Klíčem ke skutečnému vyřešení jakékoliv situace je dostat se do klidu. Stav vnitřního klidu otevírá brány, přes které nám může proniknout pomoc Zdroje. Jedině přes vnitřní klid v nás může zasáhnout a danou situaci poskládat tak, jak je pro nejvyšší dobro naše a všech zúčastněných. Ovšem ne zcela bez naší pozemské účasti! Aby si to někdo nepletl s tím, že ho přijde někdo zachránit a vše za něj vyřídí. Ano, ta pomoc může spočívat v tom, že vlivem různých zdánlivě náhodně seběhnutých okolností se ta situace jakoby rozpustí (vyřeší) sama od sebe. Avšak většinou pomoc Zdroje spočívá v tom, že právě v tom vnitřním klidu zacítíme, dostaneme impuls, co v té situaci udělat v nejbližších krocích a už na nás je pak ta aktivita v souladu s těmito impulsy. Avšak máme jistotu, že tyto kroky v souladu s těmito vnuknutími cítěnými ve stavu vnitřního klidu hluboko uvnitř nás vedou k vyřešení celé situace a to pro naše nejvyšší dobro.

To ale znamená, že když jsme v nějaké nepříjemné situaci, chce se po nás naprostý opak toho, jak jsme mnozí jednali či se učili jednat od svých rodičů a jiných lidí. Místo reakce na nepříjemnou emoci v těle, tedy místo toho, abychom byli reaktivní, se po nás chce tu sílu použít na dosáhnutí stavu vnitřního klidu v té situaci. Po dobu, co dokážeme být v tom stavu, se věci začínají hýbat, avšak v náš nejvyšší prospěch, který nejsme schopni v těle vůbec předvídat. A celé se to rozpohybuje a začne skládat ať už postupnými synchronicitami nebo naší aktivitou v souladu s impulsy, vnuknutími, které právě v tom stavu vnitřního klidu zacítíme.