Živé vysílání

Pro členy Klubu každou první středu v měsíci od 20:00 do cca 21:00 živé vysílání na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Následující bude 7.7.2021. To, o čem budu povídat, bude na vás. Obsah bude tvořen z vašich dotazů a mých odpovědí. Prosím členové Klubu pište na email své dotazy a já za sebe se rozpovídám k těm, ke kterým budu mít co říct. Děkuji a moc se těším. Peťa

Jak souvisí odpor s aktuálním děním

V našich individuálních životech jsme přes různé situace vedeni jít do svého středu, do neutrality. Tam je ta naše síla, naše moc, tam jsme tvůrci a nikoliv oběti. A právě všude tam, kde ve svém středu nejsme, oscilujeme kolem jednoho či druhého extrému (jsme v jedné či druhé polaritě), všude tam jsme v odporu - ve stavu oběti a o sílu přicházíme.

Avšak ať už jedna či druhá polarita – naprosto navenek jinak vypadající postoj, přístup, z toho vyššího pohledu je obojí stejné. Jelikož obojí polaritní přístup vytváří odpor. A za každým odporem se skrývá náš strach. Naše energie tím odchází a podporuje v našem životě danou destrukci, jelikož neustále podporujeme naše destruktivní nastavení, ze kterého ta naše polarita, to vymezování pochází.

Uvedu příklady z individuálek, které vedu, pro snazší uchopení.

Rodiče mají dvě děti. Třeba kluky. Na obě děti praktikují direktivní výchovu, děti mají samý zákaz, nic nesmí. Jedno dítě v dospělosti, jen co to bude možné, od své původní rodiny odejde a nejlépe hodně daleko. Ve svém osobním životě se nebude schopno vázat, usadit, založit rodinu. Druhé dítě naopak zůstane co nejblíž rodičům, bude plnit i v dospělosti jejich pokyny, zůstane v jejich područí. Častým projevem pak je, že nebude schopno se od nich odtrhnout a buď rovněž bude mít problém mít svoji vlastní rodinu, nebo ji mít bude, avšak bude tam aplikovat stejnou dominantnost, jakou zažilo, nebo bude to on, kdo bude mít direktivní partnerku atd. Oba tak rozdílné životy, jsou jen rozdílným projevem té samé nepřijaté minulosti, projevem odporu, nerovnováhy. Jen jeden před tím utekl (zdánlivě) a druhý se tomu podvolil.

Nebo jiný příklad. Dvě dcery vyrůstají v rodině, ve které je velmi špatná finanční situace a neustálý strach z toho, jak se vše poplatí. Jedna dcera se stane navenek velmi úspěšnou, v práci od rána do večera, vydělává hromadu peněz, které investuje do realit atd. Avšak jaksi její osobní život pokulhává. Navíc byť má mnoho hmotného, je zajištěná, má pořád strach z nedostatku a tento strach ji tlačí neustále hromadit, nakládat na sebe stále více práce atd. Druhá dcera je naopak ve finanční nouzi, jako byli její rodiče, není navenek úspěšná a je závislá na manželovi atd. Oba tak rozdílné životy jsou však krajním projevem toho samého – neuzdraveného strachu z nedostatku a tak vytváření odporu vůči tomu.

Ta zmíněná rovnováha (neutralita) vůbec neznamená, že s něčím musíme souhlasit, že budeme vše pasivně přijímat ve smyslu obětních beránků a vše omlouvat, vůbec! Můžete si uvědomovat, že to není v pořádku, můžete s tím nesouhlasit, avšak rozdíl je v tom, jak to máte uvnitř. Máte u toho, co se vám nelíbí, v sobě klid, mír, bezpečí, neutralitu vůči té situaci či těm dotčeným? Nebo tam máte zlost, vztek, úzkost či jiné podoby rozrušení?

Tam, kde nás něco vnitřně rozrušuje, tam máme vnitřní „práci“. Jinými slovy, když nás něco vnitřně rozrušuje, nemůže za to dotyčný či dotyčná situace. Je to něco nepřijatého v nás, nějaká minulá zkušenost, kterou dosud odmítáme. Ta situace či ten dotyčný nám ji pouze aktivovali. Nezpůsobuje nám bolest dotyčný či ta situace, to my sami svým odporem (nepřijetím)!

Tyto lekce se doteď z velké části děly pouze v rámci individuálních životů každého z nás, avšak většina v tom nebyla a dosud není vědomá. A doslova se roztrhl pytel s konfrontacemi s těmito našimi nepřijatými částmi prostřednictvím situací vně zejména u těch, kteří se začali probouzet před lety, kteří již dříve nastoupili intenzivní cestu k sobě. Tito lidé v těch různých nepříjemných situacích jsou již více vědomí, více schopni introspekce a tak i více schopni v situacích a lidech vidět kousky sebe samých a zkouší jít do vnitřního klidu, zkouší přetavit odpor v přijetí (osvobodit se z destruktivních nastavení). Jelikož již vědí, mají prožito, že vše, co vnímají venku, a jak to vnímají, jsou oni sami. Avšak je tu stále moře těch (většina), kteří ty nepříjemné situace žijí více v roli oběti a tedy si zamezují přístup k informacím o nich samých a nejen o nich, které k nim prostřednictvím těch situací přicházejí. A tak pořád odmítají sami sebe, aniž by tušili, čímž si do života nepřináší nic dobrého. A kolektivně je to vidět na celospolečenském dění.

To, co se teď děje v roce 2020 a 2021, celospolečensky není nic jiného než zviditelnění odporu (destruktivních nastavení) uvnitř nás všech. Z pohledu ze shora, z nadhledu můžeme krásně vidět jak na tom jako lidstvo jsme. Kolik těch destruktivních nastavení v sobě ještě stále neseme, jak každý individuálně tak i jako celek. Odpor není totiž nic jiného než projev destruktivního nastavení v nás. Jinými slovy odpor není nic jiného než zviditelnění našich dosud nepřijatých minulých zkušeností a jejich neustálé odmítání. Což neznamená, že musíme souhlasit s nějakou naší minulostí, že se nám musí líbit, ale to, že si prožijeme zcela neutrálně, že i toto jsme prožili, že i toto je naší součástí, že i toto jsme my, nebo že i toto jsme třeba činili, že i toto je našim prvkem, byť se nám nelíbí.

Zkusím vysvětlit.

Vnímám, že jako společnost jsme se začali většinově postupně rozdělovat na dva krajní tábory. Většina lidí osciluje kolem jedné barikády. V jedné krajní poloze jsou lidé, kteří již skoro rok jsou opravdu jen doma. I v přírodě, kde není vidět široko daleko nikoho, se chrání, mají velký strach. Neustále sledují čísla a jsou velmi vystrašeni, velmi silně se jich daná situace emočně dotýká. Tito lidé se často velmi kriticky dívají na ty, kteří nemají něco na puse, na ty, kteří jsou naštvaní za zavedená opatření atd. Tyto lidi velmi rozrušuje nejen samotná situace, ale i ti, kteří se nechtějí podvolit všeobecných pokynům atd. A toto rozrušení ještě živí tím, že to mají neustále puštěné a nepřetržitě sledují vývoj a pak ještě to dál rozvádějí a zase se tím emočně rozrušují při debatách s podobně smýšlejícími.

Pak je druhá strana barikády. Na ni jsou lidé, kteří třeba i odmítají nošení něčeho na puse, kritizují daná opatření, zpochybňují existenci daného aktuálního celospolečenského tématu atd. Lidé na této straně barikády si možná myslí, že jsou nad tím, že jsou ti vědomější, ti osvícenější, ti, jež neovládá strach.

Já na to mám jiný pohled.

Tato druhá posledně zmíněná strana barikády rovněž činí odpor - má strach, kterému podléhá. Lidé na této druhé straně rovněž uvnitř sebe mají rozrušení – vůči systému, vůči lidem, kteří jsou na opačné straně spektra.

Podle mě jsme to kolektivně jako společnost vůbec nepochopili! Je to veliký chyták! A důsledkem je stále vyhrocenější situace vně.

