Jedna žena mi psala o nevěře svého muže, o které se dozvěděla. Chtěla vědět, proč se jí to stalo, co jí to chce říct, co má u sebe změnit, že se s tímto ve svém životě setkala. Já odpověděla a odpověď trochu upravenou posílám v tomto článku.

Všimněte si, že v momentě, kdy se něco zdá nezvratitelné, se někdy uděje zázrak.

Neříkám, že je to vždy, jelikož nad vším bdí ta nejkomplexnější síla, Existence, Zdroj, ale všimněte si, že se to mnohdy děje.

Proč?

Neexistuje nic vně, co by mělo nad námi kontrolu. Ano, vše, co máme v životě je odrazem našich vnitřních nastavení, našeho vnitřního světa. Vše, co máme vně, odráží naše konstruktivní, ale i destruktivní nastavení, naše námi přijaté, ale i nepřijaté zkušenosti. Ale to neznamená, že je to neměnné!

Když se v životě setkáme s nepříjemnou situací nebo až dramatem a nepřijmeme to, nepřijmeme roli, kterou jsme tam sehráli, zkušenost, kterou jsme prožili, zůstáváme v roli oběti a daná nepřijatá zkušenost zůstává v nás jako stinný náš vlastní prvek. A jelikož je stinný, jelikož ta zkušenost je potlačená, stinná, nemůže projevit svoji sílu, dát nám dary, které nám přišla dát. Což má za následek,...

Původně jsem začala psát jiný článek. Ale tento námět na mě doslova vyskočil s hlubokým vnitřním pocitem, že všechny ostatní témata počkají, ale že o tomto mám nyní napsat. Bylo to s jakousi klidnou avšak silnou důležitostí. O tom, o čem budu psát v tomto článku, jsem už mnohokrát psala a mluvila. Avšak má to být znovu zachyceno a předáno ještě i v tomto článku a zase trochu jinak, z větší hloubky. A je to tolik důležité a aktuální pro dobu, ve které se právě nacházíme.

Jedna žena na individuálce uviděla jeden dávný příběh, který kdysi hodně dávno odžila, jako informaci k tomu, co aktuálně přišla řešit. V tom příběhu jí bylo mimo jiné dáno i uvidět, jak to vypadá, když se skutečně odpustí a v čem se skutečné odpuštění liší od toho, když mám nastaveno, že je mi to jedno.