Živé vysílání

Nejbližší živé vysilání (odpovědi na vaše dotazy) v Klubové sekci 3.9.2025 od 20:00 do cca 21:00. Toto živé vysílání probíhá pro členy Klubu zhruba 2X v měsíci (nejčastěji na začátku a uprostřed měsíce) na webu jinypristup.cz v sekci Klub.  Více info »

Moukami "bez lepku" myslím mouky z přirozeně bezlepkových obilovin. A proč? Je v článku

Před lety mi byla zjištěna intolerance lepku, mimo jiného. Z toho pramení i to, že u některých receptů máte v názvu napsáno, že jsou bez lepku.
V mých jídlech, ve kterých očividně mouka je, u kterých v názvu napíšu bez lepku, mám na mysli, že obsahují obilovinu přirozeně bezlepkovou. Jak už jsem psala výše, jako bezlepkové mouky používám pouze mouky z přirozeně bezlepkových obilovin. A v článku vysvětluji proč. Více v článku v Klubu

Kořenová čočka načerno :-)

Miluju čočku, překvapivě :-) K této variantě mám specifický vztah. Jelikož tato čočka chutná jinak než běžně uvařená sladkokyselá čočka. Miluju i tu sladkokyselou, kterou já osobně připravuji bez kvasného lihového octu a cukru a i tak je sladkokyselá :-) Recept dám někdy sem do Klubu. Ale tuto specifickou variantu čočky si vařím, když mám chuť na čočku, a současně mám chuť na něco orientálního, oříškového, lehce pikantního a zemitého. Asi jste pochopili, že tato připravená čočka nebude sladkokyselá. Teda šmrnc jakési skladkokyselosti tam bude, ale ta notoricky známá sladkokyselost to nebude. Avšak přesto bude krásně zakulacená. Tato čočka překvapí svojí jedinečností v chuti, vůni i na pohled. Právě pro její atraktivitu může být rafinovanou přílohou k různých jídlům, ale poslouží i jako atraktivní samostatné jídlo. Díky svému složení se jedná o mnohem více zásadotvorné jídlo, než je klasická sladkokyselá čočka. A přitom si opravdu pochutnáte :-)
Zde je recept :-)

Dokud se v nějaké situaci vnitřně rozrušujeme, účastníme se boje o energii

Dokud jsme v nějakém tématu svého života v egu (odporu), účastníme se boje o energii. Jelikož tam, kde jsme v egu (ve vnitřním odporu), nemáme takový přísun energie, který bychom potřebovali pro naše fungování tu. A tak tam, kde jsme v egu a zkrátka si neumíme ještě pomoci a uvnitř sebe se ještě stahujeme, a tedy nejsme nad situací, tam potřebujeme tu chybějící energii nějak doplnit. Neděláme to často vědomě, prostě automaticky se jí snažíme někde doplnit. Kdybychom byli uvnitř sebe bez odporu, tak by nám byla automaticky dána ze Zdroje, jelikož nám náleží. Jakmile jsme však uvnitř sebe v odporu, dáme na ten tok energie směrem k nám jakoby záklopku. No a kde jinde ji můžeme doplnit? No pak je tu jediná možnost, a sice odebrat ji jinému.

Švestková povidla bez cukru a hned :-)

Švestková povidla mám spojené s mojí maminkou. Když jsme byly malí, mamka každý rok na zahradě u babičky vařila na ohni v kotli povidla. Celá širší rodina se vždy sešla. Všichni kolem ji od toho odrazovali, mysleli si něco o tom, že se právě zbláznila :-), ale přitom všichni tam byli přítomní, nebo skoro všichni a pak si odnesli skleničky domů :-) Takto se povidla vařila skoro celý den. Přeháním, ale na podstatnou část dne měl člověk zajištěnou zábavu :-) Ani my jako její děti jsme nechápaly, proč si ta povidla nemůžeme koupit nebo proč je nevaří nějak "normálně", třeba na plotně doma :-) A hlavně proč u toho kotle musíme stát :-) Začínalo se vždy s plným kotlem švestek a po uvaření to bylo na pár skleniček a "mrtě prdele" času pryč :-) Ale jak jsem dneska ráda, že mám takovou maminku, se kterou jsem zažila vaření švestkových povidel na ohni v kotli. A jak jsem ráda, že jsme místo toho nešli třeba na výlet, ale byli všichni pohromadě na zahradě u toho kotle :-) Navíc tato švestková povidla vařená z celých švestek (i s peckama) pomalu na ohni v kotli jsou opravdu jiná liga. Cítíte chuť spíše pečeného ovoce a hlavně v nich cítíte tu aromatickou peckovinu (z té vyvařené pecky) a podmanivou vůni ohně a dřeva. Na druhou stranu jsou tato povidla uvařená "domrtva", jak já říkám zelenině či ovoci, které se vaří hodiny, a jsou plná bílého či třtinového cukru. Takže je to pro mé tělo silně kyselinotvorná záležitost. Třeba z nostalgie ta švestková povidla taky někdy uvařím na ohni v kotli venku na zahradě pro tu atmosféru společného rodinného setkání a tu jedinečnou vůči a chuť pečených švestek s příchutí ohně a dřeva, ale běžně připravuji švestková povidla jiným způsobem, a to bez cukru a navíc jsou připravena bleskově. A tato švestková povidla používám jako náplň do koláčů, šátečků atd. nebo jako sladidlo do ranní kaše nebo si je dávám jen tak "na lžičku" :-) A opravdu do těchto povidel nedávám žádný cukr. Takže jsou mnohem méně kyselinotvorná než ta, která jsou doslazovaná cukrem a tím i výsledné jídlo, do kterého je dáváte, bude méně kyselinotvorné.
Tady je recept:-)

