Živé vysílání

Pro členy Klubu každou první středu v měsíci od 20:00 do cca 21:00 živé vysílání na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Následující bude 3.8.2022. To, o čem budu povídat, bude na vás. Obsah bude tvořen z vašich dotazů a mých odpovědí. Prosím členové Klubu pište na email své dotazy a já za sebe se rozpovídám k těm, ke kterým budu mít co říct. Děkuji a moc se těším. Peťa

Klubová sekce

Milá přítelkyně, milý příteli, vítám Tě v klubové sekci.

Moc si vážím Tvého zájmu. I díky Tobě můžu takto hlouběji sdílet svá poznání. Jen měj na paměti, že informace pro Tebe nebude to, o čem budu psát nebo mluvit, ale to, co si díky tomu Ty uvědomíš ve svém vlastním životě. Mé zkušenosti a má poznání jsou jen mosty k Tvé vlastní moudrosti.

Klubová sekce se otevřela dne 12. dubna 2020. Po jejím otevření se v ní nacházelo k přečtení 40 článků. Od té doby zhruba každý týden přibývá nový obsah, ať už článek, video, popř. jiná tvorba.

Ať Tě obsah v Klubové sekci vede k objevení Tvé vlastní autority uvnitř sebe, která je čistá (plně spojena se Zdrojem), a která Tě tak povede konat ze své síly (z prostoru vnitřního klidu uvnitř Tebe), a tedy vymezovat si hranice, avšak soucitně a laskavě vůči jiným a konat s plnou odpovědností a dle nejlepšího vědomí a svědomí. S láskou Peťa

Přihlášení

Klubová sekce: Přístup na půl roku ... 600,00 Kč / 26 €

Co získáte Klubovou sekcí:
1) články psané z větší hloubky (k 17.12.2021 je v Klubu více jak 130 článků a každý týden přibývá nový obsah, ať už článek, video, popř. jiná tvorba).
2) živá vysílání (a záznam z nich, který si můžete kdykoliv pustit), ve kterých odpovídám na vaše dotazy každou první středu v měsíci od 20 do 21 hod. (platí do odvolání) (k 17.12.2021 je v Klubu 15 záznamů těchto vysílání, délka každého přes 1 hodinu)
3) můj pohled, názor, mé vyjádření k vašemu zaslanému dotazu v rámci živého vysílání, pokud daný dotaz vyberu do vysílání
4) speciální (nepravidelná) živá vysílání (a záznam z nich, který si můžete kdykoliv pustit) - když cítím, že chci něco s vámi sdílet, o něčem povědět tímto způsobem. Zatím jsou v Klubu tyto:
- "Jak dosáhnout seberealizace a jiné hojnosti" - Speciál ze dne 21.4.2021 (délka 1 hod a 24 min)
- "Jak mít práci, která nás naplňuje a živí" - Speciál ze dne 31.3.2021 (délka 2 hod 12 min)
- "Partnerské vztahy" - Speciál ze dne 22.2.2021 (délka 1 hod 11 min)
- "O aktuálním dění, o tom, kam směřujeme jako lidstvo" Speciál ze dne 20.12.2020 (1 hod 17 min)
5) záznamy všech uskutečněných živých vysílání

Více informací

Záznam živého vysílání ze dne 2.2.2022

V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto tématům: 1) Občas se doslechnu či si přečtu, že než se někým necháme inspirovat, měli bychom se podívat na jeho život, jak prospívá v životě a na těle. A pokud život inspirátora, kouče atd. je horší než ten náš nebo má zdravotní potíže, pak daný člověk káže vodu, ale sám pije víno. Jaký máte na to názor, Peťo? 2) Starší generace to má těžší, jelikož má více odporů, ty strachy má hluboce zakořeněné oproti mladší generaci. Co si o tom, Peťo, myslíte?

