Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

  • Mysl, emoce a tělo (hmota) jsou našimi nástroji pro tvoření v našem životě. A jdou přesně v tomto pořadí. Začíná to v mysli.
  • Když jsou našimi nástroji, tak ani jedno z toho nejsme my. Jenže jakmile se při určité myšlence či emoci uvnitř sebe stáhneme, pak jsme se s nimi ztotožnili = vnitřně na ně reagovali. A tím si prožili odpor, který někdy někde jako zhmotněný odžijeme v životě.
  • To, zda uvnitř reagujeme či nereagujeme na myšlenky a emoce(zda jim bráníme v průchodu – jsme v odporu či nikoliv) určuje, čím budeme procházet v životě – zda jsme si tím vytvořili budoucí podporující děje či nikoliv.
  • A když už procházíme něčím nepříjemným, nic se neděje. I když jsme si to někdy dříve vytvořili naší vnitřní reakcí na tehdy probíhající myšlenky a emoce, pořád máme tu stejnou moc, a sice změnit pohled na to = vůbec vnitřně nereagovat na myšlenky a emoce a ani na tu situaci. A děj se okamžitě mění. A nejen to, konečně se vám to již nebude opakovat. Anebo pokud jste vnitřně ještě reagovali ale už méně, zopakuje se to ještě, ale už vůbec ne v takové intenzitě.

A přesně právě k tomuto – dostat se do stavu bez odporu, nereagovat uvnitř sebe na probíhající myšlenky a emoce vás vedu na Tréninku mysli, kde to trénujeme na vámi již odžitých situacích a vy ihned vidíte, že děj dané situace od toho bodu probíhá zcela jinak a vy tu situaci prožíváte zcela jinak. A věnujeme se tomu okrajově i na Individuálkách a hojně o tom píšu a mluvím v Klubové sekci

Vše, co předávám v článcích, v Klubu, na Individuálkách, na Trénincích mysli, v knihách atd. vychází z mé vlastní osobní zkušenosti. Ke všemu předávanému jsem si došla vlivem situací a okolností, kterým jsem dosud byla vystavena. V článcích napříč těmi lety (zveřejňuji od roku 2014) a ve vývoji služeb na webu můžete vidět můj vývoj – jak se prohlubovala postupně získávaná poznání.


Co povýšíš, zklame Tě, co ponížíš, před tím poklekneš

Co povýšíš, to tě zklame. Co ponížíš, před tím poklekneš (obrazně). Zkuste si udělat kafe, čaj a zamyslet se nad tímto principem ve spojitosti s vaším životem. Kde tento princip jste již prožili? Nemuselo se to odehrát v ději veku, mohlo se to odehrát i jen uvnitř vás. Jsem si naprosto jistá, že jsme jej všichni prožili nesčetněkrát a to naprosto v rozličných situacích a i v rozdílné intenzitě. Tím, že si to uvědomíte, že ty situace zpětně uvidíte, připomenete si je, avšak tentokrát v této větší souvislosti, větší bdělosti, tím pocítíte, že vše má svůj řád a systém a to vám dá pocit bezpečí. Avšak tentokrát poprvé ne bezpečí závislé na něčem vně, ale bezpečí uvnitř vás, pro které si vždy můžete zajít, dát si ho. A tím dojde ke snížení tlaku v těle a v realitě dané situace se tak může odehrávat jiný více konstruktivní scénář tomu odpovídající.

Cítíte, že je s vámi zametáno?

Představte si, že ta situace je jako obrázek poskládaný z puzzlíků. Kdykoliv cítíte v těle kolovat nepříjemnou nebo i příjemnou emoci a vy na ni uvnitř reagujete (uvnitř se stáhnete anebo roztáhnete), tak to znamená, že se na danou situaci díváte pouze z pohledu jednoho puzzlíku obrázku. Čím více jste uvnitř rozrušení, tím menší část obrázku vnímáte. Máte tedy velmi omezené množství informací o té věci, jelikož ji vidíte velmi zúženě a na základě této chabé informovanosti, která s sebou zcela zákonitě přináší zkreslení, se rozhodujete a reagujete. To rozhodnutí a naše reakce postavené na tom nedostatku informací nikdy nemůže být konstruktivní. Proto říkám, že když jsme v rozrušení, naše rozhodování a reakce jsou v té míře destruktivní.

Dogma – když něco je to jediné

 

Dnes se krátce rozepíši o jednom našem postoji, do kterého čas od času sklouzne každý z nás.

Jedná se o postoj, že něco je to JEDINÉ:

  • jedině možné
  • jedině správné
  • někdo na to něco jako jediný přišel a každý jiný se po něm opičí
  • atd.

Pokud zpozorujete, že někdo takto mluví, někdo se takto projevuje, buďte si jisti, že je v egu, je v rozrušení. Dotyčný je polapen pocitem výjimečnosti a současné sám je někomu či něčemu podřízen (ve smyslu odevzdal svoji moc).

Přání

Moji milí, krásné Vánoce a v novém roce zdraví, všechno ostatní se vždy nějak dá :-)

Děkuji za přízeň, velmi si jí cením.

S láskou Peťa

Princip zrcadlení platí jen do určité fáze

O principu zrcadlení jste již jistě slyšeli. Ve fázi cesty, kde jsem, zrcadlení nyní vnímám trochu odlišně od toho, jak jsem ho vnímala dřív. Nebo ne odlišně ale zase o něco více v souvislostech. A o to se s vámi v krátkosti podělím.

Všichni okolo nás jsou naše kulisy. Vidíme na všech lidech a všech situacích to, co je naše. Co to znamená?

Přihlásit se k odběru RSS kanál