V tomto článku popíši jakýsi proces, který se mi již mnohokrát zopakoval od toho roku 2012 a pokaždé vedl do expanze v různé podobě. Ten proces se jistě opakoval již před tím, ale já si ho uvědomuju zhruba od toho roku 2012.
A jelikož jsme všichni stejní a všichni procházíme vším (jen v jiný čas) a na každého z nás platí vyšší zákony, kterým všichni podléháme, jsem si jistá, že tento proces se děje i vám. A proto ho tu popíši. Jelikož možná někoho z vás, který se nachází právě v té nepříjemné fázi toho procesu, to podpoří, anebo si pohledem zpět uvědomíte tyto již proběhlé procesy ve vašem životě a že i ve vašem životě to tak je. Což pak bude mít za následek, že až se budete nacházet v té nepříjemné fázi toho procesu, možná si pravděpodobněji vzpomenete, o co jde, kde se nacházíte, co probíhá a nebudete tolik přispívat egem a uvolníte se do procesu a celé to proběhne rychleji a s menšími prožívanými zátěžemi.
A o co tedy jde? :-)

Můžeme plakat a nebýt ovládáni emocemi.

Můžeme se vůči někomu rázně vymezit a přitom nebýt ovládáni emocemi.

Můžeme se euforicky radovat a přitom nebýt ovládáni emocemi.

Jakto?

Takto :-)

Zkusím to dát do slov.

V životě každého z nás jsou lidé, se kterými se z nějakého důvodu necítíme dobře. Můžeme mít pocit, že kolem nich musíme chodit po špičkách, nikdy nejsme dost dobří, vše si musíme u dotyčného jakoby vydřít, cítíme se vedle dotyčného méně atd.

V tomto článku se s vámi podělím o jeden velice intimní zážitek, nikoliv však v sexuálním významu. To, co budu popisovat, se mi nestalo jen v té situaci, avšak právě danou situací jsem si uvědomila, že se mi to už cca rok a půl děje. A stále intenzivněji se mi to děje. Ale na té situaci to chci právě vysvětlit.

Dnes se krátce rozepíši o tématu, které není pro mě úplně snadné dát do slov. Není pro mě jednoduché předat vám slovy tu velmi zásadní rozdílnost mezi těmito dvěma přístupy k životu jako je nevinnost a pozitivismus. Jelikož byť jsou tyto přístupy aspoň pro mě markantně rozdílné a odpovídají naprosto odlišné rovině Vědomí, navenek se často zaměňují a je mezi nimi navenek velmi malá nuance. A považuji za důležité toto téma tu rozebrat, jelikož mnoho lidí se nachází v bodě, kdy kolem některých lidí ve své blízkosti přešlapují a přemýšlí, jak toho dotyčného a sebe uchopit v té společné interakci. Jelikož jejich dotyčný má sice rozdílné pohledy na život, avšak argumentuje tím, že on lidem věří a proto věří v čisté úmysly a proto věří danému systému atd. A mnohé posluchače to může uvést v pochybnost, že tedy možná oni sami tolik nevěří lidem a že by si z dotyčného měli vzít příklad atd. Mně ten pomyslný klíček, ten poslední dílek do skládačky došel nedávno a právě o něm chci dnes psát.

Nedávno se mě jeden člověk na Tréninku mysli jen tak bokem zeptal na téma uvalení kletby. Povídal, že před mnoha lety jeden člověk z jeho okolí na jeho adresu pronesl něco ve smyslu, že mu přeje to či ono, a to v negativním významu. Konkrétně u tohoto člověka se to týkalo nalezení vhodné práce. Daný člověk pronesl v afektu, že tomu druhému se přestane dařit v podnikání a nikdy nenalezne vhodnou práci. Daný člověk, který byl na Tréninku a byl objektem tohoto nepřátelského přání, mi povídal, že na tuto pronesenou větu často myslí. Jelikož od té doby se mu nedaří příliš v práci a nemůže se z toho vyhrabat, byť do té doby se mu dařilo velmi. A byť je to člověk velmi v hlavě, napadá ho, zda to nebyla kletba a zda není v tomto tématu od té chvíle prokletý. A ptal se mě, co si myslím o kletbách a jestli to fakt tak je, že někdo může uvalit na někoho kletbu a pokud, tak co s tím, aby ji již na sobě neměl. Já odpověděla a dnes se k tomu krátce vyjádřím i v tomto článku :-)

Tak tuto větu jsem v nějaké podobě zaslechla, už ani nevím kde. Nicméně když jsem tu větu slyšela, otevřelo mě to ohromnému obsahu, ohromnému množství informací. Ty informace jsem věděla už dřív, ale tato věta jakoby v pár slovech obsáhla ten velký rozsah informací. A já se vám pokusím aspoň v krátkosti předat energii té věty, kterou alespoň měla pro mě. Na Zemi jsou lidé, kterým se děje z člověčího pohledu mnoho dobrého, vše jim jde na ruku atd. Pak jsou tu lidé, kterým se dobrých věcí děje pomálu. To není žádná nespravedlnost, každý máme svůj vývoj a vývoj nelze přeskočit, jak říkám. Jsou tu však skupiny duší, které se nepotřebovaly inkarnovat a současně právě tyto si zvolily své plány životů tak, aby zakusily, co nejvíce utrpení a co nejvíce krásného. A to vše z vícero důvodů.