Proč tvoříme jedině neviditelně, a to naším pohledem na věc

Možná máte zkušenost s tím, že jste něco udělali v radosti, lehkosti = bez vnitřního tlaku a tedy čistě, avšak obdrželi jste „studenou sprchu“, vyšli jste z toho jako ti nejhorší atd. V tu chvíli byste si mohli pomyslet, že já pěkně kecám a že ten princip: „Co vyšleš z nitra, z úrovně mysli, to se Ti zhmotní“ nefunguje nebo ne vždy. Jelikož v tomto případě jste vyslali čistý záměr = byli bez tlaku uvnitř sebe a přesto jste nedostali tomu odpovídající ve hmotě. Avšak i v tomto případě ten shora zmíněný princip platí. Vysvětlím.

Jsme herci i diváci jednoho divadelního představení

Na tréninku mysli s oblibou lidem říkám něco v tomto smyslu. Zkuste si představit, že sedíte v divadle. Sledujete divadelní hru. Jeden herec hraje chlípníka, druhý herec manžela ňoumu, jedna herečka milenku a současně svědomitou zaměstnankyni a odpovědnou matku. Jiná herečka tam hraje vypočítavou mrchu atd. Odcházíte z divadla a asi málokdo z vás pronese, ať už v duchu nebo nahlas, něco ve smyslu: „Teda to jsem si o tom herci XY nemyslela, že je to takový chlípník“. Nebo „Ten herec XY to je ale pěkný ňouma“. Nebo „To jsem nevěděla, že ta herečka XY je taková vypočítavá mrcha“ atd. Kam tím mířím…

Realita je tam, kde jsme my

My nejsme tělo, a tak realita není venku. Není možné to, co řešíme, vyřešit tam, kde nejsme. A jelikož nejsme tělo, není možné řešení najít venku. Ale přesto to mnozí děláme celý život. Jsme v nějaké nepříjemné situaci a my obviňujeme jiné nebo sebe, hledáme viníky, nebo se snažíme někoho donutit, aby se změnil, nebo v tom lepším případě se venku snažíme najít řešení, najít něco, co bychom mohli udělat jinak nebo někdo jiný udělat jinak. Jenže ...

Vše je ve skutečnosti neutrální. My jsme ti, kdo určují, co z toho bude

To, že nějaká situace vypadá jako tragédie, nepříjemnost nebo jako dar, je iluze. Oči těla nevidí skutečnost. Jakákoliv situace, ať už navenek vypadá jakkoliv - jako dar nebo jako nepříjemnost, je ve skutečnosti neutrální. A jen my rozhodujeme, zda ta situace bude pro nás znamenat dar anebo tragédii, nepříjemnost. A to tím ...

Záznam živého vysílání ze dne 5.1.2022

V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto tématům: 1) Jak vnímám rok 2022 2) Jak změnit situaci, ve které se cítím zatlačená do kouta, bezmocná, př. mám se starat já o starého tatínka manžela a veškerá péče je na mně, manžel se moc nestará a daný starý tatínek manžela má další děti 3) Jaký je rozdíl mezi Individuálkou a Tréninkem mysli

Mám strach, že když si představím a prožiji to, čeho se bojím, že se to stane

Jistě jste už mnozí slyšeli nebo četli názor, že když se něčeho bojíme, máme si představit ten nejčernější scénář, který nás napadne a prožít si jej a že to je jedna z nejkratších cest se z toho strachu osvobodit. Možná některé z vás při tom napadlo, stejně tak jako mě před lety, že když si představíte to nejhorší a prožijete si to, že si to tím zhmotníte. A vjel do vás strach z toho, že byste si to zhmotnili a tudíž jste od této metody upustili. A já se nyní k tomu krátce vyjádřím. Zkusím to poskládat do slov. Ten, kterému naskočí myšlenka a na to navazující obava, že si představou toho nejhoršího a prožitkem toho může to nejhorší právě zhmotnit, je ještě stále do určité míry v úrovni mága. Vysvětlím.

