Hojnost jako lekce nebo jako důsledek narůstajícího uvědomění?

Podělím se s Vámi o jedno mé nedávné poznání.

Píšu pro sebe a svá psaní s Vámi všemi sdílím od léta roku 2014. Všichni se vyvíjíme a i já. A řekla bych, že od roku 2012 překotně.

Jistě mnohokrát jsem psala o hojnosti a pokaždé z jiného úhlu pohledu. Přesněji, pokaždé to pro mě byla pravda, avšak aktuální době, kdy jsem daný článek psala. V mezidobí jsem se posunula. Avšak, tím se ta předchozí pravda nestala lží, jen se prohloubila, zpodrobnila.

A tak Vám chci nyní předat část z toho, co jsem svými nedávnými zkušenostmi nabyla za poznání ohledně hojnosti v jakékoliv oblasti života.

Všichni jsme na cestě. A tak hojnost (materiální, citová) není nic jiného než situace, prostřednictvím které se učíme (poznáváme sebe samé). Prostřednictvím které jsme vedeni k odpuštění, ať už sobě nebo jiným.

A tak ten, který je chudý na majetek a peníze se například učí přijímat (učí se lekci sebehodnoty) nebo se učí být vděčný za „maličkosti“ a čeká se, až z té pozice oběti (stěžování si, obviňování, lítosti) vystoupí a v podmínkách ve kterých je, udělá maximum, aby mu (jeho tělu) bylo dobře.

Ten, který je bohatý, se bude například učit lekci dávání a možná ho život dovede k situacím, kdy se navzdory majetku bude cítit jako ten nejmenší ze všech. To, aby pocítil svoji skutečnou hodnotu nezávislou na penězích a majetku.

Ať už bohatý či chudý obojí je to stejná lekce (ostatně jako všechny jiné). A sice, lekce pokory k životu a vděčnosti za vše, co v každém okamžiku máme. A že toho je, co máme v každém okamžiku, bez ohledu na to, zda si žijeme v paláci nebo jsme „na dlažbě“.

O tomto, byť v jiných slovech, jsem již psala dříve.

Před několika měsíci jsem si uvědomila něco dalšího. V době, kdy jsem tu svoji pravdu ohledně hojnosti vnímala jenom jako lekci, nechtěla jsem vlastně peníze. V jeden čas jsem měla pocit, že je nepotřebuji a že jsou dokonce něco nečistého. Jak pak se mnou mohly mít hezký vztah, když já si o nich myslela toto a měla k nim takový přístup?

Pak se stala jedna mi velmi nepříjemná situace. Netýkala se vůbec majetku, ale vztahů. A já při jednom mi velmi nepříjemném chování jednoho člověka, které se dotýkalo mě, se po delší době vzpřímila a danému člověku pověděla s klidným vyrovnaným hlasem, že mi není v jeho přítomnosti dobře.

Když si do některých pasáží dosadím svůj příběh, zdá se mi pak, že je to psané pro mně na míru. Děkuji Vám velice a už se těším na další knížku. Přeji Vám vše dobré ve Vaší krásné činnosti a práci s lidmi. P.S. A ten název „JINÝ PŘÍSTUP" ten sedí, Vy máte opravdu jiný, krásný přístup k lidem.

František

Když jsem se chystala na první individuálku s Peťou, měla jsem představu, že si prostě budeme povídat a že na základě rozhovoru získám odpověď na své otázky. Skutečnost ale byla naprosto ohromující! Otevřel se mi doslova svět za zrcadlem! Ocitla jsem se uprostřed ohromného dobrodružství svého vlastního nitra, kde se mi laskavým a příjemným vedením dostalo návodu na cestu k sobě.

Markéta

... Prožívám podobné pocity, které popisujete v knize a tak vím, že jdu krůček za krůčkem správnou cestou k sobě :-) Kniha mi zároveň pomohla k tomu, v sobě najít odvahu, abych činil ve svém životě další praktické kroky, které cítím od srdce...

Míra

Bála jsem se. Avšak, nepoznávala jsem se. Při této mé reakci jsem si uvědomila, že ta stará Peťa by ze strachu „držela pusu a krok“, aby nebylo zle, aby byl klid. Anebo, by to tomu dotyčnému sdělila, avšak rozrušená, ovládaná nepříjemnými emocemi. Už při té mé reakci jsem cítila, že se mi podařilo něco moc hezkého, velký průlom. Já se výrazně postavila za sebe. Čím více se dokážeme za sebe postavit soucitně (s respektem k jinému), tím více se stavíme za sebe a projevujeme si tím více lásky, neboť láska projevená směrem k jinému je láska projevená k sobě samým. Pamatuji si ten pocit po té mé reakci. Do mě vjel pocit naprostého bezpečí. Avšak, oproti době před tím, ten pocit jsem dávala já sama sobě, vycházel zevnitř místo toho, aby mi jej někdo poskytoval zvenčí.

