Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

Jmenuji se Petra Jelínková a vším, co dělám, chci vyprovokovat lidi, aby byli lepšími, aby převzali odpovědnost sami za sebe, vrátili se k sobě a začali dělat věci, které jsou jejich, nebo alespoň způsobem, který je jejich, a dokázali tak velké věci.

Moji podstatu nenajdete v profesním životopise, skrývá se „mezi řádky“ a můžete ji vyčíst z činností, které vykonávám, ze způsobu, jak je vykonávám, a z toho, co říkám a píši.

Když se odkryje to, co je v lidech skryto, odhalí se jim to, kdo jsou, a tím tak, co skutečně chtějí. Toto je velký krok k tomu, aby odhalili svůj potenciál, projevili ho a zbavili se tak omezení, do kterého se sami uvěznili, a byli spokojenější.

Toto mé přesvědčení je důvodem,


Máte v daný okamžik to, o co se bojíte, že nebudete mít?

Jedna z velmi častých věcí, které se mnoho z nás bojí, je materiální nedostatek. A kvůli tomu často neuděláme krok, který bychom jinak (kdybychom měli finanční stabilitu) udělali.

Zodpovězte sami sobě v okamžiku, kdy vás tento strach zastihne, zda máte v dané chvíli, v daných aktuálních podmínkách, co jíst, co pít, kde se umýt, kde složit hlavu? Většina z vás na všechny tyto otázky odpoví „ ano“. Pak je zbytečné se o uspokojení těchto základních potřeb našeho fyzického těla v daný čas bát.

Muž nebo syn? Žena nebo matka?

Ve svém okolí mám ženu, od které jsem mnohokrát ve vztahu k jejím partnerům slyšela něco ve smyslu: „Těm mým partnerům se líbilo, že všechno zařídím, řeknu jim, co mají dělat a kdy, že všechno rozhodnu. A pak později mi toto vše vyčítali a byl to pro ně důvod k rozchodu“.

A právě o ženách, které mají potřebu ve vztahu vše organizovat, zařizovat a rozhodovat, a o mužích, kteří mají potřebu tohoto přístupu (vyhledávají tyto ženy) jako své partnerky, bych dnes ráda něco po svém napsala.

Ty nejsi žádná oběť!

Tento stav, ve kterém se nacházíš, ať je jakkoliv nepříjemný, není konečný, není donekonečna trvající. Můžeš ho kdykoliv změnit, až na to budeš mít dost sil (až uvěříš ve svoji sílu). Ty jediný(á) ten stav můžeš změnit. Tak nefňukej, nestěžuj si, že jsi v podmínkách, jakých jsi. Až na to budeš mít dost sil, tento svůj stav změníš.

Sebeúcta jako klíč k hojnosti

Všechny články, které píši, píši předně pro sebe. Dávám na papír (Přesněji, ťukám do wordu) různé poznatky a souvislosti, které postupně na své cestě objevuji.  Ty napsané poznámky mají sloužit jak mně si něco více ujasnit, shrnout, tak mají posloužit i lidem, kteří v nich ucítí pro sebe nějakou informaci pro daný čas. A vím, že je mám šířit, protože to tak cítím a dělám.

Minulý rok touto dobou jsem došla k poznání, že soucit je klíčem k hojnosti všeho. Psala jsem na toto téma i článek.

Nyní to vnímám ještě trochu jinak, hlouběji.  A o tom chci dnes psát.

Studium „jen“ jako situace

Často se mě lidi (ani už ne tak z blízkého okolí) ptají, proč jsem teda studovala ty práva, dělala roky koncipienta, složila ty advokátní zkoušky, když to vůbec nedělám. Spolu s tím často v různých obměnách pronesou, jestli to není škoda, když jsem tomu věnovala tolik času a energie.

Holka, kdy se poučíš?

Před pár dny se mi stala jedna věc, kterou jsem vnímala jako problém, nepříjemnost, která mi komplikuje můj život. Avšak, která (ostatně jako vše, co nás v životě potká) byla velká pomoc.

V rodině se snažím pomoct s jednou záležitostí. Tedy, ne já, ale jeden můj dlouholetý kamarád, který je na to odborník, a kterého jsem o to požádala. Daná záležitost se chýlí ke konci, dokončuje se, uzavírá, dořešuje. Já si nebyla zcela jistá v jedné části řešení té záležitosti, byť kamarád mě ubezpečoval, že je to zcela v pořádku a že za daných okolností to je nejlepší způsob.

Hojnost jako lekce nebo jako důsledek narůstajícího uvědomění?

Podělím se s Vámi o jedno mé nedávné poznání.

Píšu pro sebe a svá psaní s Vámi všemi sdílím od léta roku 2014. Všichni se vyvíjíme a i já. A řekla bych, že od roku 2012 překotně.

Jistě mnohokrát jsem psala o hojnosti a pokaždé z jiného úhlu pohledu. Přesněji, pokaždé to pro mě byla pravda, avšak aktuální době, kdy jsem daný článek psala. V mezidobí jsem se posunula. Avšak, tím se ta předchozí pravda nestala lží, jen se prohloubila, zpodrobnila.

Jak přivolat zpět bývalého partnera?

Před pár dny se na mě obrátil jeden z vás s dotazem: „Jak si přivolat zpět bývalého partnera“.

Odpověděla jsem a odpověď posílám dál. To, co v ní popisuji, se totiž netýká jen naší touhy v oblasti vztahů, ale touhy v čemkoliv.

Vše se nám děje, jak má. Byť se nám to nelíbí, děje se to pro nás a sleduje to nějaký vyšší záměr, vývoj nás skutečných (duše). To, co k nám patří, to se nám vrátí, u nás zůstane. To, co k nám nepatří, odejde. Avšak, nic není statické, a tak to, co k nám patřilo před týdnem, už k nám nemusí patřit nyní. A opět, je to v pořádku. Posunuli jsme se.

Ženské dny jako očista

Ženská podstata je přijímající. Oproti mužské, která je dávající. Tato přijímající podstata se projevuje ve všem. Při fyzickém milování žena přijímá do sebe muže, v těhotenství žena přijímá a vyživuje v sobě cizí prvek, plod a dále. Stejně tak žena vstřebává mnoho emocí z okolí, vedle svých vlastních.

Menstruace je dar ženě. Menstruace je totiž její významný zdroj očisty. Při ní odchází z těla v pravidelných intervalech alespoň z části emoční a fyzické toxiny, které se během periody usadily v těle.

Můj muž, moje žena

Muž uvnitř ženy říká:

„Miluji Tě“

„Jsi nádherná“

„Věřím v Tebe. Podporuji vše, čemu věříš.“

„Všechny myšlenky, pocity, vnímání si zapisuj, namaluj, nebo jakkoliv jinak zaznamenej a předávej dál. Neboj se. Stojím za Tebou.“

„Dělej cokoliv, co Tě bude naplňovat, bavit, činit šťastnou.“

„Neboj se selhání nebo odmítnutí. I kdyby si udělala „chybu“, já jsem tu, stojím za Tebou, postavím se za Tebe, převezmu za to odpovědnost.“

„Je krásné, že chceš pomáhat, ale mysli předně na sebe a udělej občas dobře sobě.“

Přihlásit se k odběru RSS kanál