Nejbližší živé vysilání (odpovědi na vaše dotazy) v Klubové sekci 24.7.2026 od 20:00 do cca 21:00. Toto živé vysílání probíhá pro členy Klubu zhruba 2X v měsíci (nejčastěji na začátku a uprostřed měsíce) na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Více info »
Vybavte si to, co byste si přáli. Nechte tam najet ty příjemné emoce. Poté si představte to, že to nedostanete, že se vám to nesplní. Pokud při myšlence, že se vám dané přání nesplní, cítíte smutek, lítost, vztek, úzkost a jiné nepříjemné emoce – zkrátka se vám nedaří zůstat ve vnitřním klidu, rozhodí vás to, tak dle mé osobní zkušenosti dané přání zatím chcete z ega, ze strachu.
V tomto článku s vámi budu sdílet to, k čemu jsem aktuálně dospěla v rámci tvoření si našeho života. Podle mě nejsme pasivními oběťmi vnějších okolností či nějaké vyšší vůle, nejsme ani samotvůrci, ale spolutvůrci. Myslím si, že většina z nás prošla, prochází nebo bude procházet všemi těmito vnímanými tvoření si.
V dospělosti vaše chování v něčem – přístup k partnerovi, volba partnerů, přístup k penězům, majetku, bydlení, dětem atd. vykazuje podobné rysy jako chování jednoho z vašich rodičů, prarodičů nebo jiných předků?
Objevují se u vás podobné nemoci jako u někoho z vašich předků?
Dokud tomu tak je, tak vězte, že více či méně jedete po koleji, po které jeli vaši předci, nebo některý z nich. Zkrátka žijete zatím více či méně nevědomě. Často jednáte na autopilota – na základě toho, co si nesete v genech, co si nesete z minulosti svých předků.
Byť všichni máme společnou mysl a ve skutečnosti je plná pouze lásky a nikdy nepřestala být takto plně zdravá, v realitě tohoto světa se mysl každého z nás nachází v jiném stavu. Mysl některých je více zdravá než jiných. Míra zdraví mysli je nepřímo úměrně dána mírou rozsahu, který v mysli zaujímá ego (strach = naše soudy). Čím více plochy v naší mysli zaujímá ego, tím méně zdravá naše mysl je. Avšak mysl je ta, která tvoří. A co myslíte, že pak tato mysl tvoří? Více destrukce nebo konstrukce? Čím více plochy v mysli zaujímá ego, tím více a častěji se v dané mysli automaticky rozhodujeme pro myšlenky ega (strachu = soudu) a nikoliv myšlenky lásky.
„Přijmi, aby si mohl dát a pak dostat“ vyjadřuje zákonitost, která je naší jedinou mocí, kterou si vytváříme konstruktivně, jelikož si tím vytváříme hojnost ve všech možných podobách. Jenže mnoho lidí tuto větu chápe chybně, jelikož nerozumí nebo nevěří tomu, co mají přijmout, a tak ani neví, co mají dávat. Z toho důvodu mnoho lidí princip dávání chápe zcela v rozporu s tím, co dávání skutečně je. Naprostá většina lidí na Zemi vnímá dávání tak, že když dávají, zmenší se kupička, ze které vzali, aby dali. A tato kupička se zmenší bez ohledu na to, zda dávají rádi nebo méně rádi. A i bez ohledu na to, co ta kupička představuje – jestli čas, peníze, materiální věci atd. Pokud jsme v tomto vnímání, tak pak skutečně vždy, když dáváme, o něco přicházíme. Jenže to není skutečné dávání. Pokud při dávání cítíte, že o něco se vy ochuzujete, pak nedáváte to maximální (to jediné), co můžete dát. Vysvětlím.
Tento článek je pokračováním toho předchozího, který má název: „Když jako matka si nerozumím se svým synem“.
V tomto článku se v krátkosti zmíním o dalších možných důvodech toho, proč si maminka nerozumí se svým synem.
Maminka přistupuje k synovi jako k objektu, na němž se může pomstít na mužském pokolení
V tomto článku se rozepíši o jednom omylu, o jedné mylně pochopené myšlence, která z pohledu člověčího má za následek ztrátu času. „Je třeba věci pustit“. „Je třeba věci odevzdat“ „Přijde to, co má, odejde to, co odejít má“ „Vše přijde ve správný čas“ „Vše se děje, jak má.“ „Vše je už dávno rozhodnuto.“ Vše je dáno.“ Znáte tyto myšlenky nebo myšlenky podobného druhu?
Dospěla jsem k tomu, že většinu svého dosavadního života jsem se rozhodovala egem a nikoliv v souladu s tím, co bylo v daný čas tím nejlepším pro mě (co bylo v souladu s vůli Zdroje a tedy mojí skutečnou vůlí). A myslím si, že v tom nejsem sama :-) Rozhodnutí z ega (ze strachu) jsou ta, která jsou činěna .... Oproti tomu rozhodnutí, které je v souladu s námi skutečnými (a tedy i v souladu s vůlí Vesmíru) je rozhodnutí konané... Uvedu několik situací, kdy jsem se rozhodla v souladu se svojí skutečnou vůlí.
V tomto článku nahlédneme do toho, co se může skrývat v situaci, kdy si maminka nerozumí se svým synem. Co je v podhoubí? Co to zapříčiňuje. Samozřejmě jak vše má mnoho rovin, tak stejně i možné příčiny toho, že si jako matka nerozumím se svým synem.
Není cílem článku je všechny vymezit a ani ve všech možných hloubkách. To ani nejde. Jelikož tak jak je jedinečný život nás všech, tak je i jedinečné seskupení důvodů z mnoha úrovní, kteří jsou příčinou nepříjemné situace v životě.