Jiný přístup

Všechno tak do sebe zapadá. Všechno je tak dokonale synchronní. My to často nevidíme. Není divu, žijeme v tom, co bylo, nebo v tom, co bude. Jediný čas, kdy se však něco děje, je teď a tady. Kdybychom byli teď a tady, byli vděční za to, co máme nebo nemáme, pak bychom viděli ty souvislosti. Když bychom byli schopni vnímat ty souvislosti, nehledali bychom bezpečí všude okolo, jelikož bychom pochopili, že vše se děje v ten pravý čas a vše, co se děje, je pro naše dobro, byť se nám to může zdát šílené.

Mluvili vaši rodiče o vás spíše v souvislosti s tím, co jste provedli a co se nepovedlo, než o tom, co jste dokázali? Často jste slyšeli rodiče před ostatními mluvit o tom, jak jste neskromní, do větru, nezodpovědní a málokdy nebo vůbec o tom, co se vám povedlo, co vám jde, v čem jste úžasní? Dle slov vašich rodičů váš partner má s vámi svatou trpělivost? Často rodiče vaše partnery, vaše sestřenice a bratrance a děti z okolí stavěli do role těch úžasnějších, než jste vy jako jejich děti?

Jsou vaše děti v porovnání s ostatními jejich kamarády či partnery schopnější, moudřejší, šikovnější, prostě lepší? Jednání vašich dětí, jejich partnerů a přátel překrucujete ve směru, kde z toho vaše děti vychází nejlépe?

Jsme na sebe protivní, shromažďujeme pro sebe, závidíme, nemáme na jiné čas, soutěžíme, srovnáváme se, řídíme se příslovím „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, nepomáháme si, nepodporujeme se, jsme arogantní a jednáme z pozice moci. Proč? Máme strach.

Všem okolo přímo či oklikou sdělujete, jak dobří jste, kolik jste toho studovali, kolik jste toho dokázali? Rozhovor často při nejbližší příležitosti svedete na vás, na to, co jste dokázali? Nebo jinak. Jste zaměstnáni tím, jak daleko jste ve svém osobním rozvoji? Často to však spíše než z vás vychází z toho, co máte o tom načteno, vyslechnuto? V obou případech je to pro vás cenná informace, že jste se uvěznili, zkostnatěli a zbrzdili tak svůj vývoj. Proč?

Naše přání mají ohromnou moc. Tím, že si něco přejeme, vložíme do toho energii, kterou vyšleme do éteru, jako kdybyste vyhodili míč do výšky. Ten míč se nám ale vrátí zpět. Stejně tak je to s tou vyslanou energií, která se vrátí v podobě splněného přání.

Práce, kterou jste dříve s nadšením přijali, vás nyní ubíjí? Dříve jste byli schopni tu práci dělat, protože vám to dávalo pravidelný příjem, a nyní už za ty peníze platíte velikou daň, protože máte k té činnosti čím dál větší odpor? Vašim přátelům, se kterými jste dříve byli na stejné vlně, se už nemůžete otevřít? Když jste to zkusili, pochopili jste, že už jste každý jinde?

Představte si sebe jako malé dítě. Děti se pořád na něco těší, z něčeho se radují. Děti neustále něco obdivují, tolik věcí je zajímá. Neustále něco vytváří a věci, které jsou pro dospělé zcela obyčejné a samozřejmé, děti považují za zázrak.

Hledáte jistoty, hledáte, o co a o koho byste se opřeli? A říkáte si, že až to najdete, pak budete v klidu a bezpečí? Chyba lávky. To, co hledáte, nemůžete najít, už to dávno máte.

Máte kolem sebe samé podrazáky, nepřející, závistivce, škodolibce, protivňoušky? Můžete z nich mít podporující, přející a milé lidi, aniž by se oni museli jakkoliv měnit.