Čočkové tortilly bez lepku :-)

Tak toto je další naprosto úžasná věcička :-) Je to jídlo, které dodává mému tělu bílkoviny a jiné cenné látky a přitom za pár korun. Použití těchto tortill je velmi variabilní. Lze je jíst samotné nebo různě zakomponované do dalšího jídla, např. naplněné zeleninovou či jinou směsí a stočené, jak je naznačeno na obrázku. Nebo je lze jíst k salátu či k polévce a nemusíme již řešit, zda v té polévce či salátu je nějaká bílkovina a hned máme rychlý a výživný oběd či večeři. Tyto tortilly jsou jedno z jídel, které jsem schopná sníst i studené. A to je u mě co říct :-) A lze je připravit i den předem a vzít si do práce a hned máme zajištěno jídlo s bílkovinou, které můžeme pak už jen dopnit například zeleninovým salátem (na jaře, v létě) či polévkou (na podzim a v zimě) a máme hned kvalitní, výživné jídlo do práce. Navíc tyto tortilly jsou bleskově připravené a obsahují ingredience, které jsou pro mé tělo zásadotvorné.
Zde je recept :-)

Jak přestat trpět nespavostí

Během Tréninku mysli nebo Individuálky zaměřené na tělo lidé občas chtějí řešit to, že v noci nespí, že mají problém usnout. Ve všech případech jsme postupovali stejně, byť s každým individuálně, a výsledkem bylo, že daní lidé začali spát, přestali mít problém s usínáním anebo se tato potíž výrazně zmírnila. A o tom, co jsme na sezeních dělali, jak jsme postupovali, o tom se dnes krátce ve stručnosti rozepíšu. Samozřejmě tu vůbec nemám za cíl fušovat do řemesla lékařům či jiným odborníkům, jelikož problém se spánkem může v některých případech souviset s něčím, co vyžaduje lékařskou či jinou odbornou péči. Ale nabízím tu jakousi možnost, kterou můžete zkusit.

Želé bonbóny bez cukru :-)

Vaše děti vás v obchodě "otravují" o želé bonbóny, ale vy z toho nejste nadšeni, jelikož si uvědomujete tu hromadu cukru a často různých barviv a aditiv, které tím dobrovolně do dětí dáváte? Je tu řešení :-) A bez přehánění ty domácí želé bonbóny, které vidíte na obrázku, vypadají a chutnají úplně stejně. Tedy ne stejně. Jelikož tam necítíte tu mnohdy umělou příchuť a vůni.
Tyto domácí želé bonbóny chutnají a voní po ovoci, jelikož z něj a pouze z něj získávají barvu a chuť. Nadto neobsahují žádný cukr. A navíc v bonbónu zůstává většina vitamínů z ovoce, jelikož je lze vyrobit i při nízké teplotě zahřátí ovoce. Byť se jedná o bonbóny, jsou tyto při nejhorším mírně kyselinotvorné, pokud ne mírně zásadotvorné. Ale rozhodně nejsou silně kyselinotvorné jako některé ty běžně kupované. A bomba je, že jejich příprava je pár minutová, tedy pokud je děláte bez dětí :-)
Jelikož výroba těchto bonbónů může být i krásná zábava pro vaše děti a váš společný program třeba na deštivé odpoledne. Kdy vy bleskově připravíte tekutinu a dětí ji nalívají do formiček a možná že nejen do formiček :-) A po chvíli z nich děti se září v očích tahají hotové želé hady, medvídky, srdíčka a jiné :-) A co si budem..., když se na výrobě podílely, chutnají jim ještě líp :-)) Kam se hrabou kupovaný.
A byť já osobně jsem nikdy nebyla fanda želé a želé bonbonů, tak tyto si občas i já sama pro sebe udělám a dám třeba ke kafi :-) Na obrázku jsou čtyři druhy želé bonbónů: z lesního ovoce, z pomeranče, z pomeranče a chilly a z citrusů ze zázvorem, hřebíčkem a skořicí.
Den před zveřejněním tohoto příspěvku jsem dělala s mým synovečkem i malinové a ty byly taky k sežrání, jen jsem je nestihla vyfotit :-)
Zde je recept :-)