V průběhu roku 2020 jsme se velmi výrazně, ještě více než předtím, rozdělili na dva tábory. Avšak je jedno jestli jeden či dva tábory, jelikož ze všech lidí těch dvou barikád jde jejich cenná energie pryč a živí se jí právě ta destrukce – živí se tím to, co by již chtěli změnit, zlepšit, ať už jsou na jedné či druhé straně. Navíc oproti jaru 2020, kdy lidé měli taky strach (odpor), ale drželi více pohromadě, nyní se jen rozdělili, strach zůstal na obou stranách a naopak ještě více zesílil v důsledku boje s druhou názorovou stranou, což znamená, že lidé na jedné či druhé straně jen ještě více vyhazují svoji cennou energii a podporují destrukci.

Z pohledu ze shora obě ty strany jsou stejné, jelikož ať už je to černé či bílé, z obou těch stran se line odpor (předně uvnitř těch lidí) a tím se jen podporuje to destruktivní vně.

A odpor může být jak neprojevený (pouze uvnitř nás), tak i projevený v podobě vyřčeného odsouzení, kritiky, atd.

Co vlastně dělají oba tábory? - lidé, kteří oscilují v blízkosti jednoho či druhého tábora? Povyšují a ponižují. Přeceňují a zlehčují.

Na tomto můžeme krásně vidět, jaký v sobě kdo z nás má ještě odpor. Jinými slovy, jaké množství destruktivních nastavení máme v sobě. A to se neprojevuje v našem životě jen v rovině této celospolečenské tématiky, ale tato naše vyhraněnost (povyšování a ponižování) - nadvláda ega prostupuje všechny oblasti našeho života.

Ta strana lidí, kteří se velmi bojí, ať už o sebe či o své blízké, a daný strach je paralyzoval, kteří jsou schopni udělat cokoliv, podřídit se čemukoliv, se dotkli svého strachu ze smrti. Popřípadě pokud nemají ani tak strach o sebe, ale o své blízké, tak strachu ze samoty. A v podhoubí strachu ze samoty je rovněž strach ze smrti, jelikož být sám znamenalo zejména v dřívějších dobách být odtržen od informací a to dříve znamenalo ohrožení. A mnozí to mají zakódováno ve svých buňkách po předcích a z jiných životů.

Lidé na druhé straně spektra, kteří popírají či zlehčují existenci dané situace, že se skutečně v nějaké realitě, která je tu na Zemi, toto nachází, kteří se vysmívají těm, co tu ustrašenou realitu žijí, jsou překvapivě rovněž ve strachu – ve strachu ze ztráty svobody, ve strachu z útlaku. Což na té hlubší rovině rovněž znamená strach ze smrti.

Nebo ještě jinak. Když byste nebyli na jedné či druhé straně, když byste nebyli v extrému (v nerovnováze = nepřijetí), pak byste neměli potřebu kritizovat opačná stanoviska, pohoršovat se nad nimi, zesměšňovat je, zlehčovat či jinak jim dávat pozornost. Jelikož jedině když my sami se nacházíme v černobílém a tedy omezeném vidění, jsme v odporu, pak jsme v nerovnováze, bez své síly, a ponižujeme a povyšujeme. A nic tímto přístupem nevyřešíme. Jenom tím podporujeme to, co nechceme žít. Tak to platí v individuálních životech každého z nás a i celospolečensky.

Vše, čemu dáváme pozornost, to roste. A co dělají lidé na jedné či druhé straně barikády? Dávají pozornost tomu, co už nechtějí, aby tu bylo. Jen ta energie lidí z každé té strany má opačnou polaritu. Avšak to je jedno, jelikož nezáleží, v jakém směru ta energie jde, jestli zleva nebo zprava, důležité je to, jakou kvalitu má. Odpor je nízká energie, tou se nic nezmění!

Lidé na obou stranách jsou v oběti. Stejně jako je ve stavu oběti nejen oběť šikany, násilí, ale i pachatel. Stejně jako je ve stavu oběti nejen muž podpantoflák či muž, na něhož je fixovaná matka, ale i daná dirigentská partnerka a i ta matka. Jelikož byť tak navenek rozdílné projevy, pochází u všech z jejich odporu - neuzdravené (nepřijaté) bolestivé minulosti. A ta minulost může být natolik potlačená, že si ji nemusí vůbec pamatovat, avšak to, že v nich je a je nepřijatá, jim prozrazuje jejich vnitřní rozrušení a i vnější chování – hra na nadvládu a bezmoc.

...Individuálka s Peťou byla pro mě inspirací a uvědoměním, abych nacházela odpovědi na své otázky uvnitř sebe a nenechala se vláčet emocemi a hlavou (informacemi, které jsem získala venku). Během povídání s Peťou jsem se naladila do svého středu – zdroje, což nebylo úplně lehké, jelikož jsem s ním do té chvíle nebyla vědomě ve spojení. Moc děkuji Petě, za skvělé vedení během individuálky, které mě více spojilo s moudrým vedením, jenž máme všichni uvnitř sebe, ale jen málokdo si to uvědomuje.

Jarka

Peťu jsem potkala ve velmi těžké životní zkoušce a to při soudní při o děti. Pomohla mi se podívat na celou záležitost i z jiného úhlu a pochopit i protistranu. Úspěch na soudě,kdy výsledkem byla vzájemná dohoda obou stran, nebyl pro mě hlavní cíl, ale Peťa dokázala změnit celý můj náhled na tuto problematiku a vnímat potřeby druhých celkově. Děkuji ti za získanou trpělivost a dvojí pohled :)

Adriena

Děkuji za knihu, je úžasná, vy jste úžasná, že otvíráte oči jiným.... ukazujete nám, jak se dá svět vidět jinak a za to moc děkuji.

Lenka

V obou knížkách Peťa píše o svém životě, ale ve chvílích, kdy jsem je četla, jako by psala i o mém životě. Je to úleva, protože si řeknete: "Nejsem sama, to stejné prožívá více lidí". V knihách jsem si našla odpovědi na mé otázky právě v tom správném okamžiku. Knihu Potenciál jsem četla před rokem a nyní jsem se k ní opět vrátila a byla jsem překvapená, kolik věcí jsem v předchozím čtení neviděla. Uvnitř cítím, že mi i do budoucna budou knihy mít co říct. Za vše děkuji

Linda

Milá Péťo, moc a moc DĚKUJI za včerejší Individuálku. Setkání s Vámi je jako přijít ke studánce s živou vodou. Jste krásná, moudrá, empatická bytost a já jsem vděčná za setkání s Vámi, za Vaši podporu a porozumění. Trošku jsem se bála té formy přes Skype, ale bylo to moc příjemné. S láskou a vděčností

Soňa

...Napadlo mě, proč vlastně individuálky nezdražíte? Hodnotu mají určitě vyšší než 1000,-Kč ... takový kouč si účtuje třeba 6000,-Kč/hod. .... V uplynulých dnech po individuálce vnímám, že máme se ženou mnohem bližší vztah. Zároveň jsem pocítil i změnu v intimní oblasti. Již delší dobu jsem si uvědomoval svojí lakomost a sobeckost, ale od individuálky mi začaly tyto moje vlastnosti vadit, což je super. A zároveň mi díky individuálce došlo, jakou nehojnost do mého života přinášejí...

Míra

Dobrý den přeji Petro, kniha mi v pořádku přišla a moc za ni děkuji. Teprve z vaší knihy jsem začala chápat, jak je myšleno to "pracovat na sobě". Máte to moc pěkně a srozumitelně napsáno. Ještě jednou za knihu moc děkuji. 

Marie

Vaše kniha mě velmi zaujala. Objevila  se  ve chvíli, kdy jsem řešila určité pochybnosti a jsem vděčná, že  díky obsahu Vaší knihy, s množstvím moudrých vět, jsem si mnoho věcí ujasnila. Vážně mi pomohla a byla jsem až dojata ohledně načasování daných informací. Skvělá synchronicita. Přišla vážně v pravou chvíli...

