Když již necítíme lásku svých blízkých

My lidé často děláme jednu věc. Máme z něčeho strach, v důsledku toho strachu nějak reagujeme – reagujeme ze strachu. Avšak touto reakcí si v nějaké podobě a intenzitě přitáhneme to, čeho se bojíme.

Například. Bojíme se samoty, toho, že na nás jiní zapomenou, že přestaneme být pro jiné důležití, že nebudeme mít jejich plnou či alespoň částečnou pozornost. Tento strach se zintenzivní často něčím zvenčí. Například kolem našeho partnera se začne motat jeho kolegyně, děti už si vyhrají sami, děti si najdou partnery, kamarádka se začne stýkat i s jinou skupinou lidí a na nás ne vždy má čas tak jako dřív atd.

My na to často zareagujeme ze strachu, tedy vyčítáme těm dotyčným, odkazujeme se na nevděčnost, litujeme se, jací jsme chudáci, jak je to nespravedlivé, budeme vztahovační, vše si budeme brát osobně, jelikož jsme naštvaní na ty, kteří v nás tento strach svým jednáním, příchodem do života, vyvolali atd.

Tento náš přístup k dané vyvstalé situaci, která v nás vyvolala zmíněné strachy, však způsobí, že vyvolá zcela opačnou reakci u dotyčných, než jsme zamýšleli svojí manipulací vyvolat. Dotyční se budou od nás odtahovat, uzavřou se vůči nám a bude jim nepříjemné být v naší blízkosti, jelikož komu by se líbilo být někde, kde je mu vyčítáno, kde je hráno na city (manipulováno), kde neustále slýcháme, jaký je dotyčný chudák, jak je všechno špatně atd. Dotyční se pak vůči danému takto stěžujícímu člověku uzavřou. Buď během setkání jen sedí a přitom jsou nepřítomní nebo rozhovor vedou pouze v povrchové linii o počasí, o tom, co hezkého si koupili, či koupil daný stěžující, atd. Avšak nikterak se neotevírají, nesdělují nic ze svého života, prožívání, nesdělují nic osobního.

A my tak dosahujeme přesně toho, čeho jsme se báli. Tím jak jsou dotyční vůči nám uzavření, nejsme součástí té jejich bubliny, jsme jakoby od nich odděleni. My tu bariéru cítíme a cítíme se tak sami, i když nás často navštěvují či s námi dokonce žijí pod jednou střechou.

Když si do některých pasáží dosadím svůj příběh, zdá se mi pak, že je to psané pro mně na míru. Děkuji Vám velice a už se těším na další knížku. Přeji Vám vše dobré ve Vaší krásné činnosti a práci s lidmi. P.S. A ten název „JINÝ PŘÍSTUP" ten sedí, Vy máte opravdu jiný, krásný přístup k lidem.

František

Když jsem se chystala na první individuálku s Peťou, měla jsem představu, že si prostě budeme povídat a že na základě rozhovoru získám odpověď na své otázky. Skutečnost ale byla naprosto ohromující! Otevřel se mi doslova svět za zrcadlem! Ocitla jsem se uprostřed ohromného dobrodružství svého vlastního nitra, kde se mi laskavým a příjemným vedením dostalo návodu na cestu k sobě.

Markéta

... Prožívám podobné pocity, které popisujete v knize a tak vím, že jdu krůček za krůčkem správnou cestou k sobě :-) Kniha mi zároveň pomohla k tomu, v sobě najít odvahu, abych činil ve svém životě další praktické kroky, které cítím od srdce...

Míra

A teď záleží, nakolik jsme silní, nakolik jsme moudří. Ta moudrost nemá nic společného s fyzickým věkem. Je to úroveň našeho vnímání, ze které dané věci vnímáme. Je to míra, do jaké se na naše situace a lidi v životě dokážeme dívat z pohledu své vyšší verze, která to vše jakoby vidí z kopce a tedy z většího nadhledu.

Mnozí z nás si vůbec neuvědomují, nebo nechtějí uvědomit, že toto popsané dělají, že k jiným jsou nepřátelští, pomlouvační, kritizující a to jen proto, že tento člověk rozrušil jejich pocit bezpečí – změnil okolnosti, díky kterým se nyní cítí více sami. Mnozí z nás si neuvědomují nebo vůbec nechtějí připustit, že trpí sebelítostí, že kolem sebe kopou, a přitom, že je to o nich. To oni mají „problém“, který tímto chováním chtějí hodit na jiné.

