Psala a mluvila jsem už o tom mnohokrát v Klubové sekci a i občas během Tréninku mysli, ale dle dotazů na toto téma, které mi přistávají do mailu, je asi nutné, abych se znovu vyjádřila k tomu, jak já vnímám nemoci. Tak jdu na to. Já si opravdu myslím, že nemoc je známkou toho, že jsme zase něco dalšího pochopili = že jsme se zase o kousek osvobodili z vězení svého ega. A nikoliv že by byla známkou toho, že něco děláme špatně. Došla jsem k tomu, tak jak ke všemu, na základě svého života a věcí, které se mi děly či dějí. Vysvětlím blíže.