Iris

Petruško, ahoj, děkuju ještě jednou ze srdce za Tvou knížečku, je to prostě jedním slovem boží :-). Přiznám se Ti, že na mě silně zapůsobila jako učebnice života... Líbám, 

Markéta

Ahoj Peti, ta individuálka je vážně dobrá a cenná věc, moc Ti za ni děkuji. Spoustu věcí vnímám teď opravdu jinak ... Mám pocit, že se to vážně odráží i v těch vztazích okolo, s nejbližšími...Taky vnímám samu sebe jako opravdu jistější, vyrovnanější a silnější, ne jako tu malou bezbrannou holku... Vím, že mě čeká ještě hodně práce, ovšem nyní mám pocit, že si pomalu a jistě šlapu cestu novou a že se mi po ní kráčí fakt jaksi lépe a svobodně. Opravdu moc děkuji za to, co děláš, za Tvou pravdivost a vyladěnost, za to, co druhým přinášíš. 

Jana

... Knížku jsem přečetl během jednoho dne. Jako bych četl příběh podobný mému. Měl jsem tam i několik douvědomovacích aha momentů, zejm. v oblasti PUSTIT (se). Těším se na pokračovaní... Jsem tedy moc Péti vděčný, že místo sezení v chladných budovách soudů ji to vykoplo a že si dala tu práci to sepsat a vydat.

Michal

Peti, děkuji Vám moc a moc za pomoc. I přesto, že mám raději osobní setkání, individuálka po Skypu mě příjemně překvapila...jako byste seděla vedle mě :) Jste milá, otevřená, láskyplná bytost. Už během individuálky ze mě spadl balvan, který jsem s sebou poslední týdny nosila. Vím, co mám dál dělat jinak a čím jsem si zbytečně komplikovala život. Díky!!! 

Radka

Ahoj Peťo, knížka se mi moc líbila...postupně mě tvůj příběh vcucnul a začal mi otvírat spoustu nových otázek a pospojoval množství souvislostí. A právě to jemné spojování zdánlivě nesouvisejích všednodenních detailů je příjemné, je to příjemné potvrzení toho, že vše má svůj řád a klid, a že se není třeba změny bát a při hledání svého potenciálu se můžeme naplno oddat a věřit svým pocitům.

Petr

Milá Peti. K individuálce pod Tvým vedením jsem se "rozhoupávala" hodně dlouho. Fakt jsem zvažovala, jestli to nebude jen další marný pokus, protože cestu k sobě a k pochopení určitých věcí v mém životě hledám už roky a víceméně se v tom furt jen plácám. Ale v žádném případě toho času s Tebou nelituji, ba naopak. Protože prožitím si tohoto něčeho hlubokého při individuálce pod tak laskavým a milým vedením jsem si opravdu určité věci nejenže konečně víc ujasnila, ale opravdu procítila a pochopila na nějaké jiné rovině než dřív, přijala jsem je. Vnímám, že se změnilo nějaké moje vnitřní nastavení a že občas se toto vyzrcadlí už i v mém běžném životě...A snad dokonce i vím, kudy vede ta moje cesta. Díky, Peti, že jsi mi pomohla najít směr...Moc díky za to, co nám předáváš!

Jana

Milá Petra, ...Dnes ...zrazu mi prišlo veľké uvedomenie z mojej individuálky. To, čo mi tam bolo ukázané, má pre mňa veľmi zásadný význam...Tá druhá individuálka je pre mňa ešte asi zásadnejšia ako tá prvá, rozumela som síce čo je pre mňa ten hlavný odkaz, ale až dnes mi to nejako celé docvaklo tak naozaj:) Som rada, že sme tú individuálku mali a keď som na ňu išla, asi som ani netušila aký význam bude pre mňa mať:)...

Adriana

...Individuální setkání je nepopsatelné. Je to jako když hovoříte s někým, kdo ví, kdo vás zná... Občas jsem měla i husí kůži po těle, nebo pocit, že to "zapadlo" tam, kam má, a vše dává smysl... Uvědomila jsem si spoustu věcí, získala jiný pohled na situace, které prožívám nebo jsem prožívala. Těžko se hledají slova, která by vystihla, co člověk cítí a prožívá... takový vnitřní klid a souznění... Po tomto setkání mám ještě větší chuť se poznávat a nebát se toho. Moc Vám za to děkuji a přeji krásné dny.

Věra

Ještě jednou děkuji za individuálku i za shrnutí, je pro mě cenné. Určitě dám vědět a napíšu Vám změny. Vracím se ke všemu, co jsme společně udělaly, mám v sobě klid a vím, že jde vše tak, jak má jít:-) Jako bych měla pocit, že jsem ve zdroji a důvěřuju tomu všemu.....je to skvělý pocit :-)

Katy

Peti, já nemám slov, jsem dojatá. Moc Ti díky za dnešní sezení, bylo to neuvěřitelně nápomocné. Informace dosedaly jedna za druhou a celý den to ve mě žije svým životem, dosedá a víří prach. A ještě nějakou chvíli dosedat bude. Cítím neuvěřitelný vděk, že mám možnost pobývat v něčem takovém - myslím v takových myšlenkách, v takovém životě. Je to jako úplně nový život, který se mi postupně otevírá kousek po kousku. Moc děkuju za zaslání shrnutí, takhle si ho alespoň mohu číst opakovaně a připomínat si. Přeci jen jsem pořád překvapená, co všechno jsem slyšela a jak moc to trefilo bolavá místa, která jsme vytáhly na světlo (díky bohu za to, cítím se mnohem lehčí než ráno :) 

Peťa

Ahoj Peťo, Tvoje kniha je moc zajímavá a inspirující hlavně tím, že všechny myšlenky v ní vycházejí z Tvých osobních zkušeností a Tvého příběhu. Myslím, že kniha osloví každého, kdo má oči otevřené, nebojí se přemýšlet o svém životě a třeba i něco změnit. Líbilo se mi, jak píšeš o svých rozhodnutích a o tom, co jsi díky nim získala. Ukazuješ tím vlastně lidem cestu, ale je na každém člověku, aby se rozhodl, zda se po ní vydá. V knížce je spousta zajímavých myšlenek, už teď vím, že se k ní budu ještě mockrát vracet.

Michal

Dobrý den Péťo, ještě jednou děkuji za jedinečný zážitek z individuálky. Ještě teď mám v sobě ten krásný uklidňující pocit. Taktéž děkuji za krásné a výstižné shrnutí. Sepsala jste to naprosto přesně. 

Jana

S Petrou som zažila zatiaľ dve individuálky, každá bola úplne iná a obe mi veľmi pomohli. Petra je veľmi milý a láskavý sprievodca, ktorý Vás prevedie na Vašej ceste k sebe, kde si sami poskytnete informácie, ktoré práve potrebujete. Potešilo ma aj to, že môj "príbeh" pekne zhrnula do článku v Klubovej sekcii, vďaka tomu si môžem aj neskôr pripomenúť to podstatné. A jej slová v článku sú pre mňa podporou aj do budúcnosti:). Ďakujem!

Adriana

...Děkuji za vedení v individuálce, při které jsem si ze sebe vytáhla nevyléčenou bolest z minulosti, na kterou bych si sama nepřišla. Odnesla jsem si z toho nejen vyléčení té staré bolesti a pocitu viny, ale i poznatek a prožitek toho,  že lze tu bolest, a tím vlastně i program a část toho, co vyzařuju, během velmi krátké doby rozpustit. Sama jsem se divila, jak je to jednoduché, a snažím se to používat i v běžném životě, vždy když si uvědomím něco dalšího, co mě omezuje v radostném prožívání každého okamžiku.

Katka

Když si do některých pasáží dosadím svůj příběh, zdá se mi pak, že je to psané pro mně na míru. Děkuji Vám velice a už se těším na další knížku. Přeji Vám vše dobré ve Vaší krásné činnosti a práci s lidmi. P.S. A ten název „JINÝ PŘÍSTUP" ten sedí, Vy máte opravdu jiný, krásný přístup k lidem.

František

...Při společné práci mi následně začalo docházet, co je příčinami mých nepříjemných situací. Jakýmsi nepopsatelným způsobem jsem začala cítit, kudy jít dál... Nevidím jemnohmotný svět, nemám slyšení a přesto se mi dostalo informací přesně v mé úrovni vědomí, tak abych je co nejlépe pochopila a začala žít. Setkání ... mi dalo návod a informace, jakým způsobem jít dál životem tak, abych se cítila dobře. Za sebe píšu, kdo cítí impuls Péťu oslovit, nemějte obavu, je pro Vás připraveno přesně to, co potřebujete vědět. Děkuji Péťo.

