Když přesvědčení: „Vše je, jak má“ se pro nás stalo výmluvou

Poslední dobou často od různých lidí, z různých stran slýchám jednu větu jako reakci na nějakou nepříjemnou situaci v jejich životě, a sice: „Vše je a bude, jak má“.

Při pronesení této věty cítím z těch lidí takové pasivní odevzdání, jinou podobu výmluvy a odevzdání moci. Za toto přesvědčení se totiž schovávají na místo, aby jim sloužilo jako zdroj síly. Používají ho k tomu, aby se schovali do stavu oběti, místo aby jim to dodalo odvahu jít více do svého středu.

Tak jak to nyní ve fázi své cesty vnímám já, je mnoho rovin, ze kterých si tuto větu: „Vše je a bude, jak má“ můžeme přeložit, a pokaždé bude mít jiný význam. Nikoliv vzájemně rozporný, nýbrž různě hluboký, různě podrobný.

Z většiny těch lidí vnímám, že zmíněné větě dávají takový odevzdaný význam. Pod přesvědčení, že vše je a bude stejně jak má, se schovávají, aby to dané nemuseli řešit. Pro mnohé z těch lidí má tato věta pachuť vzdávání se odpovědnosti, odevzdávání své síly.

A o tomto bych chtěla dnes psát.

Já velice dobře chápu tyto lidi. Já to měla před nějakou dobou stejně. Před nějakým rokem jsem se v průběhu těžších chvil, kdy jsem trpěla velkými výčitkami s ukončení určité situace, opřela o myšlenku, že by to stejně tak dopadlo, bez ohledu na to, co jsem udělala či neudělala. A v tom čase mi na mysl přišla myšlenka, že všechno se stejně odehraje tak, jak má.

Toto poznání mně po určitý čas velmi sloužilo, velmi mi pomáhalo ve zmíněném těžším období a později i k překlenutí jiných složitějších situací, které následovaly. Vždy, když jsem si tu zmíněnou tehdejší moji aktuální pravdu uvědomila, velice mě to uklidnilo.

Jenže, nic není statické, vše plyne, vyvíjí se, přichází a odchází. Stejně tak naše poznání, která díky životním výzvám nabydeme, aby nám po určitý čas sloužila a provázela nás. Až splní svůj účel, my je přerosteme, stanou se naším omezením, výzvou k překonání. A my nad daným pomocníkem, danou pravdou začneme pochybovat. Pak často přijde situace, která nás přiměje pustit se té pravdy, té berličky. Chvilku možná máme pocit prázdna, chaosu, ztráty identity, samoty, atd., avšak to je dočasné. Z mé zkušenosti je to vždy součást procesu vnitřního posunu, vnitřní přeměny, zborcení jednoho z omezení, nebo jedné jeho vrstvy a důkaz nárůstu větší svobody.

A tak zmíněný odevzdaný význam, který jsem dávala danému přesvědčení, se zbořil. A já větu: „Vše je, jak má“, vnímám dnes již trochu jinak.

Předně, my všichni jsme ve skutečnosti svobodní. A tuto skutečnost máme postupně všichni i žít. Stávat se svobodným podle mě znamená postupně životem proměňovat svá místa závislosti na svobodu a být ve vztahu ke komukoliv naprosto svobodní.

Z mého pohledu je velký rozdíl, když nám poznání: „Vše je, jak má“ poskytuje úkryt, chvilkovou úlevu, ujištění, že bude dobře, že se to samo poskládá bez našeho přičinění, a když nám toto samé poznání dodává sílu, podporu, avšak nebrání svůj život žít se všemi prožitky. A naopak nám dává odvahu stavět se více za sebe s respektem k jiným a přebírat více za sebe odpovědnost.

Zkusím to vysvětlit ještě jinak.

Mnoho z nás v části svého života mělo uvnitř sebe převahu mužského principu. Bez ohledu na to, zda jsme žena nebo muž, honili jsme se za viditelnými úspěchy, ať už to byly vysokoškolské diplomy, certifikáty, dobře placená práce, nebo jsme měli potřebu kontroly v domácnosti, nad našimi partnery, partnerkami a měli potřebu jim organizovat život a říkat, co mají dělat, někam je tlačit, něco si vynucovat.

Mužský princip v každém z nás totiž představuje realizaci vně. Jenže byl v převaze. Žena uvnitř každého z nás, ta moudrost, byla potlačena. A tak jsme bojovali o energie na pracovním a osobním poli a měli pocit, že můžeme být v bezpečí jen na úkor jiného. Muž v nás, který měl převahu a přes nás se projevoval vně, byl surový, slovně či jinak manipulativně agresivní, orientovaný na boj, přechytračení, předběhnutí někoho, soudící, trestající sebe a jiné, jelikož nebyl ve své síle. A ani nemohl být, jelikož nebyl v rovnováze se svojí vnitřní ženou.

