Zaměřování své energie na konkrétní podobu něčeho, co nějak chcete, znáte? Já taky. Nyní však ve své rovině vnímání vím, že jsem sice již začala více vědomě používat svoji energii (svůj fokus na něco), avšak nevědomě jsem ji zneužívala. No a tady na Zemi za vše si poneseme svoji odpovědnost. Takže dříve či později to, co jsme takto egem vědomě vytvořili, se rozpadne. Ano, čtete dobře. Tak jak já tuto problematiku již nějaký čas vnímám, představování si toho, co chci a prožívání jako by to již bylo, je podle mě zneužití naší moci. Je to magie. Jelikož se pleteme do toho JAK to něco má vypadat, vyvíjet se atd.

Nedávno jsem přes jednoho člověka opět byla konfrontována se svým hlubokým strachem, s vnitřním konfliktem, který mám v sobě, a který se v realitě zhmotňuje určitým stále rádoby stejným či podobným způsobem. A stal se zázrak! Vzpomněla jsem si na vás všechny z Tréninku mysli, jelikož to, co vás učím, jsem sama pro sebe poprvé dokázala v tomto mém hlubokém strachu, který mě tento život svazoval. Já si tím mimo jiné znovu uvědomila jednu věc související s naplněním, hledáním našeho poslání.

Dnes se krátce rozepíši, jak už název článku napovídá, o tom, proč si myslím, že nemáme svobodnou volbu, pokud jednáme ve strachu a tedy, proč si myslím, že většina lidí svobodnou volbu ve většině témat svého života ve skutečnosti nemá.

Opravdu vše, co ve svém životě máme, čeho si v něm všímáme, je v něčem naše. Venku totiž nevidíme nic jiného než sebe. A když říkám sebe, myslím tím i tu část, která naše není, jako jsou destruktivní nastavení. Vše, co ve svém životě máme, je to, co jsme si přitáhli, co jsme svým vyzařováním umožnili.

Do jaké míry si v dané situaci jsme schopni zvolit lásku, ovlivňuje vývoj té situace. Krásným příkladem toho může být jedna nepříjemná situace, která se stala jedné ženě, a která ji chtěla použít pro trénink v rámci Tréninku mysli a zkusit tak na ní aplikaci lásky. Tento příklad je zajímavý právě tím, že daná žena v té reálné situaci, která se jí stala, již zkusila aplikovat lásku a s překvapením a nadšením zjistila, že po aplikaci lásky v té situaci reaguje úplně jinak, než by v té situaci jinak reagovala. Byla to totiž situace, která se jí za život mnohokrát v různých obměnách opakovala a ona přesně ví, jak pokaždé stejně reagovala. A poté, co zkusila v mysli zvolit lásku, to bylo celé jinak. A je to zajímavý příklad i tím, že tuto situaci v různých obměnách zná jistě každý a troufnu si říct, že většina z nás s tím neměla spojené příjemné pocity. O co se jednalo ...

Dnes se krátce zmíním o jednom jevu, se kterým se setkávám na Tréninku mysli. Když se dostaneme do fáze, kdy zkoušíme aplikovat Boha přímo = uvědomovat si ho v situacích, lidech atd., některým to zpočátku nejde. Pocitově v jejich těle to jakoby není průchozí, něco tam drhne, nesedí. Když se zeptáte, co tam nesedí, proč nejde do situací dosadit Boha, uvědomit si ho, v naprosté většině případů se setkám s odpovědí, že přeci nemohou něco přikazovat Bohu (Stvořiteli, Zdroji atd.), když oni jsou tak malí oproti němu. A to je přesně ono!

Dnes se v článku krátce zmíním o pár momentech z Tréninku mysli. Na nich chci ukázat důkazy o tom, jak změna našeho vnímání (aplikace lásky namísto soudu) zcela a přímo před očima mění naše reakce na situace, reakce jiných zúčastněných a celkově proměňuje celou situaci do podoby tak neskutečné, že by nás to vůbec nenapadlo.