A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.
Petra Jelínková
Živé vysílání pro členy Klubové sekce se bude konat 6.5.2024 (pondělí). Pro členy Klubu alespoň 1X v měsíci (nejčastěji každý první týden v měsíci) od 20:00 do cca 21:00 živé vysílání na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Více info »
A přesně právě k tomuto – dostat se do stavu bez odporu, nereagovat uvnitř sebe na probíhající myšlenky a emoce vás vedu na Tréninku mysli, kde to trénujeme na vámi již odžitých situacích a vy ihned vidíte, že děj dané situace od toho bodu probíhá zcela jinak a vy tu situaci prožíváte zcela jinak. A věnujeme se tomu okrajově i na Individuálkách a hojně o tom píšu a mluvím v Klubové sekci
Vše, co předávám v článcích, v Klubu, na Individuálkách, na Trénincích mysli, v knihách atd. vychází z mé vlastní osobní zkušenosti. Ke všemu předávanému jsem si došla vlivem situací a okolností, kterým jsem dosud byla vystavena. V článcích napříč těmi lety (zveřejňuji od roku 2014) a ve vývoji služeb na webu můžete vidět můj vývoj – jak se prohlubovala postupně získávaná poznání.
V tomto článku chci vysvětlit, proč neutralita = neutrální postoj k čemukoliv, co se děje na individuální či kolektivní rovině, je to, o co bychom se měli snažit a proč stavění se na jednu či druhou stranu k čemukoliv uvnitř v nitru (tělem můžeme pomáhat jakkoliv) je podpora toho, co nikdo z nás nechce.
Tak jak to vnímám ve fázi cesty, kde se nacházím, platí obojí a vzájemně se to vůbec nevylučuje. Naopak krásně tyto dva principy do sebe zapadají. Vysvětlím.
Co dělá většina rodičů a jiných lidí v okolí, když vedle nich je dítě, které je třeba různě více či méně postižené, nebo kterému se stal úraz, nebo nějak nemocné? Při myšlence na něj cítí v těle sevření, bolest – litují ho. Lítost je projev ega. Projev ega můžete poznat tak, že často bolí.
Co však všichni tito lidé dělají? Oni to dítě uvnitř sebe sráží, snižují.
Když pro nás něco někdo udělá, děkujeme, když něco od někoho dostaneme, děkujeme. Avšak toto děkování pusou ve skutečnosti nemusí nutně znamenat, že skutečně děkujeme.
S čistým záměrem děláme věci, když je děláme bez odporu = bez vnitřního tlaku = beze strachu = bez negací uvnitř sebe. Pak v našem konání či nekonání, ať už navenek vypadá jakkoliv, je láska, jsme v našem těle plně nebo alespoň ve velké míře my (skutečnost) a ne ego = odpor, strach (= iluze).
Naopak v nečistém záměru děláme věci pod tlakem = v odporu = ve strachu = v negacích uvnitř sebe. V našem konání, ať navenek vypadá jakkoliv, je neláska (ego) a tu taky dostaneme zhmotněnou zpět.
Jakékoliv chování jiného vůči nám či jakékoliv naše chování, jakákoliv situace, jakákoliv okolnost je pouze energií. Energie neustále kmitá, neustále se mění. Když vše ve hmotě projevené je pouze energií, tak má vše potenciál se neustále měnit. A tedy vše, co se nám děje, není neměnné a naopak se může velice rychle změnit.
Vše ovládáte přijetím (pokorou). Avšak já tu nemám na mysli ovládání ve smyslu, že si usmyslíte to, co chcete, jak to konkrétně má vypadat a to, že dostanete. Ne. To je ego – prosazování ego-vůle neboli vůle člověka (prosazování vůle těla). Co tím tedy myslím, když říkám, že vše ovládáte přijetím (pokorou), a co myslím tím přijetím (pokorou)?
Dříve jsem si myslela, že tam, kde mám tlak, jsem blbě a tam, kde nemám tlak, jsem dobře. Teď si to již nemyslím, ale taky díky jen této zkušenosti mi mohlo dojít, že to je ego. A jelikož jsem si tím prošla, toto přesvědčení jsem měla a v důsledku toho i ty ťafky, které jsem za to od života zklidila, mi došlo, že to tak není. Mám to prožito. A současně s tím se díky tomu rozšířil můj soucit, moje srdce se zase více otevřelo a já chápu všechny ty lidi, kteří zrovna vstupují do toho bodu, aby si to mysleli, anebo v této fázi již nějaký čas jsou a ještě potřebují být.
