Určitě jste slyšeli ustálený výraz „zlatá střední cesta“ nebo něco ve smyslu, že extrém v čemkoliv není dobře.

Ono je to pravda. Střední cestě se ne nadarmo říká zlatá. Jenže tak jak vše je mnohovrstevnaté tak i tato pravda. A co rovina vědomí, to jiná představa o tom, co je ta střední cesta, která má být zlatá.

V tomto článku se podíváme na rovnováhu mezi dáváním a přijímáním trochu jinak.

To, o čem tu budu psát, vychází z mé vlastní zkušenosti. Alespoň na mě to takto funguje. Je to jednoduché, ale neříkám, že je to snadné :-)

Tímto článkem se podívám ještě do hlubší roviny našich destruktivních nastavení, než jsem kdy psala.

Jaká je tedy ta nejúčinnější modlitba, ta, která nám poskytne to, co nám skutečně patří, co patří nám skutečným bez obalu z mysli a emocí?

Když partner nechce další dítě, to je jeho příběh. Avšak to, že se nás to dotýká, to je zase náš příběh. Vše, co máme vně, je jen odrazem našeho vnitřku. A tedy i to, že máme partnera, který nechce další dítě, je výsledkem toho, co my máme uvnitř.

V rámci individuálky si jedna žena přišla poskytnout informace ohledně toho, proč ji do života vstoupil určitý muž, který ze vztahu vycouval chvíli poté, co ona se tomu vztahu více otevřela. Chtěla vědět, co touto zkušeností, která se jí v různých obměnách v životě opakuje, má pochopit, co má u sebe změnit, aby již nemusela takovéto situace zažívat v životě.