Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

Vše je již vytvořeno v éteru (pro oči neviditelném světě). My všichni si jen stahujeme z toho to, co odpovídá naší vibraci. Proto naše energie, kterou v sobě máme, je klíčová, proto je zásadní hlídat si naši frekvenci a udržovat ji vysokou. Tento zákon manifestace platil vždy. Rozdíl je v tom, že jsme vstoupili do doby, kdy už opravdu toto jediné rozhoduje o našem životě, už jen pomocí naší frekvence tvoříme.

Čím tedy vyšší vibrace v nás, tím více harmonie, pomoci a podpory v našem životě a opačně. Vše v nás skryté, potlačené nám snižuje vibraci. Klíčem je starat se o svoji energii, starat se o svůj vnitřní prostor, starat se o to, jak se uvnitř cítíme, vše v nás skryté vynášet na světlo. Ten, kdo nám pomůže zvýšit naše vibrace, ať už úsměvem, pomocí, laskavostí, nějakou jeho aktivitou či jen tím, že nám pomůže si něco o sobě uvědomit atd., nám dá to nejcennější – pomůže nám vytvořit si život, kde bude větší harmonie, více lásky, podpory a laskavosti. Podle toho, jakou máme energii v sobě, si totiž stahujeme z éteru tomu odpovídající, a tvoříme si tím svůj život.

Cílem však není být závislý na zvyšování své energie zvenčí, ale nalezení prostoru uvnitř sebe, kde si ji můžeme kdykoliv zvýšit nebo se navrátit do vyšších vibrací, když nám něco vibrace sníží.

Toto je v pozadí celé mé práce - klubové sekce, individuálek, ale i knížek, které jsem napsala, a článků, které píši a zpřístupňuji všem. Ať vás má práce povznáší, poskytuje pochopení, pohlazení, úlevu a dává pochopit různé souvislosti ve vašem životě.

S láskou Peťa


Jaký záměr, takový pocit naplnění

Krásný dům, nové auto, velkou zahradu, krásný slunný byt, krásnou ženu, dobře vydělávající ženu, dobře vydělávajícího muže nebo charismatického muže, je hezké, když to ve svém životě máme.

Avšak záleží na obsahu a nikoliv na obalu. Vždy to tak bylo, ale v této době padají tyto masky nekompromisně a ve velkém měřítku.

Záleží na tom, zda daný dům, majetek či daný partner je pro nás symbolem určitého stavu, postavení, nástrojem uspokojení nějakého našeho strachu nebo je pro nás darem, ve kterém máme tu čest žít, který máme tu čest mít, s kým máme tu čest žít.

Co nás baví, tam máme nějaký talent

Činnost, ke které se rádi vracíme, která nás nabíjí, těší, rozradostňuje, u které třeba i zažíváme stav plynutí, u které nevnímáme čas, u které se cítíme velcí, tak v té činnosti využíváme nějaký svůj talent nebo jeho část. Možná někoho z vás napadne, že nás může bavit něco, v čem ve skutečnosti nejsme dobří. Jak tedy tam můžeme mít talent?

Proč nechcete velmi dobře vydělávat

Vše, co v životě máme, tam máme, protože to na určité, byť nevědomé rovině chceme.

Ano, opravdu všechno!

V tomto článku se blíže rozepíšu o tom, s jakými důvody nedostatečného vydělávání jsem se setkala v rámci individuálek. Přesněji, jaké destruktivní nastavení v sobě v rámci individuálky někteří lidé objevili a následně z něj vystoupili.

Co vše je možné

Když se dítě učí chodit, rodiče ho podporují, povzbuzují, chválí sebemenší pokus. Rodiče ani jiní blízcí nepochybují, že se to dítěti jednou podaří. Proč nepochybují?

Protože je všeobecně známo, že dítě se chodit naučí. A je všeobecně známé, že k tomu, aby se chodit naučilo, vede mnohdy mnoho pádů a nevydařených pokusů. Rodiče v tomto dítěti věří, vůbec nepochybují o tom, že se chodit naučí.

Dítě tak je okolím podporováno a je to pro něj snazší uvěřit sobě, uvěřit tomu, že jednou bude chodit a to ruku v ruce vede k tomu, že se chodit naučí.

Když se učíme chodit

Malé dítě, když se učí chodit, taky nesčetněkrát spadne, ale i přesto to zkouší znovu a znovu, až se mu to postupně povede.

Jako malí se nehroutíme, když selžeme, spadneme na zadek při snaze se postavit, ale jako dospělí na tento přístup k životu zapomeneme. A při selhání nebo opakovaném selhání si řekneme: „Já na to nemám! nebo „Já to prostě nemůžu mít“. „Já nejsem tak dobrý, abych to dokázal(a)“

Nebo v případě kdy nás někdo zradí, zklame, tak si řekneme: „A dost! Už nikdy se nikomu neotevřu, neoddám!“

Moudrost verzus fyzický věk

Nedávno mi jeden z vás po emailu děkoval za články na webu a u toho podotkl něco ve smyslu, jak je možné, že mladá žena napíše něco tak moudrého, co i lidé starších ročníků čtou s údivem. Jelikož něco v tom duchu mi daný člověk již párkrát napsal a nejen on, podnítilo mě to vyjádřit se k tomu veřejně. Možná je tu někdo, kdo si tu odpověď potřebuje přečíst nebo připomenout.

Přihlásit se k odběru RSS kanál