Jiný přístup

Poskytnu jednoduchý návod, co dělat v nepříjemných situacích z jakékoliv oblasti života. Předně, je třeba zůstat v klidu ve svém nitru a vedle toho z toho stavu klidu konat tělem. A tento návod více konkrétně rozvedu.

Když jste v nějaké nepříjemné situaci, můžete velmi snadno rozpoznat, jestli jste v odporu (egu), anebo se vám podařilo docílit klid nitra = nereagování nitra. Pokud v nepříjemné situaci vidíte pouze jeden rozměr té situace, a sice rozměr, který se týká vašeho těla – vnímáte pouze to, že se vás to dotýká, pak jste v egu, v odporu.

V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto tématům: 1) Je tedy špatné si něco představovat, to, co chceme? Představy jsou tedy podle vás špatné? Nemáme si tedy podle vás nic představovat? A co plánování, nějaké směřování někam? Jak se díváte na kvantovou fyziku? 2) Můj partner je v mnohém tak úžasnej, máme tolik společného, ale něco tam nesedí. 3) Pocit naplnění jako výsledek ega a skutečný pocit naplnění. Jak tato dvě odlišná naplnění rozlišit.

Jistě jste již slyšeli či četli, že věci, to, na čem lpíte, máte pustit. Jenže co to je to „pustit“. Pojem odevzdání každý z nás totiž vnímá jinak na základě své roviny vnímání, ve které se aktuálně nachází. A já vám nyní nabídnu dvě takové základní roviny a možná vám to pomůže se v tom trochu zorientovat.

Zaměřování své energie na konkrétní podobu něčeho, co nějak chcete, znáte? Já taky. Nyní však ve své rovině vnímání vím, že jsem sice již začala více vědomě používat svoji energii (svůj fokus na něco), avšak nevědomě jsem ji zneužívala. No a tady na Zemi za vše si poneseme svoji odpovědnost. Takže dříve či později to, co jsme takto egem vědomě vytvořili, se rozpadne. Ano, čtete dobře. Tak jak já tuto problematiku již nějaký čas vnímám, představování si toho, co chci a prožívání jako by to již bylo, je podle mě zneužití naší moci. Je to magie. Jelikož se pleteme do toho JAK to něco má vypadat, vyvíjet se atd.

Víra je totiž jen předstupeň vědění. A současně je nezbytná k tomu, aby dotyčného přiměla to, v co věří, aplikovat a tím to začal žít. Víra je tedy nezbytná berlička, abychom se odvážili to, čemu věříme, zkoušet aplikovat ve svém životě a tím z víry přešli do vědění a začali to žít, stali se tím. Jakmile se to stane, postoupíme dál ve vývoji.