Jaké informace se pro nás můžou skrývat za tím, že nám partner nerozumí

Na individuálku přišla žena, která před lety překopala mnohé z toho, co žila. Odešla z manažerské pozice, odešla z korporátního světa a velice se jí proměnil její žebříček hodnot.

Přišla řešit vztah, vedle jiného. Dle jejího vnímání ona se za poslední roky tolik posunula, vnímá v neshodách jiných lidí, co je zatím, ale její manžel vnímá věci tak odlišně. Nerozumí jí. Z povídání bylo cítit, že se vnímá probuzenější a vědomější a čistší než její partner a jiní lidé okolo ní.

Na individuálku přišla v době, kdy se odstěhovala od manžela s tím, že si dají odstup a uvidí, co dál. Na individuálku si přišla k té situaci, k tomu vztahu poskytnout nějaké informace, aby se v sobě lépe vyznala.

Její příběh, to, co aktuálně žila, mi velmi připomněl mě před nějakou dobou. Před lety, kdy se mi zbořila má identita advokátky a i mé mnohé představy v osobním životě, jsem došla k mnohým poznáním. To ego rozcupované v těchto oblastech zkrátka uvolnilo výhled a já mnohé věci vnímala zcela jinak. V té době jsem hltala duchovní literaturu a sama jsem se v tom stavu zoufalství chytala mnohých poznání, která mi docházela, opírala jsem se o víru v něco. Po nějaké době jsem začala mít různé vhledy, které přicházely zcela samovolně při každodenních činnostech. Viděla jsem to, kým jsem, odkud pocházím, jak krásné to tam je, jak svítím, jak velká a mocná jsem. Tento vhled a všechna ta další poznání a souvislosti, které mi o mém životě docházely, mi neskutečně pomohly. Podpořily mě v tom, že jsem se necítila tak velkým outsiderem, kterým jsem pro mnohé byla.

Jenže jak už jsem v nějakém z článků psala, každé poznání k nám přijde, aby nám po určitou dobu sloužilo. Avšak ne pořád. Jakmile jej překonáme, stane se pro nás překážkou, kterou je třeba překonat a tedy si opět přiznat, že nic nevíme. Jen tak se uvolní místo pro další poznání.

Můj duchovní růst, mé rozšířené vnímání se stalo pro mě pastí na cestě v momentě, kdy jsem se začala vnímat jako někdo, kdo víc ví, víc vnímá než většina okolo mě. Začala jsem se povyšovat. A důsledkem bylo, že jsem se začala stranit mnohým lidem, kteří nebyli tolik oduševnělí jako já. Možná nebyli, možná nebyli schopni vnímat to, co já z běžných situací, ale já se tímto svým přístupem uzavřela do sebe a izolovala od okolního světa. Nejde o to mluvit s lidmi, když necítíte, že byste chtěli něco říct. Nejde ani o to vyhledávat jejich přítomnost. Jde o to, když už člověk v jejich přítomnosti je, třeba jen sedět vedle nich, naslouchat avšak nevysílat žádné negativní impulsy ve vztahu k nim, nečinit odpor vůči nim, nesmýšlet o nich negativně, vidět za to.

... Prožívám podobné pocity, které popisujete v knize a tak vím, že jdu krůček za krůčkem správnou cestou k sobě :-) Kniha mi zároveň pomohla k tomu, v sobě najít odvahu, abych činil ve svém životě další praktické kroky, které cítím od srdce...

Míra

Když si do některých pasáží dosadím svůj příběh, zdá se mi pak, že je to psané pro mně na míru. Děkuji Vám velice a už se těším na další knížku. Přeji Vám vše dobré ve Vaší krásné činnosti a práci s lidmi. P.S. A ten název „JINÝ PŘÍSTUP" ten sedí, Vy máte opravdu jiný, krásný přístup k lidem.

František

…Díky Tvému vedení a postupně následujícím otázkám dochází k nádhernému "zrcadlení", kdy se mohu do sebe hlouběji podívat a nalézt pocity i skutečnosti, o kterých jsem nevěděla a byly velice hluboce skryty. Nyní vyplouvají na povrch a já se s nimi mohu smířit, přijmout je a tím zbavit různých bloků a subjektivních domněnek i představ, …Už teď jsem díky Tobě ušla kus cesty … Díky za vše!

