V tomto článku navazuji na předchozí článek v Klubové sekci, kde jsem v závěru slíbila tento článek, ve kterém sepíši některé promluvy, které pokud si připomenete v dané situaci s podřízenými, může to pomoci snížit váš vnitřní stres s tím spojený a tím i zkonstruktivnit průběh daného jednání. Tak jdeme na to :-)

V tomto článku se krátce rozepíši o jednom jevu, se kterým se často setkávám v různých situacích během Individuálek či Tréninku mysli. Lidé mi často povídají, jak je jim nepříjemné vést nepříjemné rozhovory s podřízenými nebo jim něco důrazně přikázat. Popisují, že je jich jim líto, pak mají výčitky atd. Když to takto někomu povídají u kafe, z ní to možná oduševněle, možná to vypadá, že dotyčný je šéf snů, neboť je empatický, citlivý atd. Já si to tak zcela nemyslím. Myslím si, že za tímto jednáním, za touto jakousi ohleduplností je v mnohém ego. A vysvětlím to níže. Na laskavosti, citlivosti, ohleduplnosti není nic špatného, naopak, je to velká cnost. Avšak ne vše, co se jako laskavost či citlivost, chápavost a ohleduplnost tváří, je skutečně tou laskavostí. Jelikož ...

„Co má můj život za lubem?“ nebo „Co tím můj život sleduje?“ nebo „To jsem teda zvědavá, proč se to potřebovalo stát.“ Tak toto jsou všechno vnitřní monology, které pokud vychází z vnitřního klidu, nadhledu, tak pak si dovolím říct, že jste v mnohém již Bohem chodícím v lidském těle po světě. Ale upozorňuji, že aby to bylo ono (bez ega), je třeba, aby ...

Během „Tréninků“ mysli a Individuálek se s lidmi často zabýváme situacemi, ve kterých se cítí danými okolnostmi či chováním lidí umenšováni, sráženi. Což tyto lidi rozrušuje uvnitř, prožívají tedy odpor, což vede k destruktivnímu a vyhrocovanému průběhu děje, který se v po čase opět vrací. A já zkusím níže v krátkosti napsat to, co bych řekla dotyčnému ústně, abych ho podpořila ve změně vnitřního postoje. Bude to samozřejmě obecné oproti Individuálce a „Tréninku“ mysli, ale to ani tímto způsobem jinak nejde. Tak jdeme na to :-)