Jiný přístup

Já miluju pečivo. V podstatě si neumím bez pečiva představit snídani. A když kousek pečiva nemám, jako bych neměla snídani :-) Tento chleba je můj každodenní snídaňový parťák :-) Skoro každé ráno ho jím krásně opečený v topinkovači s nějakou výživnou a spíše více zásadotvornou pomazánkou. Těch pomazánek už tu v Klubu několik máte a budou přibývat další. Někdy si na něho vzpomenu občas i na oběd a dám si ho k nějaké hutné obědové polévce na podzim či v zimě anebo krásně opečený k salátu na jaře a v létě. Večer na něho již ale chuť nemám. Ano, obsahuje žito a tedy lepek. Avšak lepku celozrnná žitná mouka obsahuje mnohem méně než bílá pšeničná mouka a je nakynutý pouze z kvásku. Kvásek je pro mé tělo zásadotvorný, žito mírně kyselinotvorné. Tento chleba je tedy pro mé tělo mnohem méně kyselinotvorný než klasické koupené pečivo, které je vesměs silně kyselinotvorné. A to je pro mé tělo ohromný rozdíl! A navíc kvásek podporuje v mých střevech přátelské bakterie a zabraňuje rozmnožení těm, které ve větším množství dělají neplechu. Na pečivu tedy není nic špatného, avšak není pečivo jako pečivo :-) K tomuto chlebu mám speciální vztah. Jelikož mi umožnil opět zařadit do jídelníčku moje oblíbené pečivo a díky tomu jsem přestala jíst pro mě ne moc chutné pečivo zbavené lepku. Tento chleba jsem zařadila do svého jídelníčku namísto pečiva vyrobeného z pšeničné mouky zbavené lepku a byl první úpravou mého jídelníčku, a ten jídelníček tu v Klubu s vámi sdílím. Výsledkem bylo, že po roce a půl praktikování tohoto jídelníčku včetně jedení i tohoto méně kyselinotvorného, byť lepkového chleba, mi zmizela intolerance lepku, po těle zmizela lupénka a zmizela cysta (nezhoubná) v prsu a jiné. Avšak rozhodně to nebylo jenom stravou, ale i celkovou změnou přístupu k mému tělu, větším převzetím odpovědnosti za mé tělo a mentální a emoční očistou, jejíž průběh můžete sledovat ve všech článcích na webu jinypristup.cz od roku 2014 a jejichž výstupem jsou pak služby nabízené na webu :-) Navíc upečení tohoto chleba vám nezabere téměř žádný čas. Takže žádné výmluvy :-) Když večer před spaním dokrmíte žitný kvásek (trvá to 2 min) a ráno před odchodem do práce připravíte rozkvas (trvá to 3 min), tak poté, co přijdete z práce, můžete dát finální těsto do formy (trvá to 3 min) a po nakynutí dát péct do trouby. Pečení trvá hodinu, ale tu hodinu u trouby nesedíte, ale děláte si svoje. A než jdete spát máte krásný voňavý chleba na stole, který se na vás bude těšit na snídani :-)
Zde je recept :-)

Asi málokoho by napadlo dát si na svačinu kostičku ztuženého tuku nebo půl hrnku cukru krystalu zalitého rozpuštěným ztuženým tukem a jinými šmakuládami. Málokdo by na to měl chuť. A přesto právě na toto má chuť denně moře lidí a dokonce někteří jsou na těch „dobrotách“ i závislí :-)