Bára

Když jsem se chystala na první individuálku s Peťou, měla jsem představu, že si prostě budeme povídat a že na základě rozhovoru získám odpověď na své otázky. Skutečnost ale byla naprosto ohromující! Otevřel se mi doslova svět za zrcadlem! Ocitla jsem se uprostřed ohromného dobrodružství svého vlastního nitra, kde se mi laskavým a příjemným vedením dostalo návodu na cestu k sobě.

Markéta

A víte, kdy se to změnilo? Mnohými situacemi, v důsledku kterých jsem si musela přiznat, protože to bylo do očí bijící, že ten člověk, byť možná nevnímá tolik co já, dokáže s lehkostí anebo i třeba s tíhou udělat věci, kterých já nejsem schopná nebo které jsou pro mě projevem velkého soucitu. A v neposlední řadě můj partner, který byť nevidí to, co já, i přesto vnímá mnohé věci velice podobně. Od počátku vztahu mi dává svobodu, kterou já jsem mu nebyla schopná dát v takové míře a stále mám rezervy. A právě toto poznání, že můj partner dokáže dát víc svobody a prostoru než já, byt nevnímá tolik, co já, že zcela samovolně žije to, k čemu já před lety teprve na úrovni poznaného dospěla a teprve se to učím žít, mě srazilo na kolena k velké pokoře k cestě každého z nás.

Ačkoliv může být v nás méně strachů než u dotyčného, ten dotyčný nemusí mít strach tam, kde my ho máme. A tím, že jej v tom místě nemá, jedná tam na rozdíl od nás svobodně, byť třeba má mnohem více nepřijatých částí v jiných oblastech než my. A tak průvodcem, učitelem v nějaké oblasti může být pro nás někdo, kdo je více zablokovaný než my, nebo dokonce někdo, kdo třeba ještě ani nenastoupil intenzivní cestu k sobě.

Zhruba toto ve stručnosti jsem pověděla zmíněné ženě. Přišlo mi, že ji tuto část svého příběhu, tuto pasáž cesty mám takto zprostředkovat. Po tomto mém monologu bylo vidět, jak v obličeji zjemnila. Pověděla: „Děkuji“ a po tváři jí stékaly slzy. Pronesla, že přesně tohoto se dopouští na lidech kolem sebe, že stejně tak jako před lety tak i teď soudí a činí odpor. Jen se změnila oblast, ve které jí ego vládne. Pověděla, že si uvědomila, že její manžel vlastně celou dobu žil mnohé z toho, k čemu ona došla a co tak pracně a i těžkopádně zkouší aplikovat. Došlo jí, že jí manžel dává prostor, dává jí svobodu, přijímá ji takovou, jaká je. A došlo jí, že tím, že ho kritizuje, hodnotí jako někoho, kdo věci nevnímá tak do hloubky, kdo není jako ona, ho ona nepřijímá a tím mu bere prostor (svobodu, odpovědnost), aby si na věci přišel sám.

Zcela to změnilo pohled na její vztah s manželem. A bez ohledu na to, jak jejich vztah dopadne (to mají v rukou oba), věděla, co aktuálně udělat, věděla, že se chce vrátit zpět k manželovi, domů.

S láskou Peťa

Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.

Líbil se vám článek?
Od léta 2014 zhruba co týden píši a zveřejňuji článek pro vás všechny. Za tu dobu jich je na webu přes 400 a budou postupně přibývat další. Všechny jsou volně dostupné a můžete si je pročítat.
Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, můžete mi zaslat dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. Za každé přispění mnohokrát děkuji.

Mohlo by vás zajímat

Osobní rozvoj
Individuální setkání

Posláním těchto Individuálních setkání je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.

