Jiný přístup

Tak toto je úžasné podzimní sladké jídlo. Je příjemně sladké, ale je zcela bez bílého či třtinového cukru, slazené pouze přírodou. Je to recept z mé rodiny z mamčiny strany. Jistě toto jídlo mnozí znáte, avšak já jej připravuji tak, aby bylo pro mé tělo lépe stravitelné a více výživné a více zásadotvorné. Toto jídlo připravuji bez brambor nebo téměř bez brambor a s povidly, které jsou zcela bez cukru, viz recept zde. Proč se snažím nahrazovat brambory anebo jíst brambory omezeně bude více v mé práci: "Co mi dosud řeklo moje tělo" A je to neskutečně dobré a možná ještě chutnější než ta původní verze a je mi po tom lehko, nikoliv těžko, jak mi bývá z bramborového těsta :-)

V tomto článku se krátce rozepíši o příběhu mnohých žen, ale i mužů. Budu psát o stárnutí, o nepřijímání tohoto procesu. Tento text může pomoci stárnutí více přijmout a vyzískat z tohoto procesu tedy více. Mnoho žen ve věku, kdy se začínají na jejich těle objevovat stopy stárnutí, zažívá s tímto jevem nepříjemné pocity. Možná to některé přivádí i do úzkosti či pocitu ještě větší méněcennosti. Nebo je to vede to tzv. složení zbraní, kdy na stárnutí svedou snad skoro vše a stárnutím vše odůvodňují, ospravedlňují atd. To je zase druhá krajní poloha té samé nerovnováhy. O to více jsou k tomuto stavu (jedné či druhé nerovnováhy = k prožívanému odporu k tématu stárnutí) náchylné ty ženy, které nemají uspokojivý partnerský život a osobní život obecně nebo nemají uspokojivý profesní život atd. V této fázi života, a každá to začíná řešit v jiné fázi, sahají po různých krémech, preparátech, procedurách anebo na to celé znechuceně rezignují zcela a ruku v ruce se stárnutím se o sebe přestávají starat. Ale toto zmíněné se týká i mužů. Jen u mužů uvědomění si, že stárnou, často nastupuje v jiný čas jejich života a projevy jsou trochu jiné. Já se domnívám, že ...

Luštěninová pomazánka krásná na pohled a velmi atraktivní i v chuti. A může být i velmi pálivá :-) Miluju klasický hummus, ale možná ještě o chloupek raději mám hummus ochucený v barvě i chuti dalšími dary přírody. Hummus sám o sobě je pro mě velmi zemitý a miluju tu zemitost přidáním dalších ingrediencí ještě zvýšit. Tato pomazánka zejména na podzim a v zimě je pro mě top. Jdeme na recept :-)

Nejsem odborník na Aspergerův syndrom. Berte prosím tento článek jako trochu jiný pohled laika na tuto problematiku. Rozhodně žádné dogma. Víte, že říkám, že vše, co v životě máme či nemáme, je pouze zhmotňováním našich odporů (ega) či již stavu bez odporu. Naše odpory = místa, kde stále máme ego (strach), neschováme, to ego jde latentně všude s námi a projeví se venku vždy v pravý čas a přesně způsobem, jakým má (= jaký je pro nás a pro všechny zúčastněné nejvhodnější). To, že je tento příběh ve vaší těsné blízkosti, že se týká vašeho dítěte, samozřejmě není náhoda. Je to v této podobě zhmotněný nějaký váš odpor, který jste si takto krásně naplánovali zhmotnit a moc dobře jste věděli proč. A já se pokusím popsat, jaké podobné rysy odporů měly společně maminky, které mi posléze během Tréninku mysli pověděly, že mají dítě s Aspergerovým syndromem.

Je to skvělý jídlo. A úžasný řešení, pokud už nevíte, co s cuketami :-) Není to tatarák, ale jsou tam mnohé podobné indicie :-)
- dává se na topinky (v mém případě nasucho opečené :-)),
- dává se na pořádně očesnekované topinky (v mém případě :-))
- a barevně je to velmi podobné. Ale v chuti úplně jiné a pro tělo to má oproti tataráku taky zcela jiný efekt. Tak zde je recept :-)