Radka

Milá Peťo, jeden chytrý myslitel (pravděpodobně Konfucius) kdysi řekl: "Každý člověk má dva životy. Ten druhý mu začíná v okamžiku, kdy si uvědomí, že má jen jeden." A toto je i jedna z linek, která se vine celou Vaší knihou - jak jste překonávala své životní mezníky, vlastně omezníky, a startovala nové životy. Tím jste to jeho (K) vlastně ve svých úvahách ještě povýšila - další uvědomění - třetí život, čtvrtý... Hodně zajímavá, obzory rozšiřující kniha. Přeji co nejméně překážek v přirozeném toku Vašich myšlenek a sázejte je zase na papír.

Petr

Knihu jsem četla pomalu a hodně přemýšlela o souvislostech s mými životními situacemi ...Díky ní už trošku vím, na čem mám pracovat. Co si vzít ze situací, které prožívám v každodenním životě. Děkuji, že jsem si mohla uvědomit, odkud potřebuji nabrat zpět svoji sílu a energii a zbytečně se sama nevysilovat nepochopenými emocemi. Doporučila bych ji všem, kteří cítí, že se něco děje, ale nedokáží to přesně rozklíčovat a pojmenovat. V tom mi pomohly i příklady ze života. Určitě se ke knize budu vracet.

Michaela

Milá Petra, knihu som prečítala pomaly na jeden nádych. Som z nej jedným slovom hotová... Pôvodne som Vám ešte nechcela písať dojmy z knihy, pretože sú až tak silné a potrebujem pár dní "na ukľudnenie" :)) ...Ďakujem za napísanie knihy a za to, že ste.

Nina

Dobrý den, paní Petro, kniha přišla včera, přečetla jsem ji jedním dechem a moc Vám za ní děkuji. Obrázek na obalu knihy je opravdu nádherný. Díky i za hezké věnování. V knize jsem si přečetla mnoho krásných myšlenek. Souzněly se mnou. Ještě jednou děkuji za krásnou knihu.

Pavla

...Péťa byla empatická, po celou dobu mi asistovala a podporovala mě, provázela mě, dokázala mě prostřednictvím svého hlasu uvést do stavu absolutního klidu a moje mysl se konečně zastavila. A tehdy se začaly dít věci. Začaly se vynořovat pocity a situace, které byly potřeba dořešit pro můj další posun. Ve spojení s mým průvodcem a Pétinou osobitou asistencí jsem si díky individuálce v sobě dořešila, co bylo potřebné a dostalo se mi úžasného daru a návodu, jak pracovat se svými strachy...

Hanka

Po Tvých individuálkách se rozprostírá ve mně klid. Nutí mne k zamyšlení, ale ne k zamyšlení nucenému a někam tlačenému, ale volnému, klidnému. Je pro mne fascinující a příjemné pozorovat, jak mezi námi plyne klidná energie, vzájemné napojení. Jak formuluješ a říkáš nevyslovené, co bych právě chtěla vyslovit, nebo co přesně doplňuje tok myšlenek nebo dění... Nacházím v sobě odpovědi, když se uvolním a přestanu se nutit do toho, abych nějaké odpovědi našla. Fascinující, úžasné...To napojení na universum je osvobozující a zároveň vedoucí dál do sebe i mimo, ale týkající se mne. Díky, jsem vděčná, že Tě znám a že se mnou pracuješ. Začínám rozlišovat, co je ego - rozum - hlava a co srdce - univerzum - vnitřní vcítění se. Přála bych to každému...

Any

Dobrý den Peťo, knížku jsem přečetla jedním dechem...Vše se mnou krásně rezonovalo a uvědomila jsem si, že tudy se má moje cesta ubírat. Poslouchat svoje emoce a začít překonávat svoje strachy a očekávání ostatních. Nejspíš to vše půjde po malých kručcích, ale nejdůležitější je vykročit... Děkuji Peťo, mějte se krásně.

Věra

Milá Peti, z celého srdce ti děkuji za čas, který jsi věnovala sepsání své první knížky. Je to výjimečná kniha od výjimečného člověka. Už dlouho se mi nestalo, že jsem si z nějaké knížky dělala poznámky, které chci mít neustále u sebe. Taky jsem si jistá, že jakmile se v životě zase dostanu někam, kde mi není dobře, že v první řadě vytáhnu tvou knihu. Bude to pro mě něco jako kormidlo a maják na rozbouřeném moři. A je jasné, že tyto okamžiky přijdou. Děkuji ti za tento veliký dar.

Zdeňka

Dobrý den Péťo, večer jsem vaši knížku dočetla, tak se hlásím jako další důvod, proč jste ji psala :-)) A moc za to děkuju, protože si připadám jako žáček, co pochopil, jak se počítají rovnice :-)  A nejen, že se budu k ní vracet, ale i budu dál doporučovat :-) Mějte se moc hezky.

Jana

Petřinu knihu jsem si přečetla v době, kdy jsem procházela velmi těžkým obdobím rozchodu po dlouholetém vztahu. Pomohla mi pochopit moje pocity, že to, v jakém jsem rozpoložení, je vlastně v pořádku a že to má svůj důvod. Utvrdila mě také v přesvědčení, že člověk má být vůči ostatním lidem otevřený, protože to usnadňuje komunikaci, člověk je snáze rozpoznatelný a nevznikají zbytečná nedorozumění.

Jana

... Prožívám podobné pocity, které popisujete v knize a tak vím, že jdu krůček za krůčkem správnou cestou k sobě :-) Kniha mi zároveň pomohla k tomu, v sobě najít odvahu, abych činil ve svém životě další praktické kroky, které cítím od srdce...

Míra

Dobrý den, Petro, chci Vám moc poděkovat za knížku ... Ani nevíte, jak moc mi vaše slova pomohla ...prožívám složité životní období. Tak jen píšu, abych Vám ze srdce poděkovala, že jste něco tak krásného vytvořila. Mějte se moc hezky

Lucie

Když jsem se chystala na první individuálku s Peťou, měla jsem představu, že si prostě budeme povídat a že na základě rozhovoru získám odpověď na své otázky. Skutečnost ale byla naprosto ohromující! Otevřel se mi doslova svět za zrcadlem! Ocitla jsem se uprostřed ohromného dobrodružství svého vlastního nitra, kde se mi laskavým a příjemným vedením dostalo návodu na cestu k sobě.

Markéta

Úúúžasná knížka od úúúžasné osoby. Děkujem!

Ivana

Děkuji, Peti, Vaše kniha je mi podporou na mé cestě, odehrává se teď mnoho změn, tak jsem vděčná za průvodce na cestu. Cesta srdce je jiná než cesta strachu - učím se řídit loď svého života vědomějším směrem.

Danuše

Petro, děkuji Vám za pomoc. Individuálka mi hodně pomohla. Děkuji za trpělivost a láskyplné vedení. Stává se občas, že vjedu zpátky do starého programu, a tak po uvědomění si toho přepínám a vystupuji z toho programu. Shrnutí, které jste mi poslala, je trefné přesné a výstižné, úplně vyšité k mým programům. A proto ještě jednou moc děkuji. 

Stáňa

Když jsem četla Vaši knížku, bylo to, jako byste mi z duše mluvila. Kolikrát jsem si řekla: "Tak to přesně je, to je ono". Navíc vše dokážete pochopitelně vysvětlit se všemi souvislostmi. Moc moc děkuji ... za ten maják na rozbouřeném moři, ... Najednou cítím sílu, že vše zvládnu! A opět se hlásím jako ten další důvod, proč jste knížku sepsala :-)

Jana

...Individuálka, stejně jako ta první, se mnou pracuje postupně, jsem vždy u vytržení AHA momentů. Opravdu mohu potvrdit, že se mé procítění z individuálky plně promítá do mnoha mých situací - pozvolna, jako bych je vždy viděla z mnoha úhlů pohledu...Postupně se vše začalo promítat a sedat do mého života. Hodně to pracuje s mým egem, ale jako bych se i na něj dívala více soucitně. Věci, o kterých jsem si myslela, že nikdy nezmizí, nejdou odpustit, nikdy se přes ně nedostanu,... se opravdu uvnitř mě postupně mění. Moc děkuji za světlo které nesete a nabízíte dalším. Jste velkou inspirací.

