Nejbližší živé vysilání (odpovědi na vaše dotazy) v Klubové sekci 24.7.2026 od 20:00 do cca 21:00. Toto živé vysílání probíhá pro členy Klubu zhruba 2X v měsíci (nejčastěji na začátku a uprostřed měsíce) na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Více info »
Dnes se krátce rozepíši, jak už název článku napovídá, o tom, proč si myslím, že nemáme svobodnou volbu, pokud jednáme ve strachu a tedy, proč si myslím, že většina lidí svobodnou volbu ve většině témat svého života ve skutečnosti nemá.
Aby nastala rovnováha mezi dvěma lidmi ve vztahu za situace, kdy je jeden z nich rozladěn, je potřeba, aby aktuálně slabý projev jednoho prvku u jednoho z nich byl vyvážen projevem opačného prvku toho druhého ve své síle. Abychom však toho byli schopni, je třeba, abychom byli vůči sobě svobodní a neměli na jednání, smýšlení či prožívání toho druhého navázány strachy.
V rámci Tréninku mysli při trénování technik na jedné nepříjemné situaci u jednoho muže vyplynulo, že aktuálně nemá práci a tedy ani přísun peněz. Nabídky sice jsou, ale on v rámci předchozích let, co se týče práce, vyhořel a prostě to, co se nabízí, sice kdyby bylo nejhůř, vezme, ale …
No a já se s vámi podělím o svůj pohled, který jsem mu pověděla.
Jeden muž na Tréninku mysli zkoušel aplikovat lásku – zvolit si lásku ve své mysli. Zkoušel to na situaci se svým kamarádem, kdy ho kamarád naštval.
U toho si uvědomil, jak o něm nehezky smýšlel, jak ho kritizoval. A dělo se to, protože měl pocit, že mu něco komplikoval.
Co se z obecného pohledu vlastně dělo? On sebe povyšoval a jeho ponižoval. Zkusil tedy aplikovat techniku, jejímž výsledkem bylo, že dotyčného vnímal jako stejně hodnotného.
Opravdu vše, co ve svém životě máme, čeho si v něm všímáme, je v něčem naše. Venku totiž nevidíme nic jiného než sebe. A když říkám sebe, myslím tím i tu část, která naše není, jako jsou destruktivní nastavení. Vše, co ve svém životě máme, je to, co jsme si přitáhli, co jsme svým vyzařováním umožnili.
Občas se stane, že na Individuálku nebo Trénink mysli přijde člověk, který není schopen rozpoznat, co cítí v těle anebo bez váhání prohlásí, že se v těle cítí fajn, v pohodě. Když si tento člověk vybaví své vnitřní dítě, velice často jasně vidí, že mezi ním a jeho vnitřním dítětem není nic moc vztah. Dítě si ho nevšímá, nebo se ho dokonce bojí. Dotyčný vůbec neví, jak k němu přistoupit atd. Proč o tom píši. To, že nejsme schopni vnímat, jak se v těle cítíme, anebo jsme jakoby v pohodě, jelikož jsme schopni rozpoznat jenom viditelné rozrušení, souvisí s tím, že nemáme láskyplný vztah se svým vnitřním dítětem. Naše vnitřní dítě je uzamčené, neprojevené, ve strachu.
Dnes se krátce rozepíši k otázce modlení se. Hned na začátku uvádím, že o tomto nebudu psát z pohledu žádného náboženství. Budu psát o modlení se, prošení někoho nahoře, ke kterému se uchyluje spousta lidí v zoufalých situacích, a to i třeba přesto, že jinak ničemu než hmotnému, na co si mohou šáhnout a co je vědecky dokázané, nevěří.
Do jaké míry si v dané situaci jsme schopni zvolit lásku, ovlivňuje vývoj té situace. Krásným příkladem toho může být jedna nepříjemná situace, která se stala jedné ženě, a která ji chtěla použít pro trénink v rámci Tréninku mysli a zkusit tak na ní aplikaci lásky. Tento příklad je zajímavý právě tím, že daná žena v té reálné situaci, která se jí stala, již zkusila aplikovat lásku a s překvapením a nadšením zjistila, že po aplikaci lásky v té situaci reaguje úplně jinak, než by v té situaci jinak reagovala. Byla to totiž situace, která se jí za život mnohokrát v různých obměnách opakovala a ona přesně ví, jak pokaždé stejně reagovala. A poté, co zkusila v mysli zvolit lásku, to bylo celé jinak. A je to zajímavý příklad i tím, že tuto situaci v různých obměnách zná jistě každý a troufnu si říct, že většina z nás s tím neměla spojené příjemné pocity. O co se jednalo ...
