Nejbližší živé vysilání (odpovědi na vaše dotazy) v Klubové sekci 3.9.2025 od 20:00 do cca 21:00. Toto živé vysílání probíhá pro členy Klubu zhruba 2X v měsíci (nejčastěji na začátku a uprostřed měsíce) na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Více info »
Nedávno se mě jedna malá holčička zeptala, jak má meditovat? Já ji odpověděla a přišlo mi fajn to takto veřejně poslat mezi vás.
Odpověď trochu rozvinutou tedy posílám mezi vás.
Tento stav, ten prostor uvnitř nás, je nám kdykoliv k dispozici po celý náš život, od prvního nádechu do posledního výdechu. V tom prostoru jsou odpovědi na všechny naše otázky v té nejčistší podobě a vždy v úrovni, ve které jsme ty informace schopni přijmout a aplikovat v životě.
Někomu nemáte sebemenší potíž přát jen to nejlepší. Naopak byste dali nevím co za to, aby se daným lidem dařilo dobře a byli šťastní. Jde zejména o vaše děti, rodiče a jiné blízké. A pak jsou ve vašem životě možná lidé, u kterých je vám jedno, jak se jim povede, nebo si dokonce tajně přejete, aby se jim něco nevydařilo, aby nebyli tak dobří, dle vašeho vnímání, nebo jejich případný neúspěch, selhání, šlápnutí vedle vám udělá i radost. Znáte to!
Buďte si jisti, že chování jiného, které nás rozrušuje, obsahuje nějaký náš vlastní prvek, který nemáme přijatý. Ve smyslu, že chování jiného v nějaké podobě a intenzitě známe, ať už z tohoto života nebo života minulého. A my v té situaci, ať už z tohoto života nebo z minulého, zůstali v roli oběti (ať už ublíženého či viníka) a nepodařilo se nám v té situaci se postavit do své síly.
Když k nám přijde nepříjemná situace, automaticky naskočí nepříjemné emoce. Ať už je to beznaděj, zlost, vztek či jiné, vždy se za nimi na té hlubší rovině skrývá nějaký náš strach. Když nás ty emoce ovládnou, většinou se v nich pitváme, v mysli analyzujeme a předvídáme mnohé černé scénáře atd.
Zkuste to jinak.
Zkuste si v tom rozpoložení položit otázku: „Co mě ta situace učí?“
Tak jak já to aktuálně vnímám, ve svém životě budeme mít věci v maximální míře vhodnosti, prospěchu pro nás (pro nejvyšší dobro naše a všech zúčastněných) v případě, když naše chování bude vycházet ze stavu klidu. A jak to souvisí s naším přístupem k jídlu a naší váhou?
Když se ve svém životě chceme pohnout, avšak máme pocit, že nám něco brání, pořád jsou tam nějaké překážky, pak je to proto, že v tom tématu se nemůžeme pohnout v rovině vědomí, kde se nacházíme. V rovině vědomí, kde aktuálně jsme, v tom tématu není pro nás nic jiného, než to, co žijeme. Abychom se pohnuli, je třeba změnit nějaké své nastavení, tedy posunout se na jinou rovinu vědomí.
Tak jak vše má mnoho rovin, tak i to co se myslí tím pěstovat sebelásku, věnovat se sobě. Často se setkávám s názorem, že si sami sobě projevíme lásku, když si dopřejeme čas na sebe, dáme vanu, dáme nějaký relax atd. A tedy vše, co nám brání mít na sebe čas, tak nám vlastně brání si projevit lásku. Ano, z jedné roviny vnímání to je pravda. Avšak projevy sebelásky mají mnoho rovin a i mnohem hlubší.
Máte ve své blízkosti někoho, kdo je z každé maličkosti – vylitého hrnku, nenahřátého grilu včas, aby oběd či večeře byla ve stanovený čas, špatného počasí, které zkazilo plány atd. hotový. U každé blbosti ze sebe vydá ublížený, až zoufalý povyk, jakoby se stalo něco strašného? Nebo vy sami se v tom vidíte? Tak o tom chci dnes krátce napsat.
Mysl a emoce jsou ve skutečnosti našimi nástroji, nikoliv našimi pány. Ovšem pro mnohé lidi na Zemi jsou pány a nikoliv jejich nástroji. Ti lidé vlastně ani netuší, že poslouchají něco, co ...