Jiný přístup

Do jaké míry si v dané situaci jsme schopni zvolit lásku, ovlivňuje vývoj té situace. Krásným příkladem toho může být jedna nepříjemná situace, která se stala jedné ženě, a která ji chtěla použít pro trénink v rámci Tréninku mysli a zkusit tak na ní aplikaci lásky. Tento příklad je zajímavý právě tím, že daná žena v té reálné situaci, která se jí stala, již zkusila aplikovat lásku a s překvapením a nadšením zjistila, že po aplikaci lásky v té situaci reaguje úplně jinak, než by v té situaci jinak reagovala. Byla to totiž situace, která se jí za život mnohokrát v různých obměnách opakovala a ona přesně ví, jak pokaždé stejně reagovala. A poté, co zkusila v mysli zvolit lásku, to bylo celé jinak. A je to zajímavý příklad i tím, že tuto situaci v různých obměnách zná jistě každý a troufnu si říct, že většina z nás s tím neměla spojené příjemné pocity. O co se jednalo ...

V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto tématům: 1) Co dělat, když nevíme, jak něco vyřešit? 2) Jak poznáme, že jsme si v mysli zvolili lásku? 3) Jak poznáme, že jsme si v mysli zvolili strach (soud)? 4) Jak zjistíme, že naši situaci skládá ego a jak zjistíme, že ji skládá Bůh (Zdroj)? 5) Co dělat, kdy nejsme schopni vnímat, jak se v těle cítíme a z čeho to pramení? 6) Kdy naše chuť něco udělat pramení ze strachu (ega) a kdy je to vedení Boha a jak to rozlišit?

Dnes se krátce zmíním o jednom jevu, se kterým se setkávám na Tréninku mysli. Když se dostaneme do fáze, kdy zkoušíme aplikovat Boha přímo = uvědomovat si ho v situacích, lidech atd., některým to zpočátku nejde. Pocitově v jejich těle to jakoby není průchozí, něco tam drhne, nesedí. Když se zeptáte, co tam nesedí, proč nejde do situací dosadit Boha, uvědomit si ho, v naprosté většině případů se setkám s odpovědí, že přeci nemohou něco přikazovat Bohu (Stvořiteli, Zdroji atd.), když oni jsou tak malí oproti němu. A to je přesně ono!

Je často říkáno a i psáno, že to, co vyzařujeme, to i přitahujeme. Avšak současně je velice časté, že ten, kdo je jakože navenek laskavý, nápomocný atd., je ten, kterému se děje příkoří. A naopak ten, který je navenek z pohledu mnohých jakože neochotný, neobětavý, je ten, kterému se děje mnohem méně dramat atd. Na základě toho by si tak někdo mohl myslet, že život je nefér a že neplatí, že přitahujeme to, co vyzařujeme. Podle mě to platí. Opravdu přitahujeme to, co vyzařujeme. Jenže ten zádrhel je v tom, co lidé myslí tím „vyzařováním“. A o tom se krátce rozepíši.

Dnes se v článku krátce zmíním o pár momentech z Tréninku mysli. Na nich chci ukázat důkazy o tom, jak změna našeho vnímání (aplikace lásky namísto soudu) zcela a přímo před očima mění naše reakce na situace, reakce jiných zúčastněných a celkově proměňuje celou situaci do podoby tak neskutečné, že by nás to vůbec nenapadlo.

Jediné, co můžeme komukoliv dát, je láska. Avšak já nemám na mysli lásku v tom pojetí, v jakém je to tady většinově zatím vykládáno. Nemám na mysli dát lásku, abych něco dostal, byl v bezpečí, byl přijat, necítil se sám. Nemám zkrátka na mysli sobectví či závislost maskovanou pod rouškou jakože lásky. Lásku nedáváme tělem, jelikož tělo pouze odráží námi učiněnou volbu v mysli. Naše tělo, těla jiných a vše další ve hmotě projevené pouze odráží naši učiněnou volbu v mysli. Podrobně se tomu věnujeme při trénincích v Tréninku mysli.

V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto tématům: 1) Mohla byste se rozpovídat o nadvládě a bezmoci? Kde všude se to může skrývat a jaké to může mít podoby? 2) Dělám to, co mě baví, ale nevydělám tím dost. Kde je chyba? 3) Vy také uvádíte na svém webu možnost darovat finance za činnost na webu. Také tedy děláte to, co vás baví, a vedle toho nabízíte možnost vás finančně ohodnotit. Jak to že vám to funguje a mně nefunguje postavení klobouku na parket, když hraji a zpívám?