Není třeba chodit do minulosti

Dnes se krátce rozepíši o jednom tématu, který je poslední roky velmi rozšířen, a sice tendence chodit, navracet se různými technikami do minulých situací, třeba i přesahující tento jeden život a analyzování našich omezení, tendence přijít na kloub, kde to vše vzniklo atd. Předně hned na začátek chci uvést, že na těch technikách není nic špatného. Jsou v pořádku a dokonalé, jak jsou, jelikož i ony pomáhají a to lidem v určité rovině vědomí. Je to tedy podpora pro určitou rovinu vědomí. Je to léčení v určité rovině vědomí.

Když je pojem „sebeláska“ chytákem ega

S pojmem „Sebeláska“ se mnoho let setkáváme téměř na každém kroku. Za vším je naše míra sebelásky, se všude možně dočtete. Jenže. Tak jako u všeho velmi záleží, v jaké rovině je pojem „Sebeláska“ vnímán. Z mého aktuálního pohledu to vnímám následovně. Většinově je sebeláskou vnímáno sobectví. Vysvětlím. Mnozí lidé se domnívají, že sebeláska znamená, že budu dělat jen věci, které mě neomezují, u kterých se cítím dobře atd. Nebo že budu činit rozhodnutí, které jsou pro mě těmi nejlepšími. Z tohoto nastavení pak vychází naše praxe. Uvedu příklad.

Člověčí spravedlnost versus skutečná spravedlnost

Koukáte se kolem sebe na ty nepříjemnosti až tragédie všude kolem a možná si říkáte, že život je nespravedlivý. A to nejen vůči vám, ale třeba i vůči jiným lidem. Vždyť vy jste přeci tak obětaví, nikomu jste vlásek nezkřivili, anebo takové kvality vykazuje někdo jiný ve vaší blízkosti a i přesto musí procházet ději, které si nezaslouží. A ten zlý, zákeřný, chamtivý atd. odvedle, tomu se nic neděje. Ten si v poklidu žije. Jenže! Ve skutečnosti tady nemůže existovat nespravedlnost. Vše je do puntíku spravedlivé. A když vnímáme nespravedlnost, je to tím, že to dané vnímáme odděleně, nemáme komplexní obraz toho, proč se děje to, co se děje. To dané posuzujeme tedy na základě velmi zúženého zorného pole.

Záznam živého vysílání ze dne 7.12.2021

V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto tématům: 1) O destruktivním nastavení: "Být z důvodu okolností nad jiným musí znamenat nadvládu" 2) Jak se projevuje destruktivní nastavení: "Být z důvodu okolností nad jiným musí znamenat nadvládu" v přístupu k autoritám a i v aktuálním dění 3) Je pravda, že v každém okamžiku máme k dispozici neomezené možnosti toho, jak se ta daná situace může vyvíjet a že si stačí jen vybrat tu pro nás nejlepší?

„Je mi jedno, jak to dopadne“ je klíčem k zázraku, ale i pastí ega

Podělím se s vámi o jedno poznání, ke kterému jsem natvrdo došla pod vlivem jedné pro mě velmi těžké situace týkající se mého těla. Ten příběh budu níže okrajově sdílet. Jen zde chci uvést, že je velmi tenká hranice mezi tím, kdy je toto rozpoložení: „Je mi jedno, jak to dopadne“ klíčem k zázraku a tedy klíčem ke konstrukci a kdy je to pastí ega a tedy klíčem k destrukci. To, co rozhoduje, je naše vědomí v tom, ostatně jako vždy.

Realita je v našem nitru, nikoliv venku. Je to úplně obráceně.

Nikdo z nás není tělem, ale Vědomím, tím, co oživuje dané tělo, hmotu a tedy i tělo. Jsme všichni jedno Vědomí, které si obléklo aktuálně přes 7 miliard různých těl, s různými jmény a příjmeními a různé role – životy se všemi ději, situacemi a lidmi. Každý jeden z nás je Bůh, Zdroj, Vědomí, Univerzum nebo jak Tomu jinak říkáte, a to bez ohledu na to, jakou roli aktuálně hraje, co si vybral a v jaké fázi této své zvolené cesty aktuálně je.