Hrachovou kaši jsme měli u nás doma velice často. Vařila se klidně i o víkendu a klidně i v neděli na oběd. Bylo to jedno z těch jídel, které se vařilo, když bylo potřeba uvařit téměř z ničeho hodně jídla, které zasytí. Vařila se nejčastěji ve všední den k večeři nebo na druhý den k obědu, abychom měli něco teplého, když přijdem ze školy. Vařila se u nás hlavně na podzim a v zimě jako obměna polévek, které jsme běžně měli na oběd nebo na večeři ve školní dny. Bylo to i jedno z prvních jídel, které jsem já, sestra nebo brácha běžně vařili jako malí školáci, než mamka s taťkou přišli z práce. Mamka k tomu občas na přilepšenou někdy opekla párek na pánvi, ale já ji měla nejradši bez něj, ale za to s hromadou opečené cibulky a s křupavým chlebem. Když jsme byli hodně malí, párek nám krájela "na ježka", který se krásně na pánvi rozevřel. A hned jsme jako malé děti měly větší hlad :-) Je to pro mě jedno z jídel, které ve mně vyvolává příjemnou nostalgii na moje dětství a dospívání, na problémy, které se v rodině řešily a ze kterých jsme se vždycky společně vyhrabali, a na lásku a teplo mých rodičů. Je to pro mě jedno z jídel, které ve mně vyvolává příjemnou nostalgii na moje dětství a dospívání, na problémy, které se v rodině řešily a ze kterých jsme se vždycky společně vyhrabali, a na lásku a teplo mých rodičů. Je to pro mě jedno z jídel, které mi připomíná, co je v životě skutečně důležité - že člověk může být chudým, ale přitom mít všechno. Tak jako u nás doma - jako děti jsme spoustu věcí neměly, co bylo samozřejmostí pro některé jiné děti, nejely jsme na školní lyžařský kurz, na dovolené k moři nebo na hory. Prostě na to nebylo. Od patnácti jsme trávili celé dva měsíce prázdnin na 12-ti hodinových směnách na brigádě, stejně jako všechny jiné prázdniny a svátky a i některé víkendy, abychom si vydělali na kapesné, na kredit do telefonu na vícedenní školní výlet, na nějaký kus oblečení atd. Ale přitom jsme měli všechno. Moje maminka ji umí skvělou, výborně dochucenou, že bohatě stačila osmažená cibulka a křupavej chleba a byla to neskutečná dobrota, která krásně zahřála břicho. Stále ji mám moc ráda a jím často, jen někdy místo žlutého hrachu sáhnu po zeleném a občas vytuním jinými ingrediencemi. Tady je jedna z běžnějších verzí :-)