Živé vysílání pro členy Klubové sekce se bude konat 6.5.2024 (pondělí). Pro členy Klubu alespoň 1X v měsíci (nejčastěji každý první týden v měsíci) od 20:00 do cca 21:00 živé vysílání na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Více info »
Dlouho jsem váhala, jak popsat svoji zkušenost s Tréninkem mysli od Peti. Čekala jsem, až přijde něco, co to konečně aspoň trošku přiblíží, čekala jsem na slinu, na to, až mi přijde způsob, jak vystihnout, co mi Trénink mysli přinesl – co v mém životě způsobil. Jak významný zásah a jak významný okamžik a změna směru, to pro mě byla.
Takže tady to je.
V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto otázkám a tématům:
Záznam živého vysílání zde:
V tomto článku zkusím vysvětlit, proč si myslím, že představa, že jsme někdy něco rozhodli, je iluze. Jelikož ve skutečnosti jsme nikdy nic nerozhodli. A proč si to myslím?
Dnes chci napsat příběh o mé babičce, o tom v čem mě inspirovala.
Všichni naši předci jsou lidé a tak jako všichni mají témata, kde jsou či byli v odporu a témata, kde jsou či byli v neutralitě.
A jelikož jsme se narodili právě do daných dvou rodových linií předků, naše mnohé odpory, se kterými jsme vstoupili do tohoto života, jsou odpory, se kterými se potýkali i naši předci. A nám na svém přístupu k daným tématům, kde byli v odporu, tak mohli ukázat, jak něco nedělat.
V tomto článku navazuji na obsah článku: „Je iluze myslet si, že když nám jde něco jak po másle, že jsme na té správné cestě, a když máme na té cestě překážky, tak jsme na špatné“, který je sdílen veřejně.
Je iluze myslet si, že když jsme se pro něco rozhodli a jde to jak po másle, že jsme na té správné cestě, a když máme na té cestě překážky, tak jsme na špatné. To je nastavení pocházející z roviny, ve které si myslíme, že si můžeme vytvořit to, co chceme = že čím jsme vědomější, tím více si můžeme určovat, co konkrétně v našem životě budeme mít a co ne = že čím jsme vědomější, tím více toho, co chceme, budeme ve svém životě mít.
Někdo vám něco nabízí a vy víte, že vám to ve skutečnosti vydat nechce. Jen je mu blbý vám to nedat anebo za to něco očekává, má výčitky atd. A vy nevíte, co s tím. Je to směsice lítosti nad tím člověkem a směsice vzteku, že tomu jste vystaveni. Znáte to?
Já velmi.
Dlouho jsem si lámala hlavu, jak se správně zachovat, když někdo vám chce pomoct nebo vám chce něco jen tak dát, ale vy víte, že to dělá z ega – aby se zalíbil, aby nevypadal blbě, protože má výčitky atd.
Já to podstatnou část svého života řešila za ty lidi.
Dnes se krátce rozpovídám o jednom skrytém egu. A tím nastíním, jak ty naše ega mohou být rafinované, a to zejména právě v tom přechodu z fáze mága do fáze pokory, jak já s oblibou označuji tyto dvě roviny vědomí, které na sebe navazují. Od fáze pokory dělí mága (samotvůrce) právě velmi skryté ego, které se projevuje v mnoha podobách, například i takto níže.
V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto otázkám a tématům:
Záznam živého vysílání zde:
Když někdo něco dělá a já uvnitř zareaguji v negaci, jsem stejná = mám stejný odpor jako on. Jen on to projevuje tím děláním a já tím, že ho za to dělání soudím. Někdo (ego někoho) by mohlo namítnout něco ve smyslu: „Je přeci přirozené, že negativně zhodnotím člověka, který ublíží jinému člověku atd.“ Nebo: „To, že prožiji negaci vůči člověku, který např. ubližuje jinému, je naopak přirozené, to ze mě nedělá toho, který ubližuje, jelikož mě by to ani nenapadlo.“ A já teď zkusím rozebrat, proč tato tvrzení výše, která jsou v uvozovkách, jsou egem