Nejbližší živé vysilání (odpovědi na vaše dotazy) v Klubové sekci 6.7.2025 od 20:00 do cca 21:00. Toto živé vysílání probíhá pro členy Klubu zhruba 2X v měsíci (nejčastěji na začátku a uprostřed měsíce) na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Více info »
„Přijmi, aby si mohl dát a pak dostat“ vyjadřuje zákonitost, která je naší jedinou mocí, kterou si vytváříme konstruktivně, jelikož si tím vytváříme hojnost ve všech možných podobách. Jenže mnoho lidí tuto větu chápe chybně, jelikož nerozumí nebo nevěří tomu, co mají přijmout, a tak ani neví, co mají dávat. Z toho důvodu mnoho lidí princip dávání chápe zcela v rozporu s tím, co dávání skutečně je. Naprostá většina lidí na Zemi vnímá dávání tak, že když dávají, zmenší se kupička, ze které vzali, aby dali. A tato kupička se zmenší bez ohledu na to, zda dávají rádi nebo méně rádi. A i bez ohledu na to, co ta kupička představuje – jestli čas, peníze, materiální věci atd. Pokud jsme v tomto vnímání, tak pak skutečně vždy, když dáváme, o něco přicházíme. Jenže to není skutečné dávání. Pokud při dávání cítíte, že o něco se vy ochuzujete, pak nedáváte to maximální (to jediné), co můžete dát. Vysvětlím.
Tento článek je pokračováním toho předchozího, který má název: „Když jako matka si nerozumím se svým synem“.
V tomto článku se v krátkosti zmíním o dalších možných důvodech toho, proč si maminka nerozumí se svým synem.
Maminka přistupuje k synovi jako k objektu, na němž se může pomstít na mužském pokolení
V tomto článku se rozepíši o jednom omylu, o jedné mylně pochopené myšlence, která z pohledu člověčího má za následek ztrátu času. „Je třeba věci pustit“. „Je třeba věci odevzdat“ „Přijde to, co má, odejde to, co odejít má“ „Vše přijde ve správný čas“ „Vše se děje, jak má.“ „Vše je už dávno rozhodnuto.“ Vše je dáno.“ Znáte tyto myšlenky nebo myšlenky podobného druhu?
Dospěla jsem k tomu, že většinu svého dosavadního života jsem se rozhodovala egem a nikoliv v souladu s tím, co bylo v daný čas tím nejlepším pro mě (co bylo v souladu s vůli Zdroje a tedy mojí skutečnou vůlí). A myslím si, že v tom nejsem sama :-) Rozhodnutí z ega (ze strachu) jsou ta, která jsou činěna .... Oproti tomu rozhodnutí, které je v souladu s námi skutečnými (a tedy i v souladu s vůlí Vesmíru) je rozhodnutí konané... Uvedu několik situací, kdy jsem se rozhodla v souladu se svojí skutečnou vůlí.
V tomto článku nahlédneme do toho, co se může skrývat v situaci, kdy si maminka nerozumí se svým synem. Co je v podhoubí? Co to zapříčiňuje. Samozřejmě jak vše má mnoho rovin, tak stejně i možné příčiny toho, že si jako matka nerozumím se svým synem.
Není cílem článku je všechny vymezit a ani ve všech možných hloubkách. To ani nejde. Jelikož tak jak je jedinečný život nás všech, tak je i jedinečné seskupení důvodů z mnoha úrovní, kteří jsou příčinou nepříjemné situace v životě.
Podělím se s vámi o to, čím já sama procházím a k čemu jsem na základě nedávných opakovaných zkušeností a to i zhodnocených těch minulých pohledem zpět dospěla. To, co napíšu, je opřeno o zázraky, které se mi přihodily. Dospěla jsem k tomu, že to, co má moc tvořit, je naše mysl nikoliv tělo. Podle mě tělo jen následuje mysl. Destrukce v našem životě jsou důsledkem stavu naší mysli. Naše mysl je to, co potřebuje uzdravit. A ruku v ruce s uzdravující se myslí se uzdravuje (dává do souladu s námi skutečnými) i vše ve hmotě projevené.
Dnes se krátce a jen v nástinu podíváme na to, co se může hlouběji skrývat pod tím, že si matka nerozumí se svojí dcerou. A ty neshody mohou být od jemných projevů, kdy si nemají co říct, až po agresivnější projevy, kdy dochází k hádkám atd.
Z obecného pohledu i zde platí to, co u vztahů s kýmkoliv jiným – to, čeho si na jiném všímám, jsem já sám. A pokud mě to rozrušuje, nemám to u sebe zatím přijaté.
V tomto článku se s vámi podělím o svoji zkušenost a současně se tím vyjádřím k dotazům mnohých z vás. Během individuálek si totiž mnozí často uvědomí a prožijí (vedle jiného), že jejich duchovní růst byl v nějaké části jejich ego. Egem se již tolik nenechali ovládnout u materiálních věcí, ale podlehli mu v tématice svého vnitřního vývoje. A v rámci této oblasti znovu povyšují a ponižují. Například tím, že lidi okolo sebe moralizují, myslí si, jak oni jsou oduševnělejší než daní lidé atd. A pak vždy následuje otázka, co teď s tím? Jak to napravit? A k tomu se teď krátce rozepíši.
