Kysané zelí miluju. A když je kysané zelí domácí, tak to je ještě lepší :-) Recept na to, jak ho dělám já, někdy jindy :-) Kysané zelí jím nejčatěji na podzim a v zimě a bez tepelné úpravy jako "zeleninu" k jídlu všude tam, kde se hodí, a dávám jej do různých salátů. Je velmi zdravé. Mléčné kvašení, kterým prošlo, z něj dělá super potravinu pro moje střeva a tím pádem podporuje imunitu. Navíc obsahuje pro mé tělo mnoho cenných látek, které si z něj tělo vezme. Když si děláte kysané zelí doma, tak se vám asi stane (teda mně jo :-)), že občas tam chybí voda a svrchní vrstva je pak taková povadlá. Na jezení zasyrova pak tato vrstva zelí není nic moc, ale tepelně upravená je v pohodě a neplýtváte svěže vypadajím zbytkem obsahu soudku na zpracování kysaného zelí tepelnou úpravou. Jelikož tím samozřejmě kysané zelí spoustu látek ztrácí. A tak to svěží si necháte pěkně na jídlo zasyrova. V této polévce není vůbec mouka, nemusí tam být ani brambory a není tam žádný cukr ani kvasný lihový ocet. A přitom je krásně zakulacená a vůbec nic ji nechybí :-)

Tak tento čaj piju ráda v jakémkoliv ročním období. I když na podzim a v zimě si na něho vzpomenu asi nejvíc :-) Patří k mým tzv. snídaňovým čajům. Říkám tak čajům z bylinek, které se řadí mezi takové ty dětské bylinky, které jsou v chuti spíše nasládlé než nahořklé (např. lípa, černý bez, atd.). Já si po snídani udělám do velkého hrnku čaj a ještě horký, ať je zima nebo léto, ho vypiji. Ale nepiji během jídla, jak vysvětluji v e-booku: "Co mi dosud řeklo moje tělo", který bude zanedlouho v prodeji). To, že si dávám čaj po jídle, znamená, že si ho jdu po jídle teprve vařit. Než se uvaří voda, než se vyluhuje, tak je to skoro půl hodiny od jídla. Má takovou hřejivou barvu a citrónovou chuť. A hlavně obsahuje rutin, jelikož je z pohanky a ta jako jedna z mála potravin, co běžně jíme, obsahuje tuto cenou látku pro naše cévy.

Pamatujete si na "Červené rizoto"? Tak zbylo :-) Ne proto, že by nebylo výborný, ale neodhadla jsem svůj hlad a hlad blízkých :-) Takže mi zbyla minimálně jedna další porce. Dala jsem ten zbytek do ledničky s tím, že s tím zítra něco provedu. Jelikož já jídlo nevyhazuju, pokud už nemá nožičky :-) A druhý den jsem měla chuť na nějaké placky pečené v troubě právě z tou majonézou z luštěnin, kterou jsem měla taky v ledničce. A s radostí jsem si uvědomila, že tam mám zbytek červeného rizota a bylo vymyšleno, co budu za chvíli jíst :-)

Tak toto jídlo miluju, pro změnu :-) Má krásnou barvu a skvělou podzimní nasládlou chuť. Je to jedno z těch podzimních, zemitých a krásně barevných jídel. Teď mi došlo, že podzimní jídla jsou většinou velmi barevná. Jakoby i ty všechny barvy podzimu se dostaly aspoň kouskem na talíř :-) Pokud ovšem se řídíme zákony přírody a na podzim jíme převážně to, co příroda vydá na konci léta a později :-) Je to jedno z těch jídel, ve kterém sním opravdu velkou porci tepelně upravené červené řepy a udělám si k němu pokaždé něco jiného - někdy kousek masa, jindy kousek sýra, vajíčko atd. a díky tomu chutná pokaždé jinak.

Miluju celer :-) Celer je pro mě jedna z velmi charismatických zelenin :-) To mám po taťkovi. Oba všude strkáme hromadu celeru, petržele, petrželové či celerové natě. Všechny tyto dary přírody tak charismaticky voní, aspoň pro mě. Patří mezi levnější druh zeleniny, seženete je snad ve všech potravinách a přitom se dají s nimi dělat doslova zázraky. A jsou velmi zásadotvorné pro mé tělo :-) Dají se schovat do mnoha jídel, aniž by si toho všimli lidé, co tuto zeleninu nemusí. Například toto jídlo je jedno z nich :-) Pokud vaše děti mají rády bramborovou kaši, pak zcela jistě aspoň ochutnají, jelikož barva jídla se moc nezmění :-) a možná některé z nich nepoznají, že to bramborová kaše není :-) A pokud by se náhodou zeptaly, jestli je to bramborová kaše, no tak jim samozřejmě řeknete pravdu. Ale třeba před tím ochutnají a zjistí, že jim to chutná ....:-) 

Věřte nebo nevěřte, tyto čtyři půlky vlašského ořechu byly ještě včera večer stejně velké :-) Co způsobilo tu změnu? Určitě mnozí víte. A k čemu je to dobré dělat, teda kromě toho, že toho ořechu je pak víc? :-)

Tak toto je jedno z typických podzimních jídel, tedy aspoň pro mě. Toto jídlo, když jím, vždy jako by mě něco uvnitř v břichu pohladilo a schoulilo u maminky pod teplou dekou :-) Opravdu vždycky se přesně tento pocit dostaví, když toto jídlo jím. A nechápu jak je to možné...jak mě může koláč ze zeleniny pohladit a přikrýt dekou :-) Ale je to opravdu tak :-) Možná tento můj pocit evokuje příjemně nasládlá a zemitá chuť tohoto jídla. Zkrátka podzim v puse :-) A co navíc, jelikož je toto jídlo především ze zeleniny, je pro mé tělo spíše zásadotvorné a mé tělo tak při doplňování výživných látek nezatíží. Avšak jelikož toto jídlo obsahuje hodně zeleniny, udělám ho tolik, aby se tak akorát snědlo a moc nezbylo, abych ho já nebo někdo jiný nejedl zbytečně kyselinotvorné, což by byla škoda. O tom blíže píši v e-booku: ""Co mi dosud řeklo moje tělo", který bude zanedlouho v prodeji). A co je na tomto jídle ještě skvělé kromě ostatních skvělostí? Třeba že patří mezi ty, díky kterým vyluxujeme obsah ledničky, který už nevypadá moc dobře, ale ještě neprochází hnilobním procesem :-) A byť to na tom obrázku není ukázáno (chtěla jsem, ale začalo pršet :-)), tak se dá i krásně krájet a vypadá moc dobře i pro oči. Hraje všemi barvami stejně jako podzimní listí :-) Toto jídlo jím na podzim a v zimě. A opravdu u tohoto jídla vždy jasně cítím, že mi udělalo fakt dobře!