Jitka

Dobrý večer, musím říct, že jsem udělala dobře, když jsem si objednala Vaši knihu :-) ... Už nějakou dobu jdu duchovní cestou, ale opět jsem, díky Vaší knize, došla dalšího poznání...Vaše kniha je pro mne hodně inspirující. Děkuji za ni :-) S pozdravem...

Karla

Na individuálních setkáních oceňuji hlavně to, že odpovědi na mé vnitřní otázky si dávám já sama a ve formě, které já sama rozumím. Nikdo vám neříká, co máte dělat, vy to ucítíte uvnitř vás. U mne probíhá individuální setkání pomocí vnitřních pocitů a vizualizace. Jsou to silné emotivní zážitky, které jdou do hloubky mé duše...kdyby mi to někdo jen vyprávěl, nevěřila bych tomu tak, jako když jsem si to mohla uvnitř v sobě zažít...

Linda

Ahoj Peťo, ráda bych Ti poděkovala za individuálku, kterou jsem s Tebou mohla zažít. Nejdříve smích z toho, jak každá Tvá věta přesně vystihla to, co se děje a to, co si člověk nechce přiznat. Potom vizualizace, cesta do nitra a k sobě, Tvé úžasné vedení, empatie, naladění se, aha momenty. Na konci únava, věci do sebe zapadly a nastalo to nejtěžší, jak začlenit nové poznatky do života. Je to jízda, dobrodružství, cesta. A pokračuje. Takže děkuji a těším se na další "setkání". 

Kristina

... Při jejím čtení a po přečtení jsem cítila vnitřní klid a vyrovnanost. Petře se v ní podařilo pojmenovat, popsat a vysvětlit spoustu životních situací a postojů, se kterými se běžně setkáváme. Je fajn, že svoje myšlenky v knížce přiblížila na vlastních životních příbězích. Knížka se tím stává o to více autentičtější a pro čtenáře srozumitelná. Dává odpověď na to jak se chovat nejen k jiným lidem, ale hlavně k sobě tak, abychom byli v pohodě. Je pro mě velkou inspirací.

Irena

Dobrý deň Petra, veľmi sa teším, že som sa rozhodla prísť, pretože sme spoločne pomenovali niektoré presvedčenia, ktoré ma držia tam, kde som. Robíte skvelú prácu a veľmi Vám držím palce na Vašej ceste.

Andrea

Dobrý večer Peti, chtěla jsem vám jen napsat své dojmy k vaší knížce, která je úžasná. Koupila jsem druhý díl ("Na cestu za svobodou - Sebeúcta"), ale ještě si objednám i ten první. Už jej čtu po několikáté a pokaždé je tam pro mne něco zase více pochopeno. Napsala jste to opravdu krásně, slovy se to nedá popsat, musí být prožitky. A ty malé záložky a citáty na obálce jsou vychytané a praktické :) 

Jitka

Ještě jednou moc děkuji za individuálku, otevřelo mi to oči. Nenapadá mě více slov, byť pocitů a dojmů jsem plná a naše povídání a Vaše postřehy a rady byly úplně něco jiného, než jsem doposud zažila a bylo to opravdu silné, ještě několik dní jsem to musela vstřebávat a zpracovávat v sobě. A rozhodně se ještě ozvu a poprosím znovu o individuálku, až se mi to trošku usadí a budu potřebovat rozebrat věci dál. Teda pokud je to možné. Ještě jednou moc děkuji. 

Jana

Petra je výjimečný člověk ... Velmi nenásilným způsobem a dobře mířenými otázkami se snaží dobrat k jádru problému, který je často jinde než člověk v první chvíli myslí... Během sezení jsem cítil velmi silně aktivaci srdeční čakry. Mohu jen doporučit každému, kdo se ocitl na životní křižovatce, jak v pracovním nebo osobním životě, nebo se jen chce podívat na věci z jiného úhlu.

Lukáš

Ahoj Peti, tak knížku už jsem dočetla. Byla moc fajn a objasnila mi spoustu dalších otázek. Původně jsem měla obavy, aby v knížce nebylo jen to, co je v tvých článcích, které mám všechny přečtené, ale byla jsem příjemně překvapená, že tam jsou úplně nové věci a knížka je jako samostatný celek, který nás vede na cestě k sobě. Moc Ti za ni děkuji!

Jitka

Individálka pro mě byla velmi emotivní a inspirativní a opravdu mi pomohla dívat se zase o kousek jinak na dění kolem sebe. Chci ti poděkovat nejen za individuálku/y, které vedeš, ale za vše, co lidem dáváš, ukazuješ, jak se "obnažuješ" a dáváš tak ostatním možnost vidět věci jinak...

Karolina

...Když jsem poprvé absolvovala individuálku, na začátku jsem byla lehce skeptická, jak se s tím moje hlava popere, co mi dovolí..."Výsledek" mě překvapil. Netvrdím, že by se nějaký větší efekt dostavil hned, snad pocit nějaké úlevy, ale v následujících týdnech jsem si najednou uvědomila, že situace, na které jsem reagovala předtím emočně, nechávám plynout s klidem, pohodou. A to byla pro mě obrovská osobní výhra. Druhá individuálka byla velmi "emotivní", již jsem věděla, do čeho jdu, nebála jsem se pustit se někam dál a proto proplakala pár kapesníků. Opět s odstupem času sleduji posun v mém jednání, aniž bych se na něj vědomě zaměřila...vím, že jsem na správné cestě. Proto bych všem, kdo váhají, chtěla říct, že je to "povídání" může velmi příjemně překvapit.

Dáša

...Z individuálky jsem měla trochu obavy: jestli se dokážu dostat do hloubky své duše, jaké z toho budu mít pocity? Ale díky laskavému vedení Peti jsem to dokázala a našla odpovědi na své otázky. Bylo to pro mě velice příjemné a ráda se k tomu v myšlenkách občas vracím. Cítím se teď volnější a svobodnější. Děkuji

Jitka

Milá Peti, při čtení Vaší knihy Na cestu za svobodou jsem viděla i tu mou cestu, tak pocitově podobnou. Máte talent na psaní, kniha se dobře čte a je majákem pro další lidičky na jejich cestě. Určitě doporučím ostatním.

Ivana

Milá Petro, děkuji za Vaši knížku, kterou jsem přečetla poprvé doslova jedním dechem, a nyní ji čtu znovu a znovu a přemýšlím o každé kapitole...Věřím, že se mi vše vyjevuje vždy v pravou chvíli a v době, kdy mám odpověď dostat, ji také dostanu. Tak u mě fungují Vaše články a především Vaše knížka, Peti. Knížka je opravdu skvělá. Ukazujete v ní, jak vše funguje pro naše nejvyšší dobro... Jsem moc ráda, že jak články, které uveřejňujete, tak i knížka, kterou jsem bez váhání objednala, ke mně přišly v pravý čas. Mějte krásné dny a pište dál. Moc děkuji!

Jana

Knihu jsem přečetla - a myslím, že ne naposledy...Velice mě uklidnila a fascinovala zároveň. Otevřela mi oči ohledně snažení se... Je napsaná velmi srozumitelně a hlavně někým, kdo si to prožil a umí to krásně popsat... Jsou tam věci, které asi vnitřně vím, jen jsem si je neuvědomila, nedala do souvislostí nebo třeba nechtěla připustit. Je to napsáno tak, že jsem měla pocit, že to brnklo na tu správnou strunu uvnitř... Rozhodně mi to pomohlo vyznat se lépe v tom všem zmatku, který jsem v sobě cítila... Opravdu mi to pomohlo.

Věra

Dobrý den Petro, Vaše knížka mi přišla velmi vhod, četl jsem jí s radostí, mnohé mi dala. Velice se mi líbí Vaše přirovnání, která pro mě byla asi nejužitečnější, budu si je pamatovat! Super pochopitelné pro mysl. Vybavuji si teď tři: dílky a puzzle, míč na hřišti, ego převlečené za duchovno. A taky, že tělo a mysl jsou naši parťáci, to je taky moc hezké! Děkuji Vám s velkým D a těším se na další Vaši knihu(y)/články s otevřeným srdcem.

