Jiný přístup

Sebeúcta - ze všech stran se o tom píše, že je to důležité. I já tento pojem ve svých článcích často zmiňuji. Co to ale je?
Tak jak tento pojem chápu já, jedná se o stav, kdy cokoliv vně – jakákoliv příjemná či nepříjemná situace, přívětivý či nepřívětivý člověk, ti nezlepší ani nezhorší pocit ze sebe sama. Zkrátka se Ti nestáhne a ani neroztáhne ta trubka uvnitř tebe, jsi uvnitř bez hnutí, bez reakce. Což ovšem neznamená, že navenek se řádně nevymezíš. A přesně do míry, do jaké to dokážeš být takto vnitřně nehybný, přesně do té míry k sobě chováš skutečnou sebeúctu.

Nedávno jsem slyšela tuto větu: „Někdo tu rodinu řídit musí“ jako reakci na výzvu, že není třeba ty děti neustále na něco upozorňovat a neustále jim sdělovat, co mají a nemají dělat. Příklad: „Neběhej, budeš uřícený“. „Napij se, dlouho si nepil“. „Teď jdi na sluníčko, teď už jdi z něj pryč“ atd. Takže pokud jste ve fázi, kdy to již o sobě víte a už nemáte tedy potřebu to ospravedlňovat tím, že budete navenek či „jen“ uvnitř sebe ty, kteří tolik nekomandují, označovat za nezodpovědné, nesystematické atd., tak pro vás je text níže.

Jste v interakcích s někým, koho „potřebujete“, například vy jako zaměstnanec a zaměstnavatel, vy jako student a vyučující, vy jako občan a úředník, vy jako klient či pacient a lékař či jiný odborník. Možná mnozí znáte ten pocit stažení uvnitř při té interakci. Pak najednou nemáte argumenty, které jste doma u zrcadla měli, cítíte se najednou menší, slabší, váš hlas kolísá, oční kontakt a napřímený postoj se vytrácí atd.

Vy, co mě znáte delší dobu, víte, že jsem si došla k tomu, že to, jaký scénář děje v čemkoliv se nám bude dít, rozhoduje stav uvnitř – zda jste uvnitř stažení či zachováváte stejnou šířku trubky (jak já s oblibou říkám lidem na sezeních :-)). Čím více dokážete zachovat stejnou šířku trubky uvnitř, tím více konstruktivní scénář pro vás a nejen pro vás ale pro všechny zúčastněné se bude v té situaci (interakci) odehrávat.

A teď si povíme, co vám může pomoct ten vnitřní tlak uvnitř sebe snížit.