Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

Jmenuji se Petra Jelínková a vším, co dělám, chci vyprovokovat lidi, aby byli lepšími, aby převzali odpovědnost sami za sebe, vrátili se k sobě a začali dělat věci, které jsou jejich, nebo alespoň způsobem, který je jejich, a dokázali tak velké věci.

Moji podstatu nenajdete v profesním životopise, skrývá se „mezi řádky“ a můžete ji vyčíst z činností, které vykonávám, ze způsobu, jak je vykonávám, a z toho, co říkám a píši.

Ve svém každodenním životě neustále prožívám, že odpovědi na všechny mé otázky, objasnění všeho, co se mi děje, mám uvnitř sebe. A všechny rady od blízkých, přátel, „nepřátel“, články, knihy, náhodně vyslechnuté rozhovory, atd. jsou „jen“ zprostředkovatelé mé vlastní moudrosti. A pokud já mám uvnitř sebe všechnu moudrost, všechny odpovědi, pak i vy!

A čím jsme sobě blíže, tím více těchto svých vlastních informací a podpory jsme schopni zachytit z vnějšku. Navíc, postupně jsme čím dál více schopni toho svého vnitřního rádce, ochraňovatele a přítele vnímat i bez všech těch vnějších pomocníků.

Toto je důvodem:

  • Proč o vás nepochybuji a vím, že vše, co potřebujete vědět, máte uvnitř sebe a je vašim právem a naprostou přirozeností z té vaší moudrosti čerpat a využívat ji ve svém životě pro prospěch svůj a všech. Důsledkem toho je, že na individuálních setkáních vás v tom podporuji a vy si prožíváte, že ne já ale vy jste si sami zodpověděli vaše otázky, zase o něco více přijali vaše stíny, a dodali si potřebnou podporu. A hlavně tím máte prožito, že vy sami, a ne nikdo jiný za vás, což vám trvale zvýší sebeúctu a pocit bezpečí a ukotvení ve vašem životě. A vaše schopnost čerpat ze své vlastní moudrosti se tím zase o něco více zesílí.
  • Proč pořádám přednášky, semináře a workshopy, kde vám mé aktuální pravdy a pochopené souvislosti zprostředkovávají vaši vlastní moudrost a otevírají vás vašim vlastním pravdám, které jste v dané chvíli připraveni vědět.
  • Proč píši článkyknihy o mé cestě za svobodou, které vás dojmou, naštvou, zklidní či jinak se vás dotknou, a tím vám jen připomenou to vaše jedinečné (světlé či stinné) o vás, co sami velmi dobře uvnitř sebe víte.


Když máme strach, že naší volbou promarníme jinou příležitost

Měla jsem sezení s jednou ženou. Ta žena povídala o tom, jak jí nebaví práce, jak by ráda odešla, ale neví, kam by šla. Dle jejich slov už měla být jinde a je na sebe naštvaná, že se nedokáže pohnout. Ví, že potřebuje něco změnit, někudy se vydat, ale neví kudy.

Po navození pocitu bezpečí jsem ji pobídla, ať se na to zeptá sama sebe. Ať se sama poprosí o podporu, o nějaký návod, směr, radu.

Význam našeho trápení, našich pocitů bezcennosti a bezmoci je velkolepý

Nedávno jsem se zeptala sama sebe, co potřebuji vědět. Ihned jsem necítila své tělo, nemělo v tu chvíli žádnou váhu a spatřila světlo, které obsáhlo celý obraz. V tom světlu se postupně krystalizovaly různé bytosti. Ale jedna vystupovala do popředí. Můj průvodce. Přesněji, jeden z mých průvodců, se kterým jsem vědomě spojena již nějaký čas.

Jak si ovlivňujeme svoji fyzickou realitu

Chtěla bych se s vámi podělit o jeden příběh. A na něm ukázat, jakou moc mají naše myšlenky, naše prožívání, naše zaměření pozornosti.

Před časem jsem měla individuálku s jednou ženou. Ta žena řešila vztah se svojí sestrou. Dlouhá léta se k vůli jedné neshodě nebavily. Bylo tam spoustu nevyřčeného, nedořešeného, výčitky a zloba. Jakmile se během sezení zmíněná žena navedla na toto téma, bylo vidět, že s tím má spojenou bolest a že jí stav, v jakém je její vztah se sestrou, není jedno a že ona sama si v této oblasti potřebuje něco dořešit.

