Nejsem odborník na Aspergerův syndrom. Berte prosím tento článek jako trochu jiný pohled laika na tuto problematiku. Rozhodně žádné dogma. Víte, že říkám, že vše, co v životě máme či nemáme, je pouze zhmotňováním našich odporů (ega) či již stavu bez odporu. Naše odpory = místa, kde stále máme ego (strach), neschováme, to ego jde latentně všude s námi a projeví se venku vždy v pravý čas a přesně způsobem, jakým má (= jaký je pro nás a pro všechny zúčastněné nejvhodnější). To, že je tento příběh ve vaší těsné blízkosti, že se týká vašeho dítěte, samozřejmě není náhoda. Je to v této podobě zhmotněný nějaký váš odpor, který jste si takto krásně naplánovali zhmotnit a moc dobře jste věděli proč. A já se pokusím popsat, jaké podobné rysy odporů měly společně maminky, které mi posléze během Tréninku mysli pověděly, že mají dítě s Aspergerovým syndromem.