Žitný, pšeničný, špaldový, rýžový a jiný kvásek je můj celoroční kamarád a to už určitě 8 let s jednou přestávkou :-) Během té cca roční přestávky mi po těle právě znovu naskočila ta dříve zmizelá lupénka. Nebylo to zdaleka jen tím, že jsem po dobu cca roku opět jedla pečivo z hladké pšeničné mouky a z kvasnic (droždí). Bylo to podle mě celkovým komplexnějším nezájmem o mé tělo a jistě i tím, že jsem v tom období procházela dalšími pro mě velmi zvratovými situacemi v životě. Dát si domácí celozrnné pečivo z kvásku je aspoň na základě mého těla pro mě jako dát do mého břicha přátelské bakterie a kvasinky, které v mých střevech podporují právě ty prospěšné bakterie a pomáhají udržovat v určité hladině ty, které by mohly v případě přemnožení dělat neplechu. Z tohoto pohledu mi kvásek velmi připomíná např. kysané zelé nebo šťávu z kysaného zelí. A srovnání kvásku na jedné straně a kvasnic či droždí na straně druhé z hlediska prospěšnosti pro mé tělo (= z hlediska toho, jaké bakterie jsou ve střevech podporovány) je to samé jako srovnat domácí kysané zelí a sterilizované zelí, které je zavažené a nadto je v něm často kvasný lihový ocet a cukr. První potravina silně zásadotvorná pro mé tělo, druhá silně kyselinotvorná, byť se v obou případech jedná o zelí. A to samé v případě kvásku a kvasnic (droždí), kdy v prvním případě se jedná o přísadu zásadotvornou pro mé tělo a v druhém případě o přísadu kyselinotvornou, byť obě plní stejnou funkci, a sice nakynutí těsta. Více se o tom rozpovídám v e-booku: "Co mi dosud řeklo moje tělo", který bude brzy v prodeji. A teď zpět k tomu kvásku :-) Postupů jak si doma vyrobit kvásek je na internetu celá řada. Mě osobně ale žádný ten postup nevyšel. A tak po několika neúspěšných pokusech jsem se na to vykašlala a postupovala jsem "od oka" a vždy se povedl. Nic jsem nevážila, jen jsem dodržovala určité principy, které mi přišly přirozené. Zde jsou ty principy :-)

Nemůže být jednodušší polévka než tato :-) Pokaždé může chutnat jinak a její velké plus je, že je ohromným benefitem pro mé tělo. Obsahuje totiž potravinu, která polévku nejen duchutí, ale ke všemu tato potravina odstraňuje z těla těžké kovy a snižuje dopady radioaktivního záření. A vždy si na ni vzpomenu a jím po nějaký čas denně, když podstupuji nějaké CT vyšetření, rentgeny, ultrazvuky nebo když beru léky atd. Navíc je tato zmíněná potravina vysoce zásadotvorná pro mé tělo. Vedle této zásadotvorné potraviny, tato polévka obsahuje zeleninu, což je rovněž zásadotvorná věcička. Takže tato polévka je vysoce zásadotvorným jídlem pro mé tělo. A další plus je, že je hotová dříve, než uděláte ranní hygienu a oblečete se do práce. Takže si ji klidně můžete vzít v termosce s sebou do práce  a zajistíte si tak jedno velmi výživné a zásadotvorné jídlo během času stráveného v práci mimo domov. Zde je recept :-)

V tomto článku s vámi budu sdílet moji vlastní zkušenost s bezlepkovou dietou, kterou jsem začala držet poté, co mi byla v roce 2013 zjištěna intolerance lepku. To, že se s mým tělem něco děje, to jsem zpozorovala nějakou dobu před tím, jelikož jsem trpěla brutální zácpou, byla zavodněná, měla krupičkovou pleť po celém obličeji, rozjela se mi lupénka atd. A to já do té doby nevěděla, co je nějaká potíž na těle. Po tomto zjištění z krevních testů, že mám intoleranci lepku, jsem najela na striktní bezlepkovou dietu. V mém tehdejším podání to bylo o tom, že jsem místo klasické bílé pšeničné hladké, polohrubé či hrubé mouky používala různé bezlepkové směsi na pečení. Toto jsem praktikovala tři roky. Výsledkem bylo, že dle krevních testů se má intolerance lepku nelepšila a i na těle jsem nepozorovala žádné výrazné změny – zácpa přetrvávala, lupénka a pocit plnosti a krupičková pleť na obličeji rovněž. Nadto začaly přibývat další potíže na těle. V důsledku toho mi něco došlo, zcela jinak jsem začala přistupovat ke svému tělu a ložiska lupénky, intolerance lepku a další jiné potíže zmizely. Více v článku.