Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

Živé vysílání

Pro členy Klubu každou první středu v měsíci od 20:00 do 21:00 živé vysílání na webu jinypristup.cz v sekci Klub. První bude 2.9.2020. To, o čem budu povídat, bude na vás. Obsah bude tvořen z vašich dotazů a mých odpovědí. Prosím členové Klubu pište na email své dotazy a já za sebe se rozpovídám k těm, ke kterým budu mít co říct. Děkuji a moc se těším. Peťa

Vše je již vytvořeno v éteru (pro oči neviditelném světě). My všichni si jen stahujeme z toho to, co odpovídá naší vibraci. Proto naše energie, kterou v sobě máme, je klíčová, proto je zásadní hlídat si naši frekvenci a udržovat ji vysokou. Tento zákon manifestace platil vždy. Rozdíl je v tom, že jsme vstoupili do doby, kdy už opravdu toto jediné rozhoduje o našem životě, už jen pomocí naší frekvence tvoříme.

Čím tedy vyšší vibrace v nás, tím více harmonie, pomoci a podpory v našem životě a opačně. Vše v nás skryté, potlačené nám snižuje vibraci. Klíčem je starat se o svoji energii, starat se o svůj vnitřní prostor, starat se o to, jak se uvnitř cítíme, vše v nás skryté vynášet na světlo. Ten, kdo nám pomůže zvýšit naše vibrace, ať už úsměvem, pomocí, laskavostí, nějakou jeho aktivitou či jen tím, že nám pomůže si něco o sobě uvědomit atd., nám dá to nejcennější – pomůže nám vytvořit si život, kde bude větší harmonie, více lásky, podpory a laskavosti. Podle toho, jakou máme energii v sobě, si totiž stahujeme z éteru tomu odpovídající, a tvoříme si tím svůj život.

Cílem však není být závislý na zvyšování své energie zvenčí, ale nalezení prostoru uvnitř sebe, kde si ji můžeme kdykoliv zvýšit nebo se navrátit do vyšších vibrací, když nám něco vibrace sníží.

Toto je v pozadí celé mé práce - klubové sekce, individuálek, ale i knížek, které jsem napsala, a článků, které píši a zpřístupňuji všem. Ať vás má práce povznáší, poskytuje pochopení, pohlazení, úlevu a dává pochopit různé souvislosti ve vašem životě.

S láskou Peťa


Komu co přejete?

Někomu nemáte sebemenší potíž přát jen to nejlepší. Naopak byste dali nevím co za to, aby se daným lidem dařilo dobře a byli šťastní. Jde zejména o vaše děti, rodiče a jiné blízké. A pak jsou ve vašem životě možná lidé, u kterých je vám jedno, jak se jim povede, nebo si dokonce tajně přejete, aby se jim něco nevydařilo, aby nebyli tak dobří, dle vašeho vnímání, nebo jejich případný neúspěch, selhání, šlápnutí vedle vám udělá i radost. Znáte to!

Jak vystoupit ze zacyklení?

Buďte si jisti, že chování jiného, které nás rozrušuje, obsahuje nějaký náš vlastní prvek, který nemáme přijatý. Ve smyslu, že chování jiného v nějaké podobě a intenzitě známe, ať už z tohoto života nebo života minulého. A my v té situaci, ať už z tohoto života nebo z minulého, zůstali v roli oběti (ať už ublíženého či viníka) a nepodařilo se nám v té situaci se postavit do své síly.

Co nás tato situace učí?

Když k nám přijde nepříjemná situace, automaticky naskočí nepříjemné emoce. Ať už je to beznaděj, zlost, vztek či jiné, vždy se za nimi na té hlubší rovině skrývá nějaký náš strach. Když nás ty emoce ovládnou, většinou se v nich pitváme, v mysli analyzujeme a předvídáme mnohé černé scénáře atd.

Zkuste to jinak.

Zkuste si v tom rozpoložení položit otázku: „Co mě ta situace učí?“

Když nejsme spokojeni, ale nevíme co udělat

Když se ve svém životě chceme pohnout, avšak máme pocit, že nám něco brání, pořád jsou tam nějaké překážky, pak je to proto, že v tom tématu se nemůžeme pohnout v rovině vědomí, kde se nacházíme. V rovině vědomí, kde aktuálně jsme, v tom tématu není pro nás nic jiného, než to, co žijeme. Abychom se pohnuli, je třeba změnit nějaké své nastavení, tedy posunout se na jinou rovinu vědomí.

Jak se věnovat sobě, když na to nemám čas?

Tak jak vše má mnoho rovin, tak i to co se myslí tím pěstovat sebelásku, věnovat se sobě. Často se setkávám s názorem, že si sami sobě projevíme lásku, když si dopřejeme čas na sebe, dáme vanu, dáme nějaký relax atd. A tedy vše, co nám brání mít na sebe čas, tak nám vlastně brání si projevit lásku. Ano, z jedné roviny vnímání to je pravda. Avšak projevy sebelásky mají mnoho rovin a i mnohem hlubší.

Když nás rozhodí maličkosti

Máte ve své blízkosti někoho, kdo je z každé maličkosti – vylitého hrnku, nenahřátého grilu včas, aby oběd či večeře byla ve stanovený čas, špatného počasí, které zkazilo plány atd. hotový. U každé blbosti ze sebe vydá ublížený, až zoufalý povyk, jakoby se stalo něco strašného? Nebo vy sami se v tom vidíte? Tak o tom chci dnes krátce napsat.

Jak se může něco, co se tak dlouho řešilo, v mžiku vyřešit?

Jste v nějaké oblasti svého života zaseklí už tak dlouho, že nevidíte východisko a už vůbec vás nenapadá, jak by se to zakrátko mohlo vyřešit, když je to tak dlouho nehybné. Myslíte si (mysl vymyslela), že to nutně musí trvat roky, než se postupně vyvážete z toho, co tak dlouho stagnovalo a danou oblast svého života proměníte.

Znáte to? Je vám toto uvažování povědomé?

Přihlásit se k odběru RSS kanál