Nejbližší živé vysilání (odpovědi na vaše dotazy) v Klubové sekci 24.7.2026 od 20:00 do cca 21:00. Toto živé vysílání probíhá pro členy Klubu zhruba 2X v měsíci (nejčastěji na začátku a uprostřed měsíce) na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Více info »
Nedávno jsem velice intenzivně prožívala jednu situaci, která ještě stále probíhá. Po mnoha měsících jsem opět pocítila intenzivní strachy a úzkost. Možná kdybyste věděli, o co se jedná, pousmáli byste se a prohodili dovětek, že to není žádné drama, že není důvod pociťovat strach či úzkost. A to je právě ono. Každý z nás své bolesti pociťuje na jiných místech, na jiných situacích. Je tomu tak, jelikož každý z nás má své bloky, svá emocionální zranění jinde.
Před pár dny jsem měla přes telefon rozhovor s jednou mi blízkou osobou. Po telefonátu jsem nemohla ten rozhovor pustit z hlavy. Pořád dokola jsem si připomínala, jak mě při tom rozhovoru ta osoba chytala za slovo, jak mě zase jako vždy stavěla do toho černějšího světla.
Já ani zdaleka nejsem u sebe a vyvíjím se. Taky cítím občas nepříjemné emoce jako beznaděj, zlobu a vztek. Děje se to nikoliv u běžných každodenních věcí, tak jak tomu u mě mnohdy bylo dřív, ale u nečekaných zvratových situací. U spousty lidí a u mnohých situací už tyto nepříjemné emoce, které jsem dřív cítila, necítím, a namísto toho mám uvnitř sebe klid, avšak stále ještě se mi znovu a znovu v mém životě vyskytují situace, které nemám dořešené (kde mám bloky), a kde tedy cítím tyto pro mnohé z nás nepříjemné emoce.
Nedávno jsem vedla rozhovor s jednou mi velice blízkou osobou. V rámci rozhovoru jsem povídala o své představě k dané věci, o tom, jak danou věc vnímám a o tom, co bych si přála. Reakce toho druhého byla velice emotivní. Připodobnila bych to ke stavu, jako když k balvanům na zádech, které ten dotyčný nosil, přibyl mým sdělením ještě další. Nebylo to poprvé. Je to téměř vždy, kdykoliv s danou osobou něco řeším.
Kolik z nás se bojí změn, všeho nového a jiného? Kolik z nás stojí na místě a čeká, že nás něco donutí udělat krok? Kolik z nás se bojí usmát se na cizího kolemjdoucího? Zkrátka, kolik z nás se bojí žít?!
Život není stojatý rybník, kde po nějaké době známe každý kámen, ale tekoucí řeka plná kamenů a popadaných větví, která se neustále mění. Není řeka krásná právě tím, jak je na každém metru jiná a že se s přibývajícím časem neustále mění? Takový je i náš život. Tak proč mnozí z nás tu krásu na tom našem životě nevidíme? Bojíme se.
Došlo mi, že mnozí lidé nevědomě nejspíš zaměňují skutečné přijetí toho, co je, za násilí. Za tento podnět od dané ženy (a ona se pozná:-)) velice děkuji.
Vysvětlím tuto zmíněnou záměnu.
Všichni tak nějak vnitřně víme, že je třeba odpustit. Tedy, co bylo, bylo a každé ráno se tak probouzet do nového dne, který je skutečně nový, čistý neposkvrněný minulostí, avšak obohacený o moudrost, kterou jsme v důsledku svých nepříjemných zkušeností zažili.
Před několika dny jsem byla přítomná jedné situaci, kdy se jeden z dospělých v souvislosti s určitou situací vyjádřil, že jednomu z přítomných dětí neřekne pravdu, jelikož by to bylo tomu dítěti líto, plakalo by, a že se tedy jedná o milosrdnou lež. Nevybavuji si přesně, o co se jednalo, ale bylo to něco jako vyhodit obrázek, který to dítě namalovalo nebo vyhodit roztrhanou panenku. To není však podstatné, alespoň pro mě.
O tom, že vše kolem nás je jen informace, jsem už mnohokrát z různých úhlů povídala. Ovšem tentokrát bych vám ráda tímto článkem dala možnost „sáhnout si“ na jeden konkrétní důkaz o tomto.
V průběhu psaní mé knihy, jsem svoji maminku, která odmalička krásně maluje, poprosila, jestli by mi nemalovala ke knize ilustraci. Co konkrétně maminka namaluje, jsem nechala zcela na ni.
Když jsem se před lety vrátila k psaní a začala jen tak sama pro sebe psát různé úvahy, které mi neskutečně pomohly a stále pomáhají utříbit si poznání, ke kterému postupně přicházím, vůbec by mě nenapadlo, že za nějaký čas budu tyto články šířit.
Když jsem tyto články začala šířit, učinila jsem tak na základě velmi silného vnitřního impulzu bez domýšlení, zda a pokud tak kolika lidem se ty články budou líbit. A byla jsem překvapena, kolik z vás to oslovilo. Když jsem články začala šířit, netušila jsem, že od mnohých z vás se mi dostane takové podpory projevené různými způsoby.