Vhled o hlubší podstatě našeho poslání

Tento článek bude pro některé z vás možná jeden z těch, který je mimo obsah, na který jste ode mě zvyklí. Občas se stane, že mám napsat o věcech z pohledu hlubšího, než z jakého je většinou prostřednictvím mých článků k vám promlouváno.

Chci se s vámi podělit o jeden z vhledů, který jsem měla v nedávné době. Přišel v momentě, kdy jsem se nacházela v situaci, kterou jsem vnímala jako velmi nepříjemnou. Přesněji, nedělo se nic neobvyklého vně, ale uvnitř mě se toho dělo mnoho.

Mým tělem se proháněla úzkost, strach, bezvýchodnost, aniž by k tomu byl vně nějaký důvod. Zjednodušeně řečeno, přišla ke mně další vlna nezpracovaných stínů, ať už přímo mých nebo z kolektivního vědomí. To se děje nám všem, ať si to uvědomujeme nebo ne. Čím se stáváme čistší, více svých stínů máme přijatých, tím rychleji se dočišťujeme a více je přes nás čištěno, neboť se stáváme jasnějším a silnějším majákem pro ty, kterým může naše světlo ukázat další kroky na jejich vlastní cestě.

A o tom chci napsat. Stav, kdy mým tělem prochází nejrůznější emoce, a já ve svém těle prožívám vděčnost, že se to děje a jejich přijetí, to se mi již nějakou dobu děje. Snáze či hůře, ale děje.

Nyní se však stalo ještě něco. V tom stavu, kdy jsem se otevřela jejich přijetí, přijetí té nezpracované „bolesti“, jsem „viděla“ zapálenou pochodeň.  Tyčila se na vrcholku vyčnívajícího útesu uprostřed moře nebo uprostřed nějaké rozlehlé vodní plochy. Byla tma, silný vítr a velmi rozbouřená voda až děsivě hučela při nárazech na stěny toho útesu.

Ta pochodeň hořela, její plamen se potácel v silném větru, ale hořel. Ta pochodeň nechtěla nic jiného, než hořet, než osvětlovat daný tmavý prostor. Ve svém těle jsem cítila ohromnou odvahu té rozhořené pochodně, strach a současně takový slastný pocit.

Nechtěla nic jiného, než svítit. Nevěděla, k čemu to je. Nebyl tam nikdo jiný než ona, ten útes, ten silný vítr a ta rozbouřená voda. Ale to, že se pokoušela navzdory té nepřízni počasí svítit, ji naplňovalo neskutečnou slastí. Byla vděčná za to, že může cítit takovou hloubku naplnění, nehledě na to, jak nevlídné podmínky byly vně. Ta pochodeň věděla, že její snaha zůstat hořet a osvětlovat prostor jí naplňuje.  Nevěděla, k čemu to je, neměla jediný důkaz, že je to k něčemu. Jen cítila, že je naplněná, že doslova přetéká.

Ta pochodeň se nezlobila na vítr, ani na tu rozbouřenou vodu. Nestěžovala si na to, jaký to ona má osud, jak jí to komplikují. Vůbec. Ona jen věděla, hluboko uvnitř sebe cítila, že má hořet a svítit. A věděla to proto, že ji to celou obsáhlo, zcela naplnilo.

Ve svém těle jsem prožívala tu volbu té pochodně. Neřešila, v jakých podmínkách je, co se děje uvnitř ní a kolem ní, ona se rozhodla, rozhodla se hořet. Ve svém těle jsem prožívala ohromnou vděčnost té pochodně. Ona tolik děkovala, že u toho může být, že to může zažívat, že se to prostřednictvím ní děje, že má tu možnost. A stejně tak jsem cítila její rostoucí sílu. Jakoby její rozhodnutí chtít hořet a její vděčnost za všechny ty podmínky kolem ní byla kombinace, která byla naprosto nepřemožitelná. Nebylo nic, co by ji mohlo jakkoliv omezit, jakkoliv zabránit přestat hořet. A mně tekly slzy jak hrachy. A uvnitř mě se rozlíval naprosto neomezený prostor, který je nepřemožitelný. Tou pochodní jsem byla já sama.

Vy všichni jste těmi pochodněmi. Každý na útesu rozdílné výšky, v méně či více rozbouřeném moři, při různé síle větru, ale to není podstatné. Každá pochodeň je na svém místě, ve svých jedinečných podmínkách a má jen hořet.

S láskou Peťa

Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.

Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl.

Možnost zakoupit moji první knihu zde.

Mohlo by vás zajímat


Osobní rozvoj
Individuální setkání

Posláním těchto Individuálních setkání je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.
Povedu vás, abyste sami objevili, kde máte svá omezení, na místo, abych vám ukazovala, kde je máte. Ukážu vám způsoby, jak si můžete svá omezení osvobodit sami (do míry, v jaké jsem schopná si je zpracovávat sama), na místo, abych za vás nesla a řešila vaši odpovědnost a tím vás obírala o vaši sílu.
Dozvědět se víc

Zeptejte se
Poradna přes mail

Posláním této mé aktivity je vytvořit další prostor, kde se vy sami můžete prostřednictvím aktivity jiného spojit se svojí vlastní vnitřní moudrostí a odpovědět si tak na své aktuální otázky.
Informací pro vás tak není má reakce na vaši otázku, ale to, co vás v mé odpovědi dojme, co se vás dotkne, co se vám tím připomene, vybaví jako obraz, pocit, myšlenka nebo vás i rozruší. Má odpověď na vaši otázku je tak pouze mostem mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí.
Dozvědět se víc