Že opotřebování těla je podle mě přirozený proces, jež je součástí procesu, pomocí kterého my se postupně osvobozujeme od odporů, o tom jsem už psala. A to, že k tomu osvobozování dochází pokaždé, když se setkáme s něčím pro nás nepříjemným, jelikož vždy kousek toho odporu již tímto setkáním umenšíme, o tom jsem taky psala. A to, že každým setkáním s tím zhmotněným odporem, kdy se díky tomu zase trochu z toho odporu osvobodíme, vždy více či méně zatížíme tělo, o tom jsem taky psala. A že to zatížení těla bude přesně v části těla, která odpovídá danému tématu, oblasti prožitého odporu, o tom jsem už taky psala. Dnes se krátce rozepíši o tom, jak může vypadat prožívaný odpor v těle, který může oslabit tělo do následného projevu označeného jako cukrovka a jak mohou vypadat situace, ve kterých právě oslabujeme tělo způsobem, že to může podpořit následné projevení cukrovky.