Už dříve jsem si vědomě vymezovala hranice v různých situacích, v přítomnosti různých lidí. Avšak, při této situaci jsem cítila, že touto svojí reakcí jsem prolomila nějaké své větší omezení v tomto. Vnější důkaz mi byl dán později. Od toho okamžiku totiž v mém životě začalo přibývat situací, ve kterých jsem se dokázala navzdory nepříjemnostem postavit za sebe, převzít za vše mnou vyvstalé odpovědnost. Bylo to najednou nějak snazší. A hlavně, já měla pocit, že to ani jinak nejde. Bylo to tak do očí bijící, že jsem neměla sebemenší pocit, že je to náhoda.

Avšak, to jsem ještě netušila, že toto větší prolomení tohoto mého omezení bude mít dopad i na jiné oblasti mého života. Mě se totiž od té doby velkou měrou zvýšil příjem z činností na webu www.jinypristup.cz, což je od konce roku 2015 jediný můj zdroj příjmů.

Ano, můžete si říct náhoda. Já jsem však přesvědčena, že náhody nejsou. Já si uvědomila, že ta narůstající materiální hojnost souvisí s tím, že jsem schopná se za sebe více postavit, vymezit hranice, převzít odpovědnost.

Došla jsem tak tímto svým prožitkem k dalšímu poznání, podrobnějšímu poznání o hojnosti, než které jsem dříve vnímala. Já si uvědomila, že je rozdíl mezi hojností jako životní lekcí a hojností, jež člověk postupně dosahuje svým vývojem k sobě.

Obojí se může navenek jevit stejně. Avšak, hojnost jako lekce je pomíjivá, stejně jako jakákoliv jiná situace. Avšak, hojnost jako důsledek našeho vývoje k sobě je stav bytí, je to nekonečný proces s rostoucí linií.

Já si později uvědomila, že to zmíněné postavení se za sebe jsem cítila jako něco velkého z důvodu toho, že jsem poprvé to vymezení hranic učinila na základě poznání, které mi již delší čas kolovalo hlavou. A sice, že vedle vnímání sebe a jiných jako těch krásných dokonalých bytostí (z „vyšší“ perspektivy) je třeba nezapomenout, že jsme tu v těle (v „nižší“ podstatě) a je třeba chránit tuto svoji „nižší“ podstatu – postavit se za sebe, vymezit si hranice. Tím jsem přestala upřednostňovat tu vyšší podstatu mě samotné a všech kolem a došla v tomto do rovnováhy. Zmizelo u mě dualitní vnímání tohoto.

Začala jsem tak vnímat svoji „nižší“ podstatu (potřeby těla) a současně svoji „vyšší“ podstatu (duši), aniž bych upřednostňovala jednu před druhou. To mi umožnilo se za sebe postavit ve vnějším světě (převzít odpovědnost za své konání a vymezit si hranice) mnohem snáze a i v těžších situacích, jelikož jsem na to měla již odvahu (sílu, lásku). A tu odvahu získávám právě tím uvědomováním si sebe jako té věčné a dokonalé existence (duše), která si tu na Zemi odžívá jednu pro ni velmi cennou zkušenost.

A tak moje prozření, že žádná forma existence není lepší než druhá, že mé tělo a jeho potřeby nejsou méně než ta má věčná existence (duše) mi pomohlo o tomto přestat smýšlet v dualitě a já se uvnitř sebe otevřela více lásce. A mimo to, že ve vnějším světě se to projevuje tím, že jsem schopná se za sebe postavit s laskavostí i v situacích, kde to bylo pro mě dříve nemyslitelné, to má ještě jeden efekt. Mě začala více obklopovat hojnost v různých oblastech mého života.

S láskou Peťa

Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.

Líbil se vám článek?
Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl.

Mohlo by vás zajímat

Osobní rozvoj
Individuální setkání

Posláním těchto Individuálních setkání je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.

Povedu vás, abyste sami objevili, kde máte svá omezení, na místo, abych vám ukazovala, kde je máte. Ukážu vám způsoby, jak si můžete svá omezení osvobodit sami (do míry, v jaké jsem schopná si je zpracovávat sama), na místo, abych za vás nesla a řešila vaši odpovědnost a tím vás obírala o vaši sílu.

Dozvědět se víc

... nebo pokračujte na další články

28. Duben 2018 - 20:50
Úplněk ve štíru a jeho pomoc

Milovaní lidé,

vůbec jsem neměla v plánu tady na „jiném přístupu“ o tom psát. Ale prostě to přišlo …

Více

11. Duben 2019 - 8:12
Osvobozování rodinných vazeb právě probíhá

Před pár dny jsem viděla animovaný film „Jak vycvičit draka III.“ Jeho příběh mě inspiroval k sepsání tohoto článku. Inspirovali jste mě k němu mnozí již dříve svými podobnými příběhy na individuálkách, ale ten film byl tím posledním impulsem, který mě dovedl k činu.

Více

29. Červen 2018 - 10:05
Ohromný cit a pak zklamání

Nedávno se mi ozvala jedna žena. Potkala muže, který ji naprosto ohromil, který ji zahrnul pozorností, péčí a láskou, kterou ona dosud, a to ani ve svém stávajícím vