Živé vysílání

Živé vysílání pro členy Klubové sekce se bude konat 6.5.2024 (pondělí). Pro členy Klubu alespoň 1X v měsíci (nejčastěji každý první týden v měsíci) od 20:00 do cca 21:00 živé vysílání na webu jinypristup.cz v sekci Klub.  Více info »

Vymezení hranic a přijímání všeho

Nikdy si nepřipustit, že by to mohlo být jinak. Věřit, vědět a prožívat, že toto bude takto a nijak jinak. To je cesta k zázrakům. Avšak, je třeba pokora. Ani toto nebude fungovat, pokud tu nebude souhlas Vesmíru (vyšších verzí nás samých).

Kdykoliv se v mém životě staly zázraky a já tak docílila toho, co jsem chtěla, byť počáteční šance na „úspěch“ byla mizivá nebo žádná, předcházelo tomu podobné. Já v těch chvílích si vůbec nepřipustila, že by to nemuselo dopadnout tak, jak chci. Udržovala jsem ten oheň tohoto svého rozhodnutí pro něco (kdy jsem nepřipouštěla opak).

Například, chtěla jsem se dostat práva. Přihlášky jsem si podala na všechny právnické fakulty v ČR a nikam jinam. Nepřipouštěla jsem si totiž (aniž bych si to tehdy uvědomovala), že bych se nedostala, a tak jsem si v hlavě nepromýšlela ani žádnou záložní variantu. Po přijímačkách mi ze všech fakult přišlo, že jsem se nedostala pro velký počet uchazečů. Ani po této zprávě jsem však nepolevila ve svém přesvědčení, že se na práva dostanu, a když ne ten daný rok, tak následující a když ne ten následující, tak ten další …

Ten den, kdy mi přišlo sdělení o nepřijetí na práva z poslední právnické fakulty, jsem si pobrečela, ale po pár hodinách utřela slzy a přijala skutečnost, že budu rok po brigádách a vedle toho se připravovat na další přijímačky. Ještě ten den jsem si rozpracovala přípravu na přijímačky na celý rok a uvnitř sebe najednou cítila takové nepochopitelné těšení se na to. Tehdy jsem nevěděla, že se mi podařilo vytvořit si jasný záměr, který byl právě tím zdrojem nepochopitelné vnitřní radosti.

Ještě ten večer jsem se začala intenzivně učit na další přijímačky a od toho dne jsem se takto připravovala každý den, vyjma času stráveného na brigádě. A víte, co se stalo?

Čtrnáct dní na to mi přišlo vyrozumění z jedné právnické fakulty, že mě berou na odvolání. A za týden na to z jiné, že mě berou taky. Nakonec jsem si mohla dokonce vybrat. A ještě ten rok skutečně začala studovat práva.

Podobné to bylo s mým neoblomným rozhodnutím, že se budu živit jako advokátka, a co nejdříve to bude možné. Ihned po povinných třech letech koncipientské praxe jsem složila advokátní zkoušky a ihned po zápisu do seznamu advokátů začala jako advokátka sama na sebe. A víte jak? Bez klientů, s 10.000,- Kč na účtu, což byly veškeré mé peníze, které mi zbyly poté, co jsem poplatila všechny poplatky za zkoušky, zápis do seznamu a co si pořídila do kanclu stůl, židli k pracovnímu stolu, dvě židle pro klienty a kytky (aby to tam nebylo tak prázdný). Čtrnáct dní na to mě čekala první platba nájmu, zdravotní a sociální, a na tyto platby nestačilo ani těch zbylých 10.000,- Kč.

Jenže, já si prostě usmyslela, že po advokátních zkouškách hned půjdu sama na sebe a že se to prostě nějak udělá. Zkrátka, šla jsem za svým snem. Já to šíleně moc pro sebe chtěla. A nepřipouštěla jsem vůbec možnost, že bych si to nesplnila. A víte, jak to dopadlo? Já bez klientů, bez vidiny kšeftů, a s penězi, že to nepokrylo ani první měsíc nákladů, jsem za dva týdny vydělala z drobných právních prací jako zázrakem to, co jsem potřebovala. Nemusela jsem si nikde půjčit. Ono by ani nebylo moc kde. A následující měsíce jsem postupně už mohla i nějaké peníze odkládat a za rok jsem byla výrazně v plusu.

Na základě těchto zmíněných zázračných zkušeností jsem nabyla dojmu, že má neoblomná síla vůle stačí, a že když něco budu tak moc chtít, že si nepřipustím nic jiného a vnější podmínky si budu zařizovat tak, jako by bylo naprosto jisté, že docílím toho, co chci, že se tak vždy stane. Jenže, život mě v dalších lekcích ubezpečil, že tomu tak úplně není.

V mnohých případech mi život nedal to, co jsem chtěla, a to i navzdory stejnému scénáři, že jsem měla jasný záměr a udržovala v sobě víru úspěchu. Až později mi došlo, že mi tím život dal lekci pokory a to opět z lásky ke mně, aby se snížila nadvláda mého ega nad mojí personou a já byla více u sebe, více tou skutečnou. Život mi pak následně dal několik lekcí, kdy jsem „neuspěla“ navzdory mé vůli a síle mého záměru. Dal mi tím informaci, že jsem nepokorná, nepokorná k sobě a životu, když si myslím, že ta moje současná identita Petra Jelínková ty zázraky činí sama a že má existence je omezena jenom na tu „Petru Jelínkovou“ .

Až po různých pádech, kdy najednou přestalo fungovat v praxi to mé poznání o tom, že si sama tvořím, mi pro mě samotnou došla jiná (podrobnější) pravda. A sice, má vůle, můj pevný a jasný záměr je nezbytný k tomu, abych docílila toho, co chci, avšak je tu potřeba ještě vyšší záměr něčeho nad mojí současnou existencí v těle Petry Jelínkové. Tím něčím či někým mám na mysli Zdroj, Vesmír (nebo jak tomu říkáte). A jelikož každý z nás je kouskem Vesmíru, pak tím, kdo musí dát svolení k realizaci toho jasného záměru Petry Jelínkové, je její vyšší součást, její vyšší forma existence. A tento souhlas je potřeba, neboť zatímco Petra si nepamatuje na to, co se tu přišla naučit, a v čem pomoci, na jaká místa a k jakým lidem má přijít, ta její vyšší forma mimo tělo (duše) to ví a vede ji. A ta vidí, zda vyslaný jasný záměr Petrou Jelínkovou je prospěšný pro její cestu nebo nikoliv. Souhlas vyšší podstatou nás může být dán záměru, jež sleduje plán, který si duše Petry Jelínkové vybrala. Vyšší podstata nás však může dát souhlas i se záměrem, po jehož splnění Pera Jelínková dojde k tomu, že to nechce, že to není ono, anebo, neudělit souhlas se záměrem, jehož výsledkem pak bude nesplnění přání Petry Jelínkové, a tím ona dojde k prožití si, že „selhala“. Obojí je však krásná láskyplná lekce, která Petru Jelínkovou vede k přeměnění „pádů“ a „selhání“ v dary, která vede k pokoře a k postupnému přijímání všeho, jak je.

Avšak přijímáním všeho jak je, se nestáváme obětním beránkem, na kterém je možné dříví štípat. Právě naopak. My všichni v tělech máme výsadu svobodné vůle. Máme tak schopnost vytvořit a jako plamen uvnitř nás udržovat jasný záměr. A právě náš jasný pevný záměr, síla naší vůle, je pak tím, co nám umožňuje vymezovat si zdravě hranice a přitom přijímat vše, jak je. Toto spojení nám umožňuje skutečnou svobodu. Již neplýtváme energii tím, že se snažíme změnit své vnější podmínky, změnit někoho. Nýbrž pouze my tu situaci přijmeme, jak je a bez nátlaku v čemkoliv, my se rozhodneme v souladu s naším záměrem, zda v té situaci nebo s tím člověkem chceme být či nikoliv.

Abych si to byla schopna uvědomit, tuto aktuální pravdu, potřebovala jsem zažít oba extrémy. Potřebovala jsem nějakou dobu pobýt v pravdě, že pouze my svým pevným záměrem tvoříme a následně nějakou dobu pobýt v druhém extrému (zdánlivě), že netvoříme nic, jelikož vše je a bude stejně, jak má. A až teprve nedávno po projití těmito pravdami jsem trochu schopna situace, ve kterých se nacházím, přijímat jak jsou a vedle toho se svobodně rozhodovat na základě svého vytvořrného záměru, zda v tom chci být či nikoliv.

Líbil se vám článek?
Na webu jich je přes 400 a k tomu hromada videí. Za každým napsaným článkem a natočeným videem pro vás všechny je spousta mého času. Svým příspěvkem mě podporujete v další tvorbě přístupné pro všechny.

Příspěvek na tvorbu jinypristup.cz

DĚKUJI VÁM,
svých PŘÍSPĚVKEM umožňujete, nejen abych věnovala svůj čas tvorbě veřejně přístupné pro všechny, ale i umožňujete těm, kteří třeba aktuálně přispět nemohou, aby přístup k těmto informacím měli a mohli i oni z nich mít třeba prospěch. Děkuji Vám.

500,00 Kč
22,5 €

Mohlo by vás zajímat

Osobní rozvoj
Individuální setkání

Posláním těchto Individuálních setkání je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.

Povedu vás, abyste sami objevili, kde máte svá omezení, na místo, abych vám ukazovala, kde je máte. Ukážu vám způsoby, jak si můžete svá omezení osvobodit sami (do míry, v jaké jsem schopná si je zpracovávat sama), na místo, abych za vás nesla a řešila vaši odpovědnost a tím vás obírala o vaši sílu.