Míra

Přečetl jsem vaši první knihu "Potenciál". Musím říct, že mi udělala velkou radost a hodně s tím rezonuji. Zároveň obdivuji vás jako autorku, že jste v tak mladém věku dosáhla takové hloubky sebepoznání a hlavně za to, že jste se nebála to ukázat všem. Něčím podobným jsem si také prošel a tak moc děkuji za to, že nám tím ukazujete cestu. Je to moc krásná kniha a už se těším na tu druhou ... :-) 

Jirka

...Velmi Ti dakujem za ten cas, strávený s Tebou, za Tvoje otázky, ktoré ma viedli k odpovediam mojej duše. To sedenie bolo tak vyživujúce a podporujúce, stále z něho čerpám. Vdaka za otovrenie a rozšírenie obzoru, co mi už teraz prinieslo nové perspektívy. Este raz velmi pekne DAKUJEM!

Luba

Musím říct, že celá individuálka mi hodně dala. Jako jedno z mála sezení mi dala konkrétní věci, po kterých mám jít a pracovat s nimi. Občas se to daří, občas jedu starý zajetý koleje, ale snad to bude jen lepší a lepší :) Už jen to, že si tu věc může člověk pohlídat, je super a velký pokrok. 

Pavla

…Díky Tvému vedení a postupně následujícím otázkám dochází k nádhernému "zrcadlení", kdy se mohu do sebe hlouběji podívat a nalézt pocity i skutečnosti, o kterých jsem nevěděla a byly velice hluboce skryty. Nyní vyplouvají na povrch a já se s nimi mohu smířit, přijmout je a tím zbavit různých bloků a subjektivních domněnek i představ, …Už teď jsem díky Tobě ušla kus cesty … Díky za vše!

Bára

Domluvil jsem si s Peťou individuálku, abych řešil problémy v projektu, na kterém jsem aktuálně pracoval...vypadl ze mě příběh o vlkovi ... Byl jsem z toho naměkko ...Donutil mě přemýšlet o něčem z úplně jiného pohledu, než jsem byl zvyklý. Peťa mě tím nepřímo donutila, abych o příběhu vlka přemýšlel do hloubky sám. Sám za sebe. A to je na individuálce s Peťou a na jejím přístupu to nejkrásnější. Vlastně vás tak nějak bokem donutí, abyste si začali srovnávat své myšlenky a své hodnoty sami v sobě. Neradí, neříká co a jak, ale pomáhá vám najít se sám v sobě.

Petr

Dobrý večer Peťko, moc Vám děkuji za knihu, už jsem ji dočetla a stále se k ní vracím. Vy jste skutečně ta hořící pochodeň ve tmě a ve větru, jak o tom píšete v jednom článku :-) Neumíte si vůbec představit, co pro mě Vaše kniha a Vaše články znamenají. Díky Vám jsem opět začala věřit v sebe a mám naději, že se k sobě jednou plně vrátím. Za to jsem Vám opravdu moc vděčná a prosím pokračujte ve Vašem poslání, tedy v psaní. Má to smysl. Pomáháte lidem na cestě zpátky k sobě:-) Díky, díky a ještě jednou díky.

Sylva

...Vše prožité, procítěné během sezení vede k uvědomění si sebe sama, pojmenování něčeho dosud neuchopeného a přesto hmatatelného - protože se to neuchopené stále zhmotňuje v každodennosti. A pecka je, že si na to člověk přijde během sezení úplně sám a to dříve neuchopené sám pojmenuje...

Jana

Milá Peťo, Vaše knížka je velmi zajímavá, obsahuje spoustu silných myšlenek, ale jedna, alespoň pro mě z nejdůležitějších je tato. Začátek změny jednání, života je, že si člověk, jedinec, začne vážit sebe sama. Uvědomí si svoji vnitřní sílu, uvědomí si, že podněty z vnějšího světa nemusí být pouze náhodným přirozeným sledem vjemů, stavů a situací, nýbrž i pokusy o umělou manipulaci. A dokáže svým vědomím rozlišit to, co je přirozené a podle toho se řídit a nepodlehnout vnější hrané sugesci a manipulaci. Pište dál, to, co přenášíte ze svých mozkových závitů na papír, má velkou sílu.

Petr

Avšak my se máme posunout do role tvůrce! To je naše moc! A máme ji každý jeden z nás. My máme zjistit, jakou máme moc, v čem leží naše moc. A v tom nám nesmírně pomáhá daná celospolečenská situace. A všechny ty strachy, ať už strach ze samoty, z opuštění, izolace, nesvobody, z útlaku a na hlubší rovině toho všeho strach ze smrti, které se tímto napříč lidmi v různých intenzitách a formách vyvolaly, vlastně pomáhají zrychleně a davově z nás lidí odtéct všechny ty emoce spojené s minulostí, kdy jsme se ocitali v situacích, kdy jsme se těchto strachů dotkli. Takto to však odplavává velmi pomalu. Jelikož to sice odtýká, ta nějaká minulost se námi tímto postupně přijímá, avšak jsme v tom nevědomí, takže to jde po malých kouskách. Pak i vnější situace se proměňuje velmi pomalu.

My to však můžeme velmi urychlit. Je to na nás! A čím? Tím, že v tom budeme vědomější - že vystoupíme z role oběti v podobě jedné či druhé strany a vstoupíme do role tvůrce, kdy nebudeme ani povyšovat ani ponižovat, situaci přijmeme jako realitu, která tu jako jedna z mnoha je, a tím přijetím si umožníme svoji pozornost v plné síle zaměřit na to, jak jinak chceme žít. S vědomím tohoto, že v každém jednom z nás odplavávají ty potlačené emoce, že tím přijímáme stále více tu nepřijatou (potlačenou) zkušenost, se nám bude snáze dařit zůstat ve svém středu, neutralitě a nebýt ani na jedné straně. Což již samo toto uvědomění tomu pomáhá, že odpor mizí. Namísto toho máme svoji pozornost směřovat směrem, jakým chceme žít. A v rámci možností činit kroky.

A co tedy dělat dál?!

Předně každý jeden z nás se zkusme obrátit k sobě, dovnitř. Přestaňme svoji tvořivou sílu vyhazovat z okna tím, že se budeme zaměřovat na ty jiné venku. To je útěk od sebe! To jsme nic nepochopili, a to ať už jsme zastánci jedné či druhé strany. Jelikož když jsme na jedné či druhé straně, děláme to samé, obracíme se ven, místo abychom řešili sebe. My můžeme totiž řešit jedině sebe a teprve tím, že vyřešíme sebe, tím se změní i venek.

Vnější dění ani nepovyšujme ani neponižujme. Na Zemi žijeme v mnoha realitách. V každém okamžiku jsme v takové realitě, která odpovídá tomu, co vyzařujeme. Je skutečností, že někoho skutečně to, co tu po celé Zemi probíhá, ohrozilo na životě nebo že dokonce někdo tímto způsobem odešel. Popírat to je vlastně nepřijímání jedné úrovně reality, která na Zemi je. Jsme v odporu. Avšak jedině přijetím, připuštěním si, uznáním, že je tu realita, ve které to existuje, si svoji sílu bereme zpět, přestáváme svoji energií živit tu realitu, kterou odmítáme, a tu energii pak můžeme teprve pak nasměrovat ve směru toho, co chceme vytvořit. Avšak bez předchozího přijetí, uznání toho, že to tady existuje, si nemůžeme zvolit, že my v té realitě nebudeme. Když to odmítáme, odmítáme uznat, že někoho se to skutečně týká, ať už se „jen“ strachuje či skutečně on či někdo z rodiny si s tím prožil své, pak nic nového než toto, co odmítáme, nepodporujeme. Jelikož nás to téma neustále rozrušuje, odebírá nám energii, a i když se v tom tématu snažíme tvořit, orientovat jinam, nejsme u toho tvoření toho jiného přítomní, jelikož naše myšlenky a prožívání jsou pořád v tom, co nechceme. Jelikož když jsme to neuznali, nepřijali, pak při vytváření toho nového se neubráníme odporu.

