Živé vysílání

Živé vysílání pro členy Klubové sekce se bude konat 6.5.2024 (pondělí). Pro členy Klubu alespoň 1X v měsíci (nejčastěji každý první týden v měsíci) od 20:00 do cca 21:00 živé vysílání na webu jinypristup.cz v sekci Klub.  Více info »

Klubová sekce

Milá přítelkyně, milý příteli, vítám Tě v klubové sekci.

Moc si vážím Tvého zájmu. I díky Tobě můžu takto hlouběji sdílet svá poznání. Jen měj na paměti, že informace pro Tebe nebude to, o čem budu psát nebo mluvit, ale to, co si díky tomu Ty uvědomíš ve svém vlastním životě. Mé zkušenosti a má poznání jsou jen mosty k Tvé vlastní moudrosti.

Klubová sekce se otevřela dne 12. dubna 2020. Po jejím otevření se v ní nacházelo k přečtení 40 článků. Od té doby zhruba každý týden přibývá nový obsah, ať už článek, video, popř. jiná tvorba.

Ať Tě obsah v Klubové sekci vede k objevení Tvé vlastní autority uvnitř sebe, která je čistá (plně spojena se Zdrojem), a která Tě tak povede konat ze své síly (z prostoru vnitřního klidu uvnitř Tebe), a tedy vymezovat si hranice, avšak soucitně a laskavě vůči jiným a konat s plnou odpovědností a dle nejlepšího vědomí a svědomí. S láskou Peťa

Přihlášení

Klubová sekce: Přístup na půl roku ... 600,00 Kč / 27 €

Co získáte Klubovou sekcí:
1) 30 minut konzultace po skypu
2) články psané z větší hloubky
3) živá vysílání (a záznam z nich, který si můžete kdykoliv pustit)
4) Odpovědi na dotazy v rámci živého vysílání
5) Záznam těchto živých vysílání
6) Speciální (nepravidelná) živá vysílání (a záznam z nich). Zatím jsou v Klubu tyto:
- "Jak dosáhnout seberealizace a jiné hojnosti"
- "Jak mít práci, která nás naplňuje a živí"
- "Partnerské vztahy"
- "O aktuálním dění, o tom, kam směřujeme jako lidstvo"

Více informací

Jednoduchý návod, jak nastolit klid v nitru a tím umožnit zázrak

Když jste v nějaké nepříjemné situaci, můžete velmi snadno rozpoznat, jestli jste v odporu (egu), anebo se vám podařilo docílit klid nitra = nereagování nitra. Pokud v nepříjemné situaci vidíte pouze jeden rozměr té situace, a sice rozměr, který se týká vašeho těla – vnímáte pouze to, že se vás to dotýká, pak jste v egu, v odporu.

Záznam živého vysílání ze dne 3.11.2021

V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto tématům: 1) Je tedy špatné si něco představovat, to, co chceme? Představy jsou tedy podle vás špatné? Nemáme si tedy podle vás nic představovat? A co plánování, nějaké směřování někam? Jak se díváte na kvantovou fyziku? 2) Můj partner je v mnohém tak úžasnej, máme tolik společného, ale něco tam nesedí. 3) Pocit naplnění jako výsledek ega a skutečný pocit naplnění. Jak tato dvě odlišná naplnění rozlišit.

Rezignace versus odevzdání

Jistě jste již slyšeli či četli, že věci, to, na čem lpíte, máte pustit. Jenže co to je to „pustit“. Pojem odevzdání každý z nás totiž vnímá jinak na základě své roviny vnímání, ve které se aktuálně nachází. A já vám nyní nabídnu dvě takové základní roviny a možná vám to pomůže se v tom trochu zorientovat.

Nevysílejte lásku (energii) se záměrem, abyste dostali to, co chcete. To je zneužití moci.

Zaměřování své energie na konkrétní podobu něčeho, co nějak chcete, znáte? Já taky. Nyní však ve své rovině vnímání vím, že jsem sice již začala více vědomě používat svoji energii (svůj fokus na něco), avšak nevědomě jsem ji zneužívala. No a tady na Zemi za vše si poneseme svoji odpovědnost. Takže dříve či později to, co jsme takto egem vědomě vytvořili, se rozpadne. Ano, čtete dobře. Tak jak já tuto problematiku již nějaký čas vnímám, představování si toho, co chci a prožívání jako by to již bylo, je podle mě zneužití naší moci. Je to magie. Jelikož se pleteme do toho JAK to něco má vypadat, vyvíjet se atd.

Víra jako nezbytná berlička vedoucí k vědění

Víra je totiž jen předstupeň vědění. A současně je nezbytná k tomu, aby dotyčného přiměla to, v co věří, aplikovat a tím to začal žít. Víra je tedy nezbytná berlička, abychom se odvážili to, čemu věříme, zkoušet aplikovat ve svém životě a tím z víry přešli do vědění a začali to žít, stali se tím. Jakmile se to stane, postoupíme dál ve vývoji.

Jak získáte pocit naplnění ve svém životě

Nedávno jsem přes jednoho člověka opět byla konfrontována se svým hlubokým strachem, s vnitřním konfliktem, který mám v sobě, a který se v realitě zhmotňuje určitým stále rádoby stejným či podobným způsobem. A stal se zázrak! Vzpomněla jsem si na vás všechny z Tréninku mysli, jelikož to, co vás učím, jsem sama pro sebe poprvé dokázala v tomto mém hlubokém strachu, který mě tento život svazoval. Já si tím mimo jiné znovu uvědomila jednu věc související s naplněním, hledáním našeho poslání.