Dozvědět se víc


Videopřednášky

Přednášky jsou složeny z příběhů lidí z individuálek, které vedu. Jednotlivé příběhy anonymně a svými slovy převypravuji. Jak sami uvidíte, to jádro té nepříjemné situace či nepříjemných okolností, do kterých se dostali, leželo často úplně jinde a dokonce i v jiné oblasti života, než kvůli které přišli.

Obsah jednotlivých příběhů je velmi bohatý na spoustu uvědomění.

Dozvědět se víc

... nebo pokračujte na další články

10. Leden 2019 - 9:48
Miluju Peťu a „Jinejpřístup“

Z ničeho nic mi přišel takový pocit a z toho pocitu se pak vyklubala ohromná vděčnost, že tu můžu dělat práci, kterou dělám, že mám tu čest takto sloužit lidem. Jakoby pocit, že to všechno stálo za to. Pocit, že to všechno před tím, čím jsem prošla a má cesta pokračuje …, mělo svůj vyšší důvod a já můžu cítit po většinu času (jako i teď) tu velkolepost vás všech. Poslední dny to tak intenzivně cítím. Tak moc cítím.

Já ho miluju. „Jinejpřistup“ tím myslím. Je to něco jako moje první dítě, které tu v tomto životě mám.

Více

20. Duben 2017 - 0:45
Dvojplamen – dvě části jedné duše

Když se setkáte, pocítíte něco jako „návrat domů“. V průběhu setkání vašim tělem prochází velice hustá nepopsatelně krásná energie. Pohled do očí vás krásně bolí a jako magnet vcucne do jakéhosi neomezeného prostoru, ze kterého najednou vidíte všechny zkoušky, radost a žal toho druhého. Současně si uvědomujete, že to všechno znáte, že jsou to i vaše radosti a vaše bolesti. Po celou dobu setkání cítíte maximální (to je slabé slovo) důvěru a oddanost, vedle které, to, co jste nazývali dříve oddaností, najednou zjišťujete, že byla jen závislost.

Více

14. Prosinec 2018 - 11:13
Zaměřením se na každý jednotlivý krok zvládneme i to, co by pro nás jinak bylo nemyslitelné

V létě jsem vyjela na kole na jednu takovou kopcovitou vyjížďku. Během toho výletu jsem si znovu, avšak jinou formou, něco již z toho pro sebe objeveného uvědomila. A co to bylo, popíši v tomto článku.

Když jsem se během jízdy na kole zadívala do dáli, jak velký kus toho kopce mám před sebou, jelo se mi tíž, měla jsem chuť to vzdát, každé šlápnutí do kopce mi přišlo malé, nepatrné, měla jsem pocit, že se neposouvám atd.

Více

8. Březen 2019 - 12:17
Vůle svobodná a vůle v zajetí

Chci se s vámi podělit o jedno poznání, které již delší čas zkouším na sobě. Přesněji, které již delší čas jsem životem tlačena aplikovat. A ještě dnes mě to stojí velkou námahu, nemluvě o tom, jak jsem si v tom aplikování toho bránila dříve. A stojí mě to mnohdy velké úsilí to použít, a to i přesto, že stále intenzivněji a hlouběji uvnitř sebe vím, že to jediné pomůže.

Na tomto jsem si ostatně i opakovaně prožila, jak hluboce je v nás zakořeněno, že něco je či funguje nějak. A jak právě toto zakořenění nám brání uvidět a začít žít to, co je možná blíže skutečnosti.

Více

27. Březen 2019 - 17:44
Jak náš přístup k majetku ukazuje na naši citovou otevřenost ve vztazích

Nedávno jsem měla individuálku s jednou ženou. Ta si chtěla poskytnout informace ohledně partnerského vztahu. V tomto novém vztahu se jí začínají opakovat stejné prvky, které byly ve všech předešlých. Konkrétně její snaha partnera tlačit k tomu, aby on jí plnil to, co žádá, aby on ji udělal šťastnou, její tendence počítat kolik majetku má on a kolik ona, tendence počítat, kolik přispěl on a kolik ona, tendence držet dál od partnera to, co je její, zkrátka tendence nepustit ho k sobě za své hradby.

Více

18. Prosinec 2018 - 11:06
Co znamená, že rodina drží pohromadě

Nedávno jsem vyslechla jeden rozhovor. Jedna z žen povídala o nepříjemném zážitku se svojí rodinou. Ta nepříjemnost spočívala v tom, že se jí jeden z blízkých nezastal s odůvodněním, že to měl udělat, když jsou rodina. A zakončila to útrpným výrazem ublížené, že rodina by měla držet pohromadě. Jakoby říkala, jaký ona je chudák, že tomu tak dle ní v její rodině není.

Více