A tomu, vůči čemu takto brojí, budou vystaveni do doby, než se jako ty malé umíněné vztekající se děti, které kopou kolem sebe, zklidní a začnou jednat nikoliv ovládáni emocemi. Například. Když příchodem někoho do života, se mi postupně ztratila pozornost milovaných, tak namísto brojení proti tomu člověku, ať už pomlouváním ho a stěžováním si na něj před jinými nebo ve své hlavě, se obrátím k sobě a zeptám se, proč mi to vadí? Proč mi vadí to, že nyní nemám již tolik pozornosti? Co je ve mně dosud nevyřešeného? A to začít u sebe řešit. Ale opravdově, kvůli sobě, nikoliv z prospěchového důvodu (manipulativně). Pak se celá situace krásně promění.

S láskou Peťa

Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.

Líbil se vám článek?
Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl.

Mohlo by vás zajímat

Osobní rozvoj
Individuální setkání

Posláním těchto Individuálních setkání je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.

Povedu vás, abyste sami objevili, kde máte svá omezení, na místo, abych vám ukazovala, kde je máte. Ukážu vám způsoby, jak si můžete svá omezení osvobodit sami (do míry, v jaké jsem schopná si je zpracovávat sama), na místo, abych za vás nesla a řešila vaši odpovědnost a tím vás obírala o vaši sílu.

Dozvědět se víc

... nebo pokračujte na další články

28. Duben 2018 - 20:50
Úplněk ve štíru a jeho pomoc

Milovaní lidé,

vůbec jsem neměla v plánu tady na „jiném přístupu“ o tom psát. Ale prostě to přišlo …

Více

11. Duben 2019 - 8:12
Osvobozování rodinných vazeb právě probíhá

Před pár dny jsem viděla animovaný film „Jak vycvičit draka III.“ Jeho příběh mě inspiroval k sepsání tohoto článku. Inspirovali jste mě k němu mnozí již dříve svými podobnými příběhy na individuálkách, ale ten film byl tím posledním impulsem, který mě dovedl k činu.

Více

29. Červen 2018 - 10:05
Ohromný cit a pak zklamání

Nedávno se mi ozvala jedna žena. Potkala muže, který ji naprosto ohromil, který ji zahrnul pozorností, péčí a láskou, kterou ona dosud, a to ani ve svém stávajícím vztahu nikdy nezažila. A ona sama sebe a své jednání vůbec nepoznávala. Avšak, tento muž byl zadaný, stejně jako ona. A zatímco ona by ráda začala novou kapitolu, tento muž se nakonec rozhodl jinak.

Více

13. Červen 2019 - 23:00
Co kritizujeme u druhých, tím se sami stáváme

Chtěla bych popsat pár rádoby obyčejných situací ze života a na nich ukázat jak to, co kritizujeme u druhých (kde povyšujeme či ponižujeme), tím se vzápětí, a v této době velice brzy, stáváme sami. A čím vědomější jsme, tím dříve si všimneme té souvislosti - toho, že jsme udělali nebo děláme něco, co jsme sami u jiného kritizovali. A toto uvědomění mění naše nastavení v tomto, aniž bychom si toho možná povšimli, a my se stáváme v tom tématu soucitnější a chápavější.

Více

18. Prosinec 2018 - 11:06
Co znamená, že rodina drží pohromadě

Nedávno jsem vyslechla jeden rozhovor. Jedna z žen povídala o nepříjemném zážitku se svojí rodinou. Ta nepříjemnost spočívala v tom, že se jí jeden z blízkých nezastal s odůvodněním, že to měl udělat, když jsou rodina. A zakončila to útrpným výrazem ublížené, že rodina by měla držet pohromadě. Jakoby říkala, jaký ona je chudák, že tomu tak dle ní v její rodině není.

Více

2. Květen 2019 - 9:51
Stěhovat se nebo ne? Rozhodnout se pro toto či pro tamto?

Nedávno jsem měla na individuálce jednu ženu. Ta aktuálně řeší situaci, jestli se nastěhovat k současnému partnerovi či nikoliv. Byť jeho děti má ráda, chce své vlastní. Bojí se, že přestěhováním k němu se odstřihne od jiných možností někoho potkat a promarní nějakou příležitost.

Více