To trvalé vzniká samo, bez nátlaku

To trvalé vzniká samo, plynule, postupně, zcela přirozeně, bez nátlaku či jiné formy manipulace. Vzniká to totiž z nás skutečných. Proto nám to poskytuje trvalý pocit štěstí a naplnění. Tento uspokojující pocit nám však nezabezpečuje to, co takto samovolně a nenuceně vzniká, ale to naše vnitřní vědění, že je to z nás. Ten pocit, že víme (cítíme), že to, čeho jsme součástí, jde z nás skutečných, je zdroj toho blaženého pocitu v těle. Ten skutečný pocit bezpečí lze totiž nalézt jen uvnitř sebe, nikoliv vně. To skutečné bezpečí nám totiž poskytuje naše vnitřní žena, my sami.

Vnitřní konflikt mezi harmonickým a klidným rodinným životem a touhou expandovat a realizovat se

Měla jsem sezení s jednou ženou. Ta žena mluvila o vztahu se svým partnerem. Povídala o tom, že jejich soužití je velice klidné. Ale prý na ní až moc. Ona by ráda cestovala, zažívala dobrodružství a partner na to moc není.

Pobídla jsem ji, ať se zeptá sama sebe, co je v dané chvíli o tom připravena vědět, jaké informace je ona nyní schopná k tomu tématu přijmout.

To, co nemám, mi nejvíce pomáhá ke štěstí a naplnění

Často se na mě obrací lidé s jedním příběhem. A není to náhodou. Tak jako kolem vás všech, tak i kolem mě jsou lidé, kteří v něčem vykazují moje vlastní prvky. Ať už ty osvobozené nebo ty, které stále čekají na propuštění z vězení.

Zmínění lidé popisují, jak všichni kolem jsou stabilizovaní, už ví, jak a kde chtějí bydlet a bydlí. Už ví, jak chtějí žít, a oni mají vše rozcupované nebo při nejlepším hodně nestabilní a mají pocit, že neví, kde chtějí zakotvit, jaké prostředí by jim vyhovovalo, atd.

Naslouchám nebo jednám ze strachu?

Znám jednu ženu. Ta mi při jednom našem společném rozhovoru pověděla, že si myslí, že umí hodně naslouchat jiným. Já mlčela, byť nějaké informace mi k tomuto jejímu sdělní přišly. Ale nevěděla jsem, jak je předat, aby dotčenou osobu povzbudily a zvedly jí sebeúctu. A tak jsem mlčela. Avšak, nejspíš některá z těch informací měla být projevena a vyslovena. Nejspíš některou z těch informací dotyčná osoba měla slyšet, jelikož na mé mlčení zmíněná žena reagovala otázkou, zda si také myslím, že je naslouchající.

Konflikt mezi potřebou vyhovět a potřebou mít svůj vlastní život

Nedávno jsem měla na individuálce jednu ženu. Ta se svěřila s tím, že je pro celou svoji rodinu, rodiče a sourozence jako matka. Prý je neustále sunuta do role, kdy ona se má o někoho starat. Vnitřně jí to tlačí se starat o rodiče a sourozence, avšak mnohdy je to na úkor jí. Stará se, aby jiní měli ten spokojený život, a přitom ona nemá svůj život. Rodiče jí neustále bombardují dotazy, kdy si najde partnera a přitom jí svými požadavky a jejich plněním zaplňují veškerý její volný čas.

V žádné situaci nejsme bezmocní

Nedávno jsem měla na individuálce jednu ženu. Ta povídala, že neví, co má dělat v těch situacích, kdy na ni okolí chrlí požadavky, kdy jsou v okolí lidé, kteří jsou nepříjemní, negativní, hádaví.

Pobídla jsem ji, ať se na to zeptá uvnitř sebe. V tu chvíli uviděla místnost, kde si hrálo malé dítě s balónem. Bylo veselé a zcela pohlcené tou hrou. Po chvilce si uvědomila, že je to ona sama jako malá. Náhle se v daném obrazu objevili muž a žena a dané ženě bylo jasno, že jsou to její rodiče z tohoto života.

Přihlásit se k odběru RSS kanál