Záznam živého vysílání ze dne 6.10.2021

V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto tématům: 1) Jaký je rozdíl mezi Individuálkou a Tréninkem mysli? 2) Co dělat v bezvýchodné situaci? 3) O destruktivním pojetí svobody a že svoboda skutečně není venku, ale uvnitř. A když je uvnitř je i venku. A o tom, v čem spočívá uvnitř 4) Když nám něco činí radost, ne vždy to pochází ze srdce, ale ze strachu a o tom, jak to rozlišit.

Co dělat, když někdo vedle nás má silné nepříjemné emoce

Aby nastala rovnováha mezi dvěma lidmi ve vztahu za situace, kdy je jeden z nich rozladěn, je potřeba, aby aktuálně slabý projev jednoho prvku u jednoho z nich byl vyvážen projevem opačného prvku toho druhého ve své síle. Abychom však toho byli schopni, je třeba, abychom byli vůči sobě svobodní a neměli na jednání, smýšlení či prožívání toho druhého navázány strachy.

Vztah: vnitřní dítě a dospělí versus vztah: naše tělo a vědomí

Občas se stane, že na Individuálku nebo Trénink mysli přijde člověk, který není schopen rozpoznat, co cítí v těle anebo bez váhání prohlásí, že se v těle cítí fajn, v pohodě. Když si tento člověk vybaví své vnitřní dítě, velice často jasně vidí, že mezi ním a jeho vnitřním dítětem není nic moc vztah. Dítě si ho nevšímá, nebo se ho dokonce bojí. Dotyčný vůbec neví, jak k němu přistoupit atd. Proč o tom píši. To, že nejsme schopni vnímat, jak se v těle cítíme, anebo jsme jakoby v pohodě, jelikož jsme schopni rozpoznat jenom viditelné rozrušení, souvisí s tím, že nemáme láskyplný vztah se svým vnitřním dítětem. Naše vnitřní dítě je uzamčené, neprojevené, ve strachu.

„Seřaďte se do dvojic.“ Znáte ten pocit?

Do jaké míry si v dané situaci jsme schopni zvolit lásku, ovlivňuje vývoj té situace. Krásným příkladem toho může být jedna nepříjemná situace, která se stala jedné ženě, a která ji chtěla použít pro trénink v rámci Tréninku mysli a zkusit tak na ní aplikaci lásky. Tento příklad je zajímavý právě tím, že daná žena v té reálné situaci, která se jí stala, již zkusila aplikovat lásku a s překvapením a nadšením zjistila, že po aplikaci lásky v té situaci reaguje úplně jinak, než by v té situaci jinak reagovala. Byla to totiž situace, která se jí za život mnohokrát v různých obměnách opakovala a ona přesně ví, jak pokaždé stejně reagovala. A poté, co zkusila v mysli zvolit lásku, to bylo celé jinak. A je to zajímavý příklad i tím, že tuto situaci v různých obměnách zná jistě každý a troufnu si říct, že většina z nás s tím neměla spojené příjemné pocity. O co se jednalo ...

Záznam živého vysílání ze dne 1.9.2021

V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto tématům: 1) Co dělat, když nevíme, jak něco vyřešit? 2) Jak poznáme, že jsme si v mysli zvolili lásku? 3) Jak poznáme, že jsme si v mysli zvolili strach (soud)? 4) Jak zjistíme, že naši situaci skládá ego a jak zjistíme, že ji skládá Bůh (Zdroj)? 5) Co dělat, kdy nejsme schopni vnímat, jak se v těle cítíme a z čeho to pramení? 6) Kdy naše chuť něco udělat pramení ze strachu (ega) a kdy je to vedení Boha a jak to rozlišit?

Jedna z pastí ega, když začínáme zkoušet volit lásku ve své mysli

Dnes se krátce zmíním o jednom jevu, se kterým se setkávám na Tréninku mysli. Když se dostaneme do fáze, kdy zkoušíme aplikovat Boha přímo = uvědomovat si ho v situacích, lidech atd., některým to zpočátku nejde. Pocitově v jejich těle to jakoby není průchozí, něco tam drhne, nesedí. Když se zeptáte, co tam nesedí, proč nejde do situací dosadit Boha, uvědomit si ho, v naprosté většině případů se setkám s odpovědí, že přeci nemohou něco přikazovat Bohu (Stvořiteli, Zdroji atd.), když oni jsou tak malí oproti němu. A to je přesně ono!

Co vyzařujeme, to i přitahujeme – jenže co to vážně znamená?

Je často říkáno a i psáno, že to, co vyzařujeme, to i přitahujeme. Avšak současně je velice časté, že ten, kdo je jakože navenek laskavý, nápomocný atd., je ten, kterému se děje příkoří. A naopak ten, který je navenek z pohledu mnohých jakože neochotný, neobětavý, je ten, kterému se děje mnohem méně dramat atd. Na základě toho by si tak někdo mohl myslet, že život je nefér a že neplatí, že přitahujeme to, co vyzařujeme. Podle mě to platí. Opravdu přitahujeme to, co vyzařujeme. Jenže ten zádrhel je v tom, co lidé myslí tím „vyzařováním“. A o tom se krátce rozepíši.