Jiný přístup

Lásku, ten hezký pocit v těle cítíme ne proto, že nám ji někdo dává, ale tím, že mi ji někomu dáváme. Z tohoto důvodu by po zemi nemusel chodit nikdo, kdo by se cítil nemilován, jelikož to, jestli se bude cítit milován nebo ne, není vůbec závislé na jiných.

Jenže.

...to bezpečí, které hledám, to partnerství, ta společnost, blízkost je jen a pouze uvnitř mě. Do míry, do jaké v sobě toto objevím, a tedy začnu si to sama sobě automaticky poskytovat, pak to skutečně přijde i zvenčí. Dříve ne.  A pokud něco zvenčí přijde a bude tyto kvality nabízet, tak přesně do míry, do jaké nejsem já těmito kvalitami naplněna sama zevnitř sebe, přesně do té míry to bude iluze.

...co když to nemá být a nebude jinak? Máš jakoby na vše, co fakt potřebuješ, ne? Vždy se to nějak udělá, vždy ty to nějak uděláš, ne? Co když máš dál rozvíjet odkaz svého manžela a pro tento účel vždy na toto budeš mít prostředky – aby si zaplatila nezbytné zaměstnance, všechny náklady atd., ale co když nedostaneš nic navíc? Když si představíš, že ležíš na smrtelné posteli a už odtud odcházíš, co by bylo pro tebe hodnotnější? – To, že si pokračovala v odkazu svého muže a že Tě to velmi naplňovalo a dávalo smysl, byť finančně sis nemohla vyskakovat anebo to, že si hromadila finance, statky ale neviděla smysl v tom, čemu většinou všichni věnujeme velkou dávku svého času (práci)?“

Domnívám se, že k tomu, abych někoho někam vedla, není třeba rozumět tomu obsahu toho, čemu se ten člověk, kterého vedu, věnuje. Je potřeba porozumět tomu člověku. A porozumět tomu člověku podle mě znamená jej přijímat – nerozrušovat se vnitřně nad jeho mínusy a jeho plusy nevychvalovat do nebes.

A čím méně odporu, tím více konstrukce v konání, tím skutečnější vývoj dané situace.

Přístup již bez odporu:  „Ok, je tady tato povinnost, je potřeba udělat to či tamto. Ok. Jdu na to.“ A to celé bez „zbytečných“ myšlenek a plýtvání energie na to, jak je to na nic atd.

Přístup s odporem: „Cože? To je nespravedlivé takto zatěžovat. Jak se tomu můžu vyhnout? Jak to obejít? atd.“