Hojnost jako lekce nebo jako důsledek narůstajícího uvědomění?

Podělím se s Vámi o jedno mé nedávné poznání.

Píšu pro sebe a svá psaní s Vámi všemi sdílím od léta roku 2014. Všichni se vyvíjíme a i já. A řekla bych, že od roku 2012 překotně.

Jistě mnohokrát jsem psala o hojnosti a pokaždé z jiného úhlu pohledu. Přesněji, pokaždé to pro mě byla pravda, avšak aktuální době, kdy jsem daný článek psala. V mezidobí jsem se posunula. Avšak, tím se ta předchozí pravda nestala lží, jen se prohloubila, zpodrobnila.

A tak Vám chci nyní předat část z toho, co jsem svými nedávnými zkušenostmi nabyla za poznání ohledně hojnosti v jakékoliv oblasti života.

Všichni jsme na cestě. A tak hojnost (materiální, citová) není nic jiného než situace, prostřednictvím které se učíme (poznáváme sebe samé). Prostřednictvím které jsme vedeni k odpuštění, ať už sobě nebo jiným.

A tak ten, který je chudý na majetek a peníze se například učí přijímat (učí se lekci sebehodnoty) nebo se učí být vděčný za „maličkosti“ a čeká se, až z té pozice oběti (stěžování si, obviňování, lítosti) vystoupí a v podmínkách ve kterých je, udělá maximum, aby mu (jeho tělu) bylo dobře.

Ten, který je bohatý, se bude například učit lekci dávání a možná ho život dovede k situacím, kdy se navzdory majetku bude cítit jako ten nejmenší ze všech. To, aby pocítil svoji skutečnou hodnotu nezávislou na penězích a majetku.

Ať už bohatý či chudý obojí je to stejná lekce (ostatně jako všechny jiné). A sice, lekce pokory k životu a vděčnosti za vše, co v každém okamžiku máme. A že toho je, co máme v každém okamžiku, bez ohledu na to, zda si žijeme v paláci nebo jsme „na dlažbě“.

O tomto, byť v jiných slovech, jsem již psala dříve.

Před několika měsíci jsem si uvědomila něco dalšího. V době, kdy jsem tu svoji pravdu ohledně hojnosti vnímala jenom jako lekci, nechtěla jsem vlastně peníze. V jeden čas jsem měla pocit, že je nepotřebuji a že jsou dokonce něco nečistého. Jak pak se mnou mohly mít hezký vztah, když já si o nich myslela toto a měla k nim takový přístup?

Pak se stala jedna mi velmi nepříjemná situace. Netýkala se vůbec majetku, ale vztahů. A já při jednom mi velmi nepříjemném chování jednoho člověka, které se dotýkalo mě, se po delší době vzpřímila a danému člověku pověděla s klidným vyrovnaným hlasem, že mi není v jeho přítomnosti dobře.

Bála jsem se. Avšak, nepoznávala jsem se. Při této mé reakci jsem si uvědomila, že ta stará Peťa by ze strachu „držela pusu a krok“, aby nebylo zle, aby byl klid. Anebo, by to tomu dotyčnému sdělila, avšak rozrušená, ovládaná nepříjemnými emocemi. Už při té mé reakci jsem cítila, že se mi podařilo něco moc hezkého, velký průlom. Já se výrazně postavila za sebe. Čím více se dokážeme za sebe postavit soucitně (s respektem k jinému), tím více se stavíme za sebe a projevujeme si tím více lásky, neboť láska projevená směrem k jinému je láska projevená k sobě samým. Pamatuji si ten pocit po té mé reakci. Do mě vjel pocit naprostého bezpečí. Avšak, oproti době před tím, ten pocit jsem dávala já sama sobě, vycházel zevnitř místo toho, aby mi jej někdo poskytoval zvenčí.

Už dříve jsem si vědomě vymezovala hranice v různých situacích, v přítomnosti různých lidí. Avšak, při této situaci jsem cítila, že touto svojí reakcí jsem prolomila nějaké své větší omezení v tomto. Vnější důkaz mi byl dán později. Od toho okamžiku totiž v mém životě začalo přibývat situací, ve kterých jsem se dokázala navzdory nepříjemnostem postavit za sebe, převzít za vše mnou vyvstalé odpovědnost. Bylo to najednou nějak snazší. A hlavně, já měla pocit, že to ani jinak nejde. Bylo to tak do očí bijící, že jsem neměla sebemenší pocit, že je to náhoda.