Povedu vás, abyste sami objevili, kde máte svá omezení, na místo, abych vám ukazovala, kde je máte. Ukážu vám způsoby, jak si můžete svá omezení osvobodit sami (do míry, v jaké jsem schopná si je zpracovávat sama), na místo, abych za vás nesla a řešila vaši odpovědnost a tím vás obírala o vaši sílu.

Dozvědět se víc

Kde se můžeme potkat?
Akce

Aktuálně nejsou plánované termíny. Pokud máte zájem, kontaktujte mne.

Dozvědět se víc

... nebo pokračujte na další články

14. Prosinec 2018 - 11:13
Zaměřením se na každý jednotlivý krok zvládneme i to, co by pro nás jinak bylo nemyslitelné

V létě jsem vyjela na kole na jednu takovou kopcovitou vyjížďku. Během toho výletu jsem si znovu, avšak jinou formou, něco již z toho pro sebe objeveného uvědomila. A co to bylo, popíši v tomto článku.

Když jsem se během jízdy na kole zadívala do dáli, jak velký kus toho kopce mám před sebou, jelo se mi tíž, měla jsem chuť to vzdát, každé šlápnutí do kopce mi přišlo malé, nepatrné, měla jsem pocit, že se neposouvám atd.

Více

21. Březen 2019 - 7:59
Jak zharmonizovat vztahy ve svém okolí

Podělím se s vámi o jedno poznání, které mi došlo pod vlivem mnoha nepříjemných situací. A i přes to je mnohdy pro mě těžké ukočírovat své ego a ve svém životě to aplikovat.

V těch situacích se opakovalo následující. Čas od času během existence dané nepříjemné vazby s dotyčným jsem se já nebo dotyčný snažili ve vztahu k tomu druhému udělat nějaký vstřícný krok. Avšak já či ten druhý jsme vstřícnost toho druhého z nás vzali a hodili do koše a ještě pěkně před očima toho darujícího se tomu počinu vysmáli (obrazně).

Více

6. Červen 2019 - 7:35
Jak mocní jsme a jakou moc máme

Jedna žena na individuálce si chtěla poskytnout informace a podporu ohledně své sebeúcty. Chtěla si pomoct svoji úctu k sobě samé zvýšit.

Více

24. Duben 2019 - 15:24
To, jak přistupujeme k jiným, je zrcadlem toho, jak přistupujeme k sobě

Když jsme tvrdí a nároční na lidi kolem sebe, znamená to, že jsme tvrdí a nároční na sebe.

Když nemáme pochopení k selhání jiných, stejně tak přistupujeme ke svým vlastním selháním.

Když jiným nechceme dopřát radost, když nám vadí, že jsou jiní radostní, smějí se, my sami sobě odpíráme se smát, mít radost.

Když závidíme jiným, že se jim daří, my sami sebe trestáme, vyčítáme, že se nám nedaří.

Více

14. Červenec 2018 - 8:11
Mnozí muži začínají přemýšlet a konat jinak

Tento článek je opět jeden z těch, ve kterém budu psát o věcech z trochu hlubší roviny, než ze které tyto články běžně píši.

Nějakou dobu, řekněme rok a půl, jsem v úrovni, ze které mnohé situace vnímám, cítila, jakoby se vzedmula ohromná vlna. Ta ještě nebyla okem viditelná ve společnosti. Nicméně na těch jemnohmotnějších úrovních se již stalo a bylo jen otázkou času, kdy se projeví ve hmotě, na Zemi, a začne to být viditelné i pro oko.

Více

23. Prosinec 2018 - 12:26
Poděkování

Milovaní lidé,

další krásný rok je téměř za námi. Pro mě byl velmi náročný, avšak právě tím i velmi štědrý. Vše má rub i líc :-)

Situace, které jsem prožívala, a které mě velmi rozrušovaly, se oproti dřívějším letům netýkaly základních životních podmínek jako osobní a rodinný život, pracovní směřování. Naopak, tam jsem nacházela podporu a zázemí. Jednalo se o jednorázové situace (zdánlivě nikam nezapadající, zdánlivě nahodilé a nesouvisející). Ty všechny mě však umožnily setkat se se svými velmi hlubokými zraněními, na které uzrál čas k uzdravení.

Více