Jiný přístup

Kdykoliv jsme v přítomnosti a zaměřeni na nějaký projekt, aktivitu, a zarazíme ...

Často se setkávám u sebe i jiných s tím, že si něco přejeme, rozhodneme se, že se nám to splní, a po chvilce či delším čase nás přepadnou pochyby a my opět upadáme to pocitu strádání toho, co bychom si tak moc přáli. Proč se to děje?

Poznávání vesmírných zákonitostí a toho, jak si vytváříme, se u mě postupně vyvíjelo (prohlubovalo) ruku v ruce s tím, jak pokračuji na své cestě. V tomto článku zkusím blíže popsat, jak tvoření si své vlastní reality aktuálně vnímám.

Když jsme v nepříjemné situaci, většinou nás zaplaví nepříjemné emoce, které nás ovládnou, a my pak podle nich i jednáme.

Sedíte u stolu. Jeden z přítomných něco prohodí. Vy moc dobře víte, že to pronáší kvůli vám, jelikož potřebuje, abyste se na to chytli, navázali na jeho prohlášení a on tak získal informace, které od vás potřebuje, a které ve skutečnosti stály v pozadí daného jeho prohlášení.

Máte kamarádku. Velmi si rozumíte, jelikož máte podobný pohled na spoustu věcí a například i na muže, kteří jsou dle vás uzurpující, sobečtí atd. Pak jednoho dne vy potkáte muže, který vás velmi osloví. Je očividné, že tento muž vám zbořil mnohé z těchto dogmat. Začnete ve vztahu k mužům již vystupovat jinak, méně bojovně, ve vašich očích již nejsou něčím míň nebo nebezpeční.

Když začnete žít jinak, když změníte priority nebo řešíte věci jinak, kdo si z vás bude dělat legraci, kdo bude nejvíce kritický, jízlivý a štíplavý?

Všude, kde povyšujeme nebo ponižujeme, nejsme ve své síle, jsme v nerovnováze. Jsme totiž vychýleni na jednu stranu, do jednoho extrému. Vlastně tím nevědomě říkáme, že někdo či něco je víc, lepší než někdo či něco jiného. Tady na Zemi platí ...

Nedávno jsem se znovu přesvědčila o tom, že podle toho, jak smýšlíme, předpokládáme, že smýšlí i jiní. Jinými slovy ...