Avšak, to jsem ještě netušila, že toto větší prolomení tohoto mého omezení bude mít dopad i na jiné oblasti mého života. Mě se totiž od té doby velkou měrou zvýšil příjem z činností na webu www.jinypristup.cz, což je od konce roku 2015 jediný můj zdroj příjmů.

Ano, můžete si říct náhoda. Já jsem však přesvědčena, že náhody nejsou. Já si uvědomila, že ta narůstající materiální hojnost souvisí s tím, že jsem schopná se za sebe více postavit, vymezit hranice, převzít odpovědnost.

Došla jsem tak tímto svým prožitkem k dalšímu poznání, podrobnějšímu poznání o hojnosti, než které jsem dříve vnímala. Já si uvědomila, že je rozdíl mezi hojností jako životní lekcí a hojností, jež člověk postupně dosahuje svým vývojem k sobě.

Obojí se může navenek jevit stejně. Avšak, hojnost jako lekce je pomíjivá, stejně jako jakákoliv jiná situace. Avšak, hojnost jako důsledek našeho vývoje k sobě je stav bytí, je to nekonečný proces s rostoucí linií.

Já si později uvědomila, že to zmíněné postavení se za sebe jsem cítila jako něco velkého z důvodu toho, že jsem poprvé to vymezení hranic učinila na základě poznání, které mi již delší čas kolovalo hlavou. A sice, že vedle vnímání sebe a jiných jako těch krásných dokonalých bytostí (z „vyšší“ perspektivy) je třeba nezapomenout, že jsme tu v těle (v „nižší“ podstatě) a je třeba chránit tuto svoji „nižší“ podstatu – postavit se za sebe, vymezit si hranice. Tím jsem přestala upřednostňovat tu vyšší podstatu mě samotné a všech kolem a došla v tomto do rovnováhy. Zmizelo u mě dualitní vnímání tohoto.

Začala jsem tak vnímat svoji „nižší“ podstatu (potřeby těla) a současně svoji „vyšší“ podstatu (duši), aniž bych upřednostňovala jednu před druhou. To mi umožnilo se za sebe postavit ve vnějším světě (převzít odpovědnost za své konání a vymezit si hranice) mnohem snáze a i v těžších situacích, jelikož jsem na to měla již odvahu (sílu, lásku). A tu odvahu získávám právě tím uvědomováním si sebe jako té věčné a dokonalé existence (duše), která si tu na Zemi odžívá jednu pro ni velmi cennou zkušenost.

A tak moje prozření, že žádná forma existence není lepší než druhá, že mé tělo a jeho potřeby nejsou méně než ta má věčná existence (duše) mi pomohlo o tomto přestat smýšlet v dualitě a já se uvnitř sebe otevřela více lásce. A mimo to, že ve vnějším světě se to projevuje tím, že jsem schopná se za sebe postavit s laskavostí i v situacích, kde to bylo pro mě dříve nemyslitelné, to má ještě jeden efekt. Mě začala více obklopovat hojnost v různých oblastech mého života.

S láskou Peťa

Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.

Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl.

Možnost zakoupit moji první knihu zde.
 

 

Mohlo by vás zajímat


Osobní rozvoj
Individuální setkání

Cílem těchto individuálních sezení není to, že já vám budu ukazovat, kde máte omezení (bloky), ale to, že si sami na sezení nebo posléze přijdete na to, kde je máte. Cílem  těchto individuálních sezení není ani to, že vás budu zbavovat některých vašich bloků, cílem je ukázat vám, jak si je můžete zpracovat sami, a předat tak poznání, že všichni v sobě máte tu moc a podpořit vás, abyste ji začali využívat pro prospěch svůj a všech. Vše, co budu povídat, vychází z mé zkušenosti, a jelikož jsme všichni stejní (máme stejný cíl), má zkušenost vám může pomoci se rozpomenout a uvědomit si to vaše.
Dozvědět se víc

Kurz
Vzdělávácí cyklus „JINÝ PŘÍSTUP“

Posláním Vzdělávacího cyklu „JINÝ PŘÍSTUP“ je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Nebudete se nic učit, budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.
Dozvědět se víc