Celá situace je darem – vylézá z nás všech odpor, který je schovaný ve všech našich destruktivních nastaveních. A destruktivní nastavení vychází ze strachu. To, jak je na tom celý svět, jednotlivé oblasti, můžeme krásně vidět na množství odporu, potlačeného strachu vylézajícího na povrch v podobě vyhrocení dané ne-moci a vyhrocení ostatních témat s tím spojených. Ale není to přesné, jelikož ve vyšším záměru se nějaká oblast čistí rychleji než druhá. A tak jen z toho, že někde je to aktuálně horší, někde lepší nelze určit, kde je více odporu. Jelikož tam, kde je to aktuálně horší, možná jen aktuálně probíhá intenzivnější čistění (vyplavávání odporu). A je to pozitivní, jelikož odplavávají emoce velmi mnohdy hluboko schované, dlouho potlačované a to napříč celým světem. Z mého pohledu dochází k léčení, uzdravování. A to při vší úctě k lidem z obou barikád.

Ale my v tom můžeme být aktivní. Dokonce bych řekla, že bychom měli být. Toto celé je nejenom samovolné čistění – vyplavování odporu v různých podobách a skrytého v nás pod mnoha destruktivními nastaveními. Toto celé je ale i výzva a současně příležitost (záleží, z jaké roviny vědomí se na to díváme), abychom si uvědomili, prožili, jakou máme sílu. Každý jeden z nás.

Ta naše síla leží v našich myšlenkách, emocích, přítomném okamžiku a v našem fyzickém těle, přes které konáme.

Namísto hledání viníka vně se prosím zkusme každý obrátit dovnitř sebe. Vystupme z role oběti v podobě jedné či druhé barikády a vstupme do role tvůrce. Tvůrce si uvědomuje, že vše, co vidí v situacích a lidech kolem sebe, je on sám. Už jen toto, když si to v každé situaci, která nás rozruší, uvědomíme, vystupujeme z role oběti, bereme si otěže svého života zpět do svých rukou, přestáváme krmit destrukci (to, co nechceme) svojí energií. A už jen tímto uvědoměním zcela přirozeně opouštíme černobílé vidění, již nemáme odpor. Přebíráme odpovědnost za sebe. A snáze se nám daří v životě již neskákat na ta destruktivní nastavení.

Po tomto uvědomění stále cítíme ty nepříjemné emoce, avšak už jakoby zdáli, už se s nimi totiž neztotožňujeme. Doporučuji je prodýchat, nechat je odplavit. Po chvíli, pár minutách byste měli cítit úlevu v těle. Najednou ty nepříjemné emoce se po chvíli změní ve vnitřní radost, vděčnost.

Toto je jedem z mnoha způsobů, který funguje mně, jak plně prožít emoce – nechat je plně projít, aniž bych je potlačila a současně si s nimi dál netvořit destrukci. Jelikož tím uvědoměním, že je to o mně a ne o té situaci či člověku, který mi tu emoci zprostředkoval, já na tu emoci již nelepím svůj stav oběti, stávám se pozorovatelem.

Avšak k tomu, aby se ve společnosti neobjevovala destrukce v podobě všech možných dramat, je třeba, abychom na úrovni svých individuálních životů, každý jeden z nás, uviděli, pojmenovali co nejvíce svých destruktivní nastavení, kterými si přitahujeme ty situace a lidi, kteří nás rozrušují, a uznali, že i toto v sobě máme, že i toto jsme my, jedna naše rovina bytí. Tím najdeme ten kořínek, který pak vytrháváme spolu s tím, jak už takto informovaní v jednotlivých situacích jasně vidíme, s kým máme tu čest, a již se tomu destruktivnímu nepodřizujeme a nejednáme dle toho.

Možná se může zdát, že v naší zemi je to celospolečenské téma aktuálně celé nějak horší než v jiných. Možná ne nadarmo jsme Slované. Možná je čas, kdy si máme uvědomit, jakou moc máme ve slovech. A nejen v těch vyslovených, ale i v těch pronesených v duchu. A čím se řídí ta naše slova? Našim vnitřním nastavením. A jsme opět u přeměny našich destruktivních nastavení v konstruktivní. Jsme opět u našeho vnitřního světa, ze kterého teprve vše viditelné povstává.

Možná bychom každý jeden z nás měl přestat utíkat od sebe, hledat viníka vně, a uvědomit svoji odpovědnost za to celé. Jelikož celospolečenské dění jen odráží vnitřní svět (všechna nastavení) nás všech. A celospolečenské dění se může tak jedině proměnit tím, že každý jeden z nás prostřednictvím toho, co se mu nelíbí vně, objeví něco v sobě, nějaké své stinné prvky, ty si uvědomí, připustí, že ano, i toto k němu patří (prožije), což mu pak usnadní jednat jinak. To je podle mě to, co se po nás všech chce. Ne ven obracet pozornost, ale dovnitř – objevovat sám sebe, své potlačené prvky v jiných venku, uvědomovat si, že vše, čeho si všímám, byť se mi to nelíbí, jsem já, nějaký můj prvek, prožít si to a dál jednat jinak – nikoliv již pod nadvládou daného skrytého destruktivního nastavení v sobě. To se mimo jiné děje na mnoha terapiích a i u mě na individuálkách. Jedině tímto přístupem, že se obrátíme dovnitř, skutečně změníme celospolečenskou situaci. Pak v nás bude totiž stále méně odporu, budeme stále více ve své síle. Budeme i nadále vyjadřovat svůj pohled, řídit se nařízeními, avšak jako pozorovatel – s vědomím toho, z jakých všech strachů toto pramení, ale už se tím nenecháme strhnout, uvnitř nás zůstává klid, mír, jsme nad tím. A spíše se díváme ve směru toho, co chceme vytvářet, jak chceme žít a tam směřujeme pozornost, to po krůčkách, v rámci možností tvoříme.

Je velký rozdíl, když vyjádříme svůj názor, ale uvnitř nás je klid, mír a když vyjádříme názor a uvnitř nás je vnitřní neklid (odpor). Jakmile je uvnitř nás rozrušení, byť to můžeme myslet jakkoliv dobře, krmíme zase jen tu destrukci, nic víc. Teď jsme opravdu životem nuceni davově se obrátit dovnitř, konečně přestat před sebou utíkat tím, že budeme povyšovat a ponižovat, že budeme hledat viníky venku. Cítím ohromný potenciál pro nás všechny v tomto – ohromnou sílu, kterou tím v sobě objevíme.

Zkuste si to doma ve svých vlastních rodinách. Když partner udělá něco, co vás rozruší, naštve, s čím nesouhlasíte, vám samozřejmě najedou ty nepříjemné emoce. Ať už ve vztahu k partnerovi uděláte cokoliv, většinou to činíte ve stavu daného rozrušení. Což samozřejmě nic nevyřeší, což každý známe. Zkuste to jinak. Nejdřív si uvnitř sebe obnovte klid. Postarejte se o to, abyste vůči partnerovi nebo té situaci necítili nepříjemné emoce (to neznamená potlačit emoce). Může pomoci to uvědomění, že když mě partner rozrušil, byť on si tím řeší své, já v těch místech mám práci, zabrnkalo to na něco mého, co nemám přijaté, a hlavně tu situaci bych v životě neměla, takového partnera bych neměla, když by to nerezonovalo s něčím uvnitř mě, s něčím destruktivním. Takže to, že to aktuálně žiji, je jenom moje odpovědnost, nemůže za to nikdo jiný než já sama. Již tímto uvědoměním opouštíte černobílé vidění, přestáváte hrát oběť a vstupujete do své síly. A v tomto stavu vaše reakce na daného partnera bude zcela jiná. Třeba i použijete stejná slova, ale bude v nich jiná energie, anebo uděláte úplně něco jiného. A partner jasně pocítí, že je něco jinak, že už na vás nemůže, pocítí vaši sílu, byť tomu nebude rozumět. A celá situace se promění, ať už tím, že partner k vám začne chovat větší úctu, nebo tím, že z vašeho života odejde a přijde nový, který k vám tu větší úctu bude schopen chovat.

