Jiný přístup

Tak toto je úžasné podzimní sladké jídlo. Je příjemně sladké, ale je zcela bez bílého či třtinového cukru, slazené pouze přírodou. Je to recept z mé rodiny z mamčiny strany. Jistě toto jídlo mnozí znáte, avšak já jej připravuji tak, aby bylo pro mé tělo lépe stravitelné a více výživné a více zásadotvorné. Toto jídlo připravuji bez brambor nebo téměř bez brambor a s povidly, které jsou zcela bez cukru, viz recept zde. Proč se snažím nahrazovat brambory anebo jíst brambory omezeně bude více v mé práci: "Co mi dosud řeklo moje tělo" A je to neskutečně dobré a možná ještě chutnější než ta původní verze a je mi po tom lehko, nikoliv těžko, jak mi bývá z bramborového těsta :-)

V tomto článku se krátce rozepíši o příběhu mnohých žen, ale i mužů. Budu psát o stárnutí, o nepřijímání tohoto procesu. Tento text může pomoci stárnutí více přijmout a vyzískat z tohoto procesu tedy více. Mnoho žen ve věku, kdy se začínají na jejich těle objevovat stopy stárnutí, zažívá s tímto jevem nepříjemné pocity. Možná to některé přivádí i do úzkosti či pocitu ještě větší méněcennosti. Nebo je to vede to tzv. složení zbraní, kdy na stárnutí svedou snad skoro vše a stárnutím vše odůvodňují, ospravedlňují atd. To je zase druhá krajní poloha té samé nerovnováhy. O to více jsou k tomuto stavu (jedné či druhé nerovnováhy = k prožívanému odporu k tématu stárnutí) náchylné ty ženy, které nemají uspokojivý partnerský život a osobní život obecně nebo nemají uspokojivý profesní život atd. V této fázi života, a každá to začíná řešit v jiné fázi, sahají po různých krémech, preparátech, procedurách anebo na to celé znechuceně rezignují zcela a ruku v ruce se stárnutím se o sebe přestávají starat. Ale toto zmíněné se týká i mužů. Jen u mužů uvědomění si, že stárnou, často nastupuje v jiný čas jejich života a projevy jsou trochu jiné. Já se domnívám, že ...

Luštěninová pomazánka krásná na pohled a velmi atraktivní i v chuti. A může být i velmi pálivá :-) Miluju klasický hummus, ale možná ještě o chloupek raději mám hummus ochucený v barvě i chuti dalšími dary přírody. Hummus sám o sobě je pro mě velmi zemitý a miluju tu zemitost přidáním dalších ingrediencí ještě zvýšit. Tato pomazánka zejména na podzim a v zimě je pro mě top. Jdeme na recept :-)

Nejsem odborník na Aspergerův syndrom. Berte prosím tento článek jako trochu jiný pohled laika na tuto problematiku. Rozhodně žádné dogma. Víte, že říkám, že vše, co v životě máme či nemáme, je pouze zhmotňováním našich odporů (ega) či již stavu bez odporu. Naše odpory = místa, kde stále máme ego (strach), neschováme, to ego jde latentně všude s námi a projeví se venku vždy v pravý čas a přesně způsobem, jakým má (= jaký je pro nás a pro všechny zúčastněné nejvhodnější). To, že je tento příběh ve vaší těsné blízkosti, že se týká vašeho dítěte, samozřejmě není náhoda. Je to v této podobě zhmotněný nějaký váš odpor, který jste si takto krásně naplánovali zhmotnit a moc dobře jste věděli proč. A já se pokusím popsat, jaké podobné rysy odporů měly společně maminky, které mi posléze během Tréninku mysli pověděly, že mají dítě s Aspergerovým syndromem.

Je to skvělý jídlo. A úžasný řešení, pokud už nevíte, co s cuketami :-) Není to tatarák, ale jsou tam mnohé podobné indicie :-)
- dává se na topinky (v mém případě nasucho opečené :-)),
- dává se na pořádně očesnekované topinky (v mém případě :-))
- a barevně je to velmi podobné. Ale v chuti úplně jiné a pro tělo to má oproti tataráku taky zcela jiný efekt. Tak zde je recept :-)

V tomto článku napíši některé promluvy vůči sobě samému (= vnitřní komunikaci) konkrétně k situaci, kdy dítě má epilepsii, které jedné ženě pomohly snížit vnitřní tlak k tomuto tématu a tím získat větší nadhled, což mělo dopad na konstruktivnější průběh děje. V daném případě ta větší konstruktivnost spočívala v tom, že dané dítě již v přítomnosti maminky nemělo od té doby epileptický záchvat. Samozřejmě že jistě pomohla spousta dalších věcí, někdo může říct, že třeba i náhoda :-). Ale faktem je, že od prvního sezení na Tréninku mysli, dané dítě nemělo v přítomnosti maminky epileptický záchvat a jsou to již měsíce. A přitom záchvaty byly velmi četné. A u jiných příbuzných, například u prarodičů na prázdninách dítě záchvat mělo. Avšak díky tomu, že dítě již nemělo záchvat v přítomnosti maminky jako osoby, která je s ním nejčastěji, záchvatů značně ubylo. Avšak zdůrazňuji, že my nemáme kontrolu nad tím, jak konkrétně bude vypadat ten konstruktivní děj, ale máme kontrolu nad tím, do jaké míry bude pro nás a nejen pro nás, ale i pro všechny zúčastněné konstruktivní. Znovu i tu zdůrazňuji, že změna vnitřního postoje není oddělena od lékařských postupů. Působí podpůrně a může je krásně doplňovat, avšak nikoliv nahrazovat.