Jiný přístup

Švestková povidla mám spojené s mojí maminkou. Když jsme byly malí, mamka každý rok na zahradě u babičky vařila na ohni v kotli povidla. Celá širší rodina se vždy sešla. Všichni kolem ji od toho odrazovali, mysleli si něco o tom, že se právě zbláznila :-), ale přitom všichni tam byli přítomní, nebo skoro všichni a pak si odnesli skleničky domů :-) Takto se povidla vařila skoro celý den. Přeháním, ale na podstatnou část dne měl člověk zajištěnou zábavu :-) Ani my jako její děti jsme nechápaly, proč si ta povidla nemůžeme koupit nebo proč je nevaří nějak "normálně", třeba na plotně doma :-) A hlavně proč u toho kotle musíme stát :-) Začínalo se vždy s plným kotlem švestek a po uvaření to bylo na pár skleniček a "mrtě prdele" času pryč :-) Ale jak jsem dneska ráda, že mám takovou maminku, se kterou jsem zažila vaření švestkových povidel na ohni v kotli. A jak jsem ráda, že jsme místo toho nešli třeba na výlet, ale byli všichni pohromadě na zahradě u toho kotle :-) Navíc tato švestková povidla vařená z celých švestek (i s peckama) pomalu na ohni v kotli jsou opravdu jiná liga. Cítíte chuť spíše pečeného ovoce a hlavně v nich cítíte tu aromatickou peckovinu (z té vyvařené pecky) a podmanivou vůni ohně a dřeva. Na druhou stranu jsou tato povidla uvařená "domrtva", jak já říkám zelenině či ovoci, které se vaří hodiny, a jsou plná bílého či třtinového cukru. Takže je to pro mé tělo silně kyselinotvorná záležitost. Třeba z nostalgie ta švestková povidla taky někdy uvařím na ohni v kotli venku na zahradě pro tu atmosféru společného rodinného setkání a tu jedinečnou vůči a chuť pečených švestek s příchutí ohně a dřeva, ale běžně připravuji švestková povidla jiným způsobem, a to bez cukru a navíc jsou připravena bleskově. A tato švestková povidla používám jako náplň do koláčů, šátečků atd. nebo jako sladidlo do ranní kaše nebo si je dávám jen tak "na lžičku" :-) A opravdu do těchto povidel nedávám žádný cukr. Takže jsou mnohem méně kyselinotvorná než ta, která jsou doslazovaná cukrem a tím i výsledné jídlo, do kterého je dáváte, bude méně kyselinotvorné.
Tady je recept:-)

Tak toto je další naprosto úžasná věcička :-) Je to jídlo, které dodává mému tělu bílkoviny a jiné cenné látky a přitom za pár korun. Použití těchto tortill je velmi variabilní. Lze je jíst samotné nebo různě zakomponované do dalšího jídla, např. naplněné zeleninovou či jinou směsí a stočené, jak je naznačeno na obrázku. Nebo je lze jíst k salátu či k polévce a nemusíme již řešit, zda v té polévce či salátu je nějaká bílkovina a hned máme rychlý a výživný oběd či večeři. Tyto tortilly jsou jedno z jídel, které jsem schopná sníst i studené. A to je u mě co říct :-) A lze je připravit i den předem a vzít si do práce a hned máme zajištěno jídlo s bílkovinou, které můžeme pak už jen dopnit například zeleninovým salátem (na jaře, v létě) či polévkou (na podzim a v zimě) a máme hned kvalitní, výživné jídlo do práce. Navíc tyto tortilly jsou bleskově připravené a obsahují ingredience, které jsou pro mé tělo zásadotvorné.
Zde je recept :-)

Během Tréninku mysli nebo Individuálky zaměřené na tělo lidé občas chtějí řešit to, že v noci nespí, že mají problém usnout. Ve všech případech jsme postupovali stejně, byť s každým individuálně, a výsledkem bylo, že daní lidé začali spát, přestali mít problém s usínáním anebo se tato potíž výrazně zmírnila. A o tom, co jsme na sezeních dělali, jak jsme postupovali, o tom se dnes krátce ve stručnosti rozepíšu. Samozřejmě tu vůbec nemám za cíl fušovat do řemesla lékařům či jiným odborníkům, jelikož problém se spánkem může v některých případech souviset s něčím, co vyžaduje lékařskou či jinou odbornou péči. Ale nabízím tu jakousi možnost, kterou můžete zkusit.