A to je ono! Víte, kdy ta žena bude žít ve vztahu něco jiného, než žije? Kdy se to změní? Kdy bude mít partnera, který se k ní bude chovat více s úctou, v něžnosti, odpovědnosti atd? Ne když změní partnera, aniž by změnila cokoliv uvnitř sebe. Ale právě tím, že objeví to destruktivní nastavení uvnitř sebe, které ji tuto zkušenost přitáhlo.

Ale jsem si jistá, že jste tyto zázraky ve svém životě již mnohokrát zažili. Jen jste si to třeba nedali do těchto souvislostí. To vy jste to změnili, svoji změnou přístupu z destrukce na konstrukci, přesunem z role oběti do role tvůrce. A to se nyní po nás všech chce davově. Obrátit se k sobě, ke svému vnitřnímu a až následně vnějšímu životu.

A ten dopad, ta míra, s jakou věci měníme a ovlivňujeme, když konáme bez odporu a s odporem, je naprosto nesrovnatelná. Navíc velice často v tom stavu bez odporu, přijetí (což neznamená souhlas) často máme chuť udělat něco úplně jiného než ve stavu odporu, rozrušení.

A možná k tomu jsme my Slované nyní vyzváni. Možná jsme připraveni změnit realitu bez boje, agrese, manipulace, pouhou změnou vnitřního nastavení, kdy se z odporu přesuneme do přijetí a z toho místa budeme teprve konat. Avšak pokud budeme chtít v tomto stavu konat aktivně, pak to bude bez jakéhokoliv boje, manipulace či jiné formy agrese, jelikož my budeme konat ve stavu, kdy vůči dané situaci či lidem, kteří jsou toho součástí, nebudeme mít žádné nepříjemné emoce.

To je naše síla, to je moc nás všech. A vnímám to jako velký chyták obracet svoji pozornost na dění vně, tam to skutečně trvale nevyřešíme. Byť je to velmi lákavé. Vyhazujeme tím energii na nějaké řešení, avšak to řešení se nalézá uvnitř nás – v postupné přeměně našich destruktivních nastavení v konstruktivní, v přeměně našeho odporu v přijetí. A teprve z prostoru přijetí můžeme skutečně konat ve své síle.

A možná jako Slované máme toto dokázat jako první v masovém měřítku. Nejen to praktikovat jako hrstka probuzených jednotlivců ve svých vlastních životech, ale nově již většinově, a tím změnit danou vyhrocenou společenskou situaci. Ne nadarmo se v této době na území naší země inkarnovalo mnoho starých duší s ohromnou vnitřní silou, kterou jim propůjčuje jejich moudrost nabitá napříč mnoha životy. Ne nadarmo jsou již v této době více či méně probuzeni, neboť jako lidé byli během posledních několika let vymrštěni na intenzivní cestu k sobě samým a již tak vědomě nějakou dobu kultivují svůj vnitřní svět. A tito lidé mají ohromný dosah, probouzí další a další. Jelikož toto obrácení se dovnitř, tuto introspekci má nyní dokázat většina z nás, čímž docílíme změnu v naší společnosti. A možná tím pak budeme inspirovat celý svět, jelikož dokážeme něco tak viditelného, tak přelomového, ale bez ničeho výrazně viditelného vně, co bychom k tomu výsledku použili.

Nepochybuji o nás, o našem národu! Nikdy jsem nepochybovala! Odmala jsem velmi hrdá na to, že jsem se narodila na území České republiky (i Slovensko sem patří). Všichni tu žijící máme velmi blízko k vnitřnímu světu, jsme věřící, avšak není to myšleno v náboženském významu. Cítím, že mnohým chybí kousek, maličký kousek, aby se přehoupli ze stavu oběti do role tvůrce. Nepochybuji o tom, že většina z nás dokáže tento posun ve vědomí. Toto je náš čas! Chce se mi napsat, kdo jiný než my... :-)

S láskou Peťa

Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.

Líbil se vám článek?
Od léta 2014 zhruba co týden píši a zveřejňuji článek pro vás všechny. Za tu dobu jich je na webu přes 400 a budou postupně přibývat další. Všechny jsou volně dostupné a můžete si je pročítat.
Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, můžete mi zaslat dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. Za každé přispění mnohokrát děkuji.

Mohlo by vás zajímat

Osobní rozvoj
Individuální setkání

Posláním těchto Individuálních setkání je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.

Povedu vás, abyste sami objevili, kde máte svá omezení, na místo, abych vám ukazovala, kde je máte. Ukážu vám způsoby, jak si můžete svá omezení osvobodit sami (do míry, v jaké jsem schopná si je zpracovávat sama), na místo, abych za vás nesla a řešila vaši odpovědnost a tím vás obírala o vaši sílu.

Dozvědět se víc


Videopřednášky

Přednášky jsou složeny z příběhů lidí z individuálek, které vedu. Jednotlivé příběhy anonymně a svými slovy převypravuji. Jak sami uvidíte, to jádro té nepříjemné situace či nepříjemných okolností, do kterých se dostali, leželo často úplně jinde a dokonce i v jiné oblasti života, než kvůli které přišli.

Obsah jednotlivých příběhů je velmi bohatý na spoustu uvědomění.

Dozvědět se víc

... nebo pokračujte na další články

2. Květen 2019 - 9:51
Stěhovat se nebo ne? Rozhodnout se pro toto či pro tamto?

Nedávno jsem měla na individuálce jednu ženu. Ta aktuálně řeší situaci, jestli se nastěhovat k současnému partnerovi či nikoliv. Byť jeho děti má ráda, chce své vlastní. Bojí se, že přestěhováním k němu se odstřihne od jiných možností někoho potkat a promarní nějakou příležitost.

Více

11. Duben 2019 - 8:12
Osvobozování rodinných vazeb právě probíhá

Před pár dny jsem viděla animovaný film „Jak vycvičit draka III.“ Jeho příběh mě inspiroval k sepsání tohoto článku. Inspirovali jste mě k němu mnozí již dříve svými podobnými příběhy na individuálkách, ale ten film byl tím posledním impulsem, který mě dovedl k činu.

Více

28. Duben 2018 - 20:50
Úplněk ve štíru a jeho pomoc

Milovaní lidé,

vůbec jsem neměla v plánu tady na „jiném přístupu“ o tom psát. Ale prostě to přišlo …

Více

29. Červen 2018 - 10:05
Ohromný cit a pak zklamání

Nedávno se mi ozvala jedna žena. Potkala muže, který ji naprosto ohromil, který ji zahrnul pozorností, péčí a láskou, kterou ona dosud, a to ani ve svém stávajícím vztahu nikdy nezažila. A ona sama sebe a své jednání vůbec nepoznávala. Avšak, tento muž byl zadaný, stejně jako ona. A zatímco ona by ráda začala novou kapitolu, tento muž se nakonec rozhodl jinak.

Více

8. Březen 2019 - 12:17
Vůle svobodná a vůle v zajetí

Chci se s vámi podělit o jedno poznání, které již delší čas zkouším na sobě. Přesněji, které již delší čas jsem životem tlačena aplikovat. A ještě dnes mě to stojí velkou námahu, nemluvě o tom, jak jsem si v tom aplikování toho bránila dříve. A stojí mě to mnohdy velké úsilí to použít, a to i přesto, že stále intenzivněji a hlouběji uvnitř sebe vím, že to jediné pomůže.

Na tomto jsem si ostatně i opakovaně prožila, jak hluboce je v nás zakořeněno, že něco je či funguje nějak. A jak právě toto zakořenění nám brání uvidět a začít žít to, co je možná blíže skutečnosti.

Více

20. Duben 2017 - 0:45
Dvojplamen – dvě části jedné duše

Když se setkáte, pocítíte něco jako „návrat domů“. V průběhu setkání vašim tělem prochází velice hustá nepopsatelně krásná energie. Pohled do očí vás krásně bolí a jako magnet vcucne do jakéhosi neomezeného prostoru, ze kterého najednou vidíte všechny zkoušky, radost a žal toho druhého. Současně si uvědomujete, že to všechno znáte, že jsou to i vaše radosti a vaše bolesti. Po celou dobu setkání cítíte maximální (to je slabé slovo) důvěru a oddanost, vedle které, to, co jste nazývali dříve oddaností, najednou zjišťujete, že byla jen závislost.

Více