Pak se mnohým z nás stalo to, že vlivem různých situací k nám přišel silný impuls a nás to dotlačilo uvnitř sebe začít probouzet ženu. Většině z nás nic nezbylo. Většina z nás se k probouzení vnitřní ženy dostala tak, že ve stavu zoufalství, kdy už nebylo o co se opřít, se opřela o něco naprosto vzdušeného, neuchopitelného jako je víra, že byť tomu nerozumí, děje se to pro naše dobro, a má to svůj důvod. Většina z nás potřebovala cítit ten tlak, jelikož bez něj by nás nenapadlo opřít se o něco takového. A tak uvnitř mnohých z nás se objevila pravda: „Vše se děje z nějakého důvodu a vždy to hraje pro mé nejvyšší dobro a je tedy vše, jak má“.

Probudila se žena v nás. Ta neviditelná neuchopitelná moudrost, ze které se vše rodí, vyživuje, roste a povstává. Mnozí z nás si to neuvědomovali, avšak cítili, že spoustu situací zvládají nějak nově, snáz, s větším vnitřním klidem. A v těch těžších chvílích vědomě mnoho z nás začalo aplikovat tu nabitou zkušenost, že vše je, jak má. A to mnozí až do té míry, že se tomu poznání postupně zcela či z části odevzdali a zcela zapomněli, že oni si vše vytvořili, tvoří a budou tvořit.

Poznání, které původně pomáhalo se osvobodit z nějakých vzorců, se stalo pro mnohé závislostí. Ta pravda se stala tím, na co hodili svoji odpovědnost, čemu předali svoji sílu. Žena uvnitř mnohých z nás převzala vládu, odmítala potřebu vymezovat si hranice, přebírat odpovědnost a jakoukoliv jinou realizaci vně. Mnohdy dokonce začala opovrhovat hmotou a jakýmkoliv konáním vně. Co se stalo? Ta žena začala opovrhovat svým vnitřním mužem. Došlo tak k další nerovnováze, avšak opačné polarity.

Po nějaké době pak do života mnohých z nás přišla situace, nějaký impuls, kde jsme byli dotlačeni k tomu se za sebe ve vnějším světě výrazně postavit, vymezit si hranice, převzít odpovědnost za své minulé volby. Byli jsme donuceni vytáhnout na světlo našeho vnitřního muže, použít jeho druh energie, síly a tím ho více uznat a přijmout. Pro většinu z nás toto přijetí vnitřního muže započalo právě zmíněným impulsem, který nás donutil opětovně využít energie vnitřního muže a postavit se za sebe.

Tím se naprosto rozbořilo naše pasivní odevzdání tomu, že vše je, jak má. Muž uvnitř nás začal mít stále větší vliv a ten se dalšími výzvami k postavení se za sebe od té doby neustále zvyšuje. Jeho síla již však není agresivní, bojovná. Vnitřní muž a žena se již nesnaží mezi sebou bojovat o větší důležitost. Tuto energii se již vědomě snaží přetransformovat na snahu se vzájemně podpořit, přijmout a ocenit nepostradatelnost každého z nich.  Již to není o tom, kdo bude mít navrch.

To vše se děje, abychom snad mnozí poprvé měli uvnitř sebe rovnováhu, harmonický vztah mezi naší vnitřní ženou a mužem. Důsledkem této vnitřní souhry dvou odlišných energií a jejich vzájemného respektu a úcty je pak naše uvolnění v životě, otevření se všemu, co přichází, s vděčností propouštění všeho, co odchází, ohromná pokora k životu, a přitom ukotvení, uzemnění tak pevné, jak nikdy před tím. Jelikož to ukotvení, ta realizace, rozhodování je vedeno z našeho středu, z naší moudrosti. Náš vnitřní muž je plně oddaný naší vnitřní ženě, a tak s plnou důvěrou realizuje to, k čemu ona dospěla. Současně naše vnitřní žena se plně oddává svému vnitřnímu muži, jelikož mu svěřuje svoji moudrost a dává mu plnou důvěru, že její moudrost zrealizuje způsobem nejvhodnějším pro všechny zúčastněné. Současně se vnitřní muž nebude zlobit na ženu, že se jí časem její moudrost mění, prohlubuje a že on musí v souladu s tím neustále upravovat realizaci. A rovněž vnitřní žena se nebude zlobit na svého vnitřního muže, že realizaci té samé moudrosti postupně stále vylepšuje a zdokonaluje a ta jeho vně projevená síla není hned čistá.

S láskou Peťa

Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.

Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl.

Možnost zakoupit moji první knihu zde.

Mohlo by vás zajímat


Osobní rozvoj
Individuální setkání

Posláním těchto Individuálních setkání je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.
Povedu vás, abyste sami objevili, kde máte svá omezení, na místo, abych vám ukazovala, kde je máte. Ukážu vám způsoby, jak si můžete svá omezení osvobodit sami (do míry, v jaké jsem schopná si je zpracovávat sama), na místo, abych za vás nesla a řešila vaši odpovědnost a tím vás obírala o vaši sílu.
Dozvědět se víc

Zeptejte se
Poradna přes mail

Posláním této mé aktivity je vytvořit další prostor, kde se vy sami můžete prostřednictvím aktivity jiného spojit se svojí vlastní vnitřní moudrostí a odpovědět si tak na své aktuální otázky.
Informací pro vás tak není má reakce na vaši otázku, ale to, co vás v mé odpovědi dojme, co se vás dotkne, co se vám tím připomene, vybaví jako obraz, pocit, myšlenka nebo vás i rozruší. Má odpověď na vaši otázku je tak pouze mostem mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí.
Dozvědět se víc