Jiný přístup

Podělím se s vámi o to, čím já sama procházím a k čemu jsem na základě nedávných opakovaných zkušeností a to i zhodnocených těch minulých pohledem zpět dospěla. To, co napíšu, je opřeno o zázraky, které se mi přihodily. Dospěla jsem k tomu, že to, co má moc tvořit, je naše mysl nikoliv tělo. Podle mě tělo jen následuje mysl. Destrukce v našem životě jsou důsledkem stavu naší mysli. Naše mysl je to, co potřebuje uzdravit. A ruku v ruce s uzdravující se myslí se uzdravuje (dává do souladu s námi skutečnými) i vše ve hmotě projevené.

V tomto článku se s vámi podělím o svoji zkušenost a současně se tím vyjádřím k dotazům mnohých z vás. Během individuálek si totiž mnozí často uvědomí a prožijí (vedle jiného), že jejich duchovní růst byl v nějaké části jejich ego. Egem se již tolik nenechali ovládnout u materiálních věcí, ale podlehli mu v tématice svého vnitřního vývoje. A v rámci této oblasti znovu povyšují a ponižují. Například tím, že lidi okolo sebe moralizují, myslí si, jak oni jsou oduševnělejší než daní lidé atd. A pak vždy následuje otázka, co teď s tím? Jak to napravit? A k tomu se teď krátce rozepíši.

V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto otázkám: 1) Jak se dostat ze zacyklené, rádoby bezvýchodné situace?

Stačí se naladit do stavu, že všichni jsou z Boha. Všichni jsme tedy Boží sourozenci a jsme všichni úplně stejní. Jen tu každý hrajeme různé role – z našeho člověčího pohledu vydařené, méně vydařené, záporné či kladné. Ale jsou to jen role v této hře. A bez jedné jediné role by to nebylo kompletní. Každá role je stejně důležitá. Uvedu příklad toho, jakou máme moc, když chodíme po světě s tímto nastavením.

Po individuálkách píši shrnutí, které zasílám danému člověku. V tomto článku s vámi budu sdílet jedno shrnutí z jedné individuálky, jelikož může být velmi přínosné. A tímto děkuji této odvážné ženě, že mi dala souhlas se sdílením. Jedna žena přišla na individuálku s tím, že si chtěla poskytnout více jasno do konfliktů a nedorozumění se svými kolegy a kolegyněmi v práci. Povídala, že ji velmi rozčiluje, kdy je svědkem toho, že někdo něco říká nebo se na něco ptá a ona jasně cítí, že tím sleduje úplně něco jiného než to, co říká nebo na co se ptá. A že pak ji ještě rozčiluje reakce některých, kteří této situace využijí a dají tomu dotyčnému to, co chce slyšet atd. Byť před tím či později se za jeho zády vyjadřovali zcela opačně. Daná žena povídala, že je jí často kolegyněmi vyčítáno, že je uzavřená atd. Povídala, že ví, že je, ale je to dáno tím, že nechce jim skákat na ty jejich hry. Toto si chtěla více osvětlit.

Jak jsem slíbila v předešlém článku, v tomto se budu věnovat jednotlivým příkladům skrytým záměrů v jednání lidí a krajním polohám nerovnovážných reakcí na ně a reakci, která je v rovnováze. Pro připomenutí toho, co tady budu uvádět v příkladech, odkazuji na článek v Klubu s názvem: „Jak reagovat, když z jiného cítíme skrytý záměr vůči nám?“ A pustíme se do prvního příkladu.