Nejbližší živé vysilání (odpovědi na vaše dotazy) v Klubové sekci 24.7.2026 od 20:00 do cca 21:00. Toto živé vysílání probíhá pro členy Klubu zhruba 2X v měsíci (nejčastěji na začátku a uprostřed měsíce) na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Více info »
Během jedné Individuálky jsem s jednou ženou lehce zabředla do Tréninku mysli (někdy se to tak stane, pokud je to vhodné). V té souvislosti jsem jí poskytla informace o aplikaci lásky (stavu bez odporu) a tedy že jsme všichni ze stejného, že jsme stejně hodnotní a „jen“ láska a že to je ta naše moc. Daná žena mi po pár dnech napsala následující zkušenost, kterou zažila. A ta zkušenost je opravdu nádherná.
Koukáte se kolem sebe na ty nepříjemnosti až tragédie všude kolem a možná si říkáte, že život je nespravedlivý. A to nejen vůči vám, ale třeba i vůči jiným lidem. Vždyť vy jste přeci tak obětaví, nikomu jste vlásek nezkřivili, anebo takové kvality vykazuje někdo jiný ve vaší blízkosti a i přesto musí procházet ději, které si nezaslouží. A ten zlý, zákeřný, chamtivý atd. odvedle, tomu se nic neděje. Ten si v poklidu žije. Jenže! Ve skutečnosti tady nemůže existovat nespravedlnost. Vše je do puntíku spravedlivé. A když vnímáme nespravedlnost, je to tím, že to dané vnímáme odděleně, nemáme komplexní obraz toho, proč se děje to, co se děje. To dané posuzujeme tedy na základě velmi zúženého zorného pole.
Dotýká se vás něčím vaše tchýně? Pak to naráží na něco egoistického ve vás. Jelikož kdokoliv a cokoliv nám rozbrnká nitro, je pouze nositel informace o tom, kde ještě máme ego, kde ještě nejsme láska.
Když jsme rozrušeni v nitru, něco nepřijímáme takové, jaké to je. Pozor! To neznamená, že nebudeme konat tělem, bude-li potřeba. Třeba i budeme. Jenže zcela jinak konáme, když jednáme s klidem v nitru a když jednáme v rozrušení.
Když nás něco rozrušuje, znamená, že jsme aktuálně v odmítání něčeho, nepřijímání něčeho v našem životě tak, jak to je.
Podělím se s vámi o jedno poznání, ke kterému jsem natvrdo došla pod vlivem jedné pro mě velmi těžké situace týkající se mého těla. Ten příběh budu níže okrajově sdílet. Jen zde chci uvést, že je velmi tenká hranice mezi tím, kdy je toto rozpoložení: „Je mi jedno, jak to dopadne“ klíčem k zázraku a tedy klíčem ke konstrukci a kdy je to pastí ega a tedy klíčem k destrukci. To, co rozhoduje, je naše vědomí v tom, ostatně jako vždy.
Tak jak já to aktuálně vnímám ve fázi cesty, kde se nacházím, je obojí pravda. Bližší vysvětlení v článku :-)
Nikdo z nás není tělem, ale Vědomím, tím, co oživuje dané tělo, hmotu a tedy i tělo. Jsme všichni jedno Vědomí, které si obléklo aktuálně přes 7 miliard různých těl, s různými jmény a příjmeními a různé role – životy se všemi ději, situacemi a lidmi. Každý jeden z nás je Bůh, Zdroj, Vědomí, Univerzum nebo jak Tomu jinak říkáte, a to bez ohledu na to, jakou roli aktuálně hraje, co si vybral a v jaké fázi této své zvolené cesty aktuálně je.
Snad odjakživa jsem v sobě řešila jednu věc.
Odmala jsem cítila, zda to, co dotyčný říká, je čisté nebo to čisté není.
Většinou jsem nevěděla, co tam smrdí, ale s jistotou jsem věděla, že informace nejsou úplné, že vědomě či nevědomě něco zamlčuje, že třeba i nevědomě potlačuje určité vzpomínky či zkušenosti, aby nemusel na dotaz o tom vědomě lhát atd.
Toto mě vždycky dokázalo vnitřně velmi rozrušit. Byly to jedny ze situací, u kterých jsem cítila zlost, vztek na toho dotyčného, na tu situaci, na sebe, že to vnímám a nevím, co s tím, jak s tím naložit.
Poskytnu jednoduchý návod, co dělat v nepříjemných situacích z jakékoliv oblasti života. Předně, je třeba zůstat v klidu ve svém nitru a vedle toho z toho stavu klidu konat tělem. A tento návod více konkrétně rozvedu.