Vaše děti vás v obchodě "otravují" o želé bonbóny, ale vy z toho nejste nadšeni, jelikož si uvědomujete tu hromadu cukru a často různých barviv a aditiv, které tím dobrovolně do dětí dáváte? Je tu řešení :-) A bez přehánění ty domácí želé bonbóny, které vidíte na obrázku, vypadají a chutnají úplně stejně. Tedy ne stejně. Jelikož tam necítíte tu mnohdy umělou příchuť a vůni.
Tyto domácí želé bonbóny chutnají a voní po ovoci, jelikož z něj a pouze z něj získávají barvu a chuť. Nadto neobsahují žádný cukr. A navíc v bonbónu zůstává většina vitamínů z ovoce, jelikož je lze vyrobit i při nízké teplotě zahřátí ovoce. Byť se jedná o bonbóny, jsou tyto při nejhorším mírně kyselinotvorné, pokud ne mírně zásadotvorné. Ale rozhodně nejsou silně kyselinotvorné jako některé ty běžně kupované. A bomba je, že jejich příprava je pár minutová, tedy pokud je děláte bez dětí :-)
Jelikož výroba těchto bonbónů může být i krásná zábava pro vaše děti a váš společný program třeba na deštivé odpoledne. Kdy vy bleskově připravíte tekutinu a dětí ji nalívají do formiček a možná že nejen do formiček :-) A po chvíli z nich děti se září v očích tahají hotové želé hady, medvídky, srdíčka a jiné :-) A co si budem..., když se na výrobě podílely, chutnají jim ještě líp :-)) Kam se hrabou kupovaný.
A byť já osobně jsem nikdy nebyla fanda želé a želé bonbonů, tak tyto si občas i já sama pro sebe udělám a dám třeba ke kafi :-) Na obrázku jsou čtyři druhy želé bonbónů: z lesního ovoce, z pomeranče, z pomeranče a chilly a z citrusů ze zázvorem, hřebíčkem a skořicí.
Den před zveřejněním tohoto příspěvku jsem dělala s mým synovečkem i malinové a ty byly taky k sežrání, jen jsem je nestihla vyfotit :-)
Zde je recept :-)

Tak toto je naprosto úžasný hummus :-) Pro nezasvěcené, to je název pomazánky, nikoliv že by to bylo: "Fuj" :-)
Pro mě asi ta nejlepší varianta hummusu, kterou jsem zatím měla možnost objevit :-) Je nasládlý, nakyslý a pikantní zároveň. Je to jedno z těch jídel, které když jím, hladí mně břicho zevnitř. A je to jedno z těch jídel, během jehož jedení cítím Zemi a její dary v puse :-) Otevírá ve mně pocit vděčnosti, že žiju, že mám tu možnost žít a jak je Země krásná a co vše nám nabízí.
Díky svému složení je tento hummus více zásadotvorný než některé jiné varianty hummusu (například klasický hummus). Schovají se do něj suroviny, které mnoho lidí obchází obloukem, a přitom jsou tak pro tělo prospěšné, teda aspoň pro to moje :-)
Jediná nevýhoda tohoto hummusu je, že nepatří mezi pomazánky, které jsou "šup šup". A tak to rozhodně není volba na ráno, kdy vstáváte do práce a za půl hodiny už potřebujete za sebou zavírat dveře. A ani bych nedoporučovala díky principům, které budou uvedeny v e-booku: "Co mi dosud řeklo moje tělo", abyste jej připravovali den předem. A tak tento hummus, pokud zrovna nemáte home-office, bych vám doporučila nechat si na víkendovou snídani nebo brunch :-)
Ale to je jen malá vada na kráse, jinak je tento hummus opravdu neskutečně žravý a barvou, vůní a chutí výjimečný :-) 
Zde je recept :-)