Jiný přístup

Znáte takovéto, kdy víte, že někdo pro vás něco udělá, nebo se na vás usměje, nebo vám něco nabízí, ale vy nějak víte, že je to spíš na oko, že je to falešný? Víte, co v té situaci udělat, abyste si tou situací nevytvořili destruktivní děj?

Dnes se krátce rozepíši o jednom jevu, se kterým se občas setkáme během Tréninku mysli. Ten Trénink mysli je složen z 8 sezení (v případě 2-měsíčního) anebo ze 4 sezení (v případě 1-měsíčního nebo Skupinového).

Téměř všichni v polovině Tréninku pochopí princip celého stavu bez odporu, prožijí si sami na mnoha nepříjemných situacích, které odžili, že skutečně taková „blbost“ jako snížení odporu uvnitř (= změna pohledu) způsobí okamžitou změnu děje dané situace anebo přinejmenším oni se v tom samém ději cítí v síle, už je nic nebolí.

Pak ale u některých nastává fáze tzv. krize. Pokud se tak stane, tak většinou tak v polovině těch sezení. Kdy lidé občas napíší, že jim to nějak najednou zase nejde, že se jim najednou zase nedaří jít do stavu zklidnění uvnitř atd.

A právě k tomuto se nyní krátce vyjádřím, protože si myslím, že to může inspirovat i ty, kteří Tréninkem neprošli nebo zatím neprošli.

Během Tréninku mysli se vedle jiného děje i to, že vám jakoby padají iluze, strhává se ta maska, pod kterou jste tu danou věc vnímali. Děje se to, jelikož míra iluze, s jakou věci vidíme, vnímáme, souvisí s mírou odporu (ega), který v tom daném tématu máme.

Součástí Tréninku mysli je, že během té doby, co probíhá Trénink mysli, lidé mají možnost se ptát na věci týkající se Tréninku mailem a já odpovídám.

Jedna žena mi nedávno psala, že jak ji padají ty iluze o té dané věci, je z toho smutná a doplnila, že to je asi v pořádku, to k tomu patří.

Já ji odpověděla a krátce se k tomu vyjádřím i tady.