Když máme potřebu zjišťovat, jak se jinému daří

Lidé ve vašem blízkém či vzdáleném okolí se dozvědí o nějakých vašich plánech. Nic konkrétního, ale zjistí nebo cítí, že se u vás schyluje k nějaké změně. Netuší třeba, o co by mohlo jít a dost možná to netušíte ani vy anebo třeba ví, čeho by se ta změna měla týkat, avšak neví, jak konkrétně se to poskládá. No a někteří z nich se od toho okamžiku při nejbližších příležitostech vždy nezapomenou doptat na to, jak se to něco vyvíjí. U některých z nich je zřejmé, že touží po podrobnostech. Jde to cítit z jejich nedočkavosti, co odpovíte, z jejich obavy, co odpovíte. Cítíte, jak mají nastražené uši nebo když se vás doptá někdo jiný u stolu, tito lidé okamžitě zpozorní a s vnitřní nervozitou čekají, co odpovíte, jak to vlastně v dané věci aktuálně máte.

A tito, kteří se doptávají, nebo vývoj té vaší věci je zajímá, se dělí do dvou skupinek. V jedné skupince jsou ti, kteří si upřímně přejí, aby se vám vedlo dobře, abyste byli spokojení, šťastní a naplnění. A tak jejich otázky na vývoj té věci nebo zájem o to, jak se vám to dané vyvíjí, pokládají s přáním jen toho nejlepšího pro vás. I tito lidé z toho hlubšího pohledu často jednají ze strachu. Chtějí, aby se vám dařilo, přejí vám to. Vaše úspěchy jsou jejich úspěchy, ale často to takto vnímají proto, že se s vámi identifikují (často rodiče atd.) a vaše prohra by tak byla i jejich prohrou. Nebo vám vše dobré přejí proto, že kdyby se vám nedařilo, cítili by odpovědnost nebo vinu, ohrozilo by to jejich pohodlí atd. V této skupince jsou však i ti (často někteří rodiče a jiní blízcí atd.), kteří vám přejí jen to nejlepší a tečka – bez skrytých strachových záměrů.

V druhé skupince těch doptávajících jsou ti, kteří si danou otázkou přejí zjistit, že se máte hůř než oni, že se vám nedaří tak jako jim, že nebudete bydlet lépe než oni, že nepojedete na hezčí dovolenou než oni nebo že vás stejně tak jako je nebaví práce, že stejně tak jako oni máte partnera, se kterým si nemáte co říct atd.

Proč lidé v této druhé skupince se vás ptají na vývoj něčeho ve vašem životě s přáním zjistit, že se máte hůř (dle jejich subjektivního vnímání)? Sami v tom daném tématu jsou plni nejistoty, nespokojenosti. Sami by v tom daném tématu chtěli něco jinak. A kdokoliv kolem nich, kdo by v tom tématu byl úspěšnější (dle vnímání té doptávající nespokojené osoby), představuje narušitele, nepohodlí, jelikož díky němu se mu v těle zintenzivní ten pocit, ten tlak, že by se měl pohnout, něco změnit. A to se mu samozřejmě nelíbí. Málokomu se líbí to, že by měl něco změnit.

A tak si tento nespokojený v tom tématu přeje, aby od vás zjistil, že i vy jste nespokojení nebo výsledek vývoje v tom vašem tématu nebude úžasnější, než mají aktuálně oni.

Jak tyto skupinky rozeznat? Cítíte to. A pokud třeba máte pocit, že necítíte (ale já jsem přesvědčena, že cítíte, akorát tomu nepřikládáte zatím váhu), tak vám na jednom svém příběhu ukážu, jak to lze zjistit.

Jeden člověk z mého vzdálenějšího okolí se před nějakou dobou dozvěděl, že je v plánu stěhování. Bylo i na dotaz odpovězeno, že zatím nic konkrétního není. Tento člověk byl velmi rozrušen, což bylo zřejmé z toho, jakým zaraženým tónem se doptával a jakou nervozitu měl v sobě jeho hlas a současně intenzitu - rychle zjistit co nejvíce informací. Tento samý člověk se od té doby během sebemenší příležitosti doptává, jestli už se něco objevilo, jak to vypadá, a hlavně jestli dům, byt či co a jak velký.

Když se někdo ve skupině více lidí na toto téma zeptá, je vidět jak tento člověk nastraží uši, rozhovor, který vedl, přeruší a napjatě poslouchá, co odpovím. Při jednom skupinovém setkání se stalo, že mi jeden z přítomných povídal, jak se setkává s nepřejícností a závistí v souvislosti se svojí prací, která ho moc baví a že se ho tito lidí pořád na tu práci ptají. A já na to zareagovala ve smyslu, že to vnímám tak, že mnozí ti, kteří se ptají a doptávají na něco ze života jiného, ve skutečnosti potřebují ty informace proto, aby si porovnali, jestli jsou úspěšní, jestli se jim daří víc než tomu dotazovanému. A že za tím vším se skrývá jejich vlastní nespokojenost v tom tématu, proto ta potřeba se srovnávat a proto ta potřeba mít informace, které jsou ke srovnání třeba.

Vypadlo to ze mě a až se tak stalo, uvědomila jsem si, že to vlastně byla nepřímo (aniž bych si to uvědomila) informace pro tu zmíněnou osobu, která jevila velký zájem o mé stěhování. Tehdy jsem si řekla, že pokud to není její téma, pokud se neptá z důvodu zjištění, jak na tom ona je, se strachem, aby nebyla horší, aby se jí nedařilo hůř, aby nedejbože nemusela něco měnit, pak ta informace kolem ní propluje a nijak si ji nevšimne, nebude se jí zabývat. Pokud je to však její téma, to mé sdělení jí utkví a bude se jím zabývat.

Ještě ten večer se naskytla krátká chvíle, kdy jsme s tou osobou byli sami. A v té krátké chvíli se mě na něco zeptala a dodala, jestli tato její otázka je taky ta, kterou sleduje, zda není horší či lepší, kterou sleduje, jak je na tom ve srovnání s jiným.

Mě v tu chvíli bylo jasné, že tato osoba slyšela rozhovor, který jsem měla u stolu s jiným člověkem, byť v té době ona sama vedla rozhovor s někým jiným u stolu a evidentně se jí mé sdělení dotklo. Toto celé má ještě jeden dopad. Tato osoba se mě od té doby již na vývoj zmíněné oblasti mého života nezeptala. Ale proč o tom píši. Tím samozřejmě příčina, proč se na to ptala, ten pocit nejistoty a nespokojenosti, nikam nezmizel. Ten pocit nespokojenosti (ta příčina) se nevyřeší tím, že se na to nebude ptát, že před ostatními a hlavně sama před sebou skryje svůj zájem pramenící ze strachu – s potřeby porovnat jak na tom v dané oblasti je oproti jinému. Bude to vyřešeno až ve chvíli, kdy jí to nebude zajímat nebo nebude zajímat z důvodu toho, aby se mohla porovnat a případně si odfrknout, jak je na tom líp, že jiní jsou na tom hůř (dle subjektivního vnímání samozřejmě).

Dokud máme v sobě omezení, tak máme strachy, kterým podléháme, a toto popisované doptávání se skrytým záměrem je jen jeden z mnoha projevů našich omezení. I já mám stále nepřijaté strachy, takže i já jsem se v tom článku našla a možná i někteří z vás. To však nevadí. Není třeba se stydět, je třeba to přijmout a začít vědomě ten svůj strach přijímat = nepodléhat mu, překonat ho. A prvním krokem je přijetí sebe v tom, přijetí této své „nedokonalé“ části.

S láskou Peťa

Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.

Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl.

Mohlo by vás zajímat


Osobní rozvoj
Individuální setkání

Posláním těchto Individuálních setkání je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.
Povedu vás, abyste sami objevili, kde máte svá omezení, na místo, abych vám ukazovala, kde je máte. Ukážu vám způsoby, jak si můžete svá omezení osvobodit sami (do míry, v jaké jsem schopná si je zpracovávat sama), na místo, abych za vás nesla a řešila vaši odpovědnost a tím vás obírala o vaši sílu.
Dozvědět se víc

Kde se můžeme potkat?
Akce

Po letech jsem se rozhodla opět pořádat skupinové akce – přednášky, semináře, besedy a přijímat pozvání vystoupit na různých akcích.
Zde je přehled nejbližších akcí, které pořádám sama nebo kde vystupuji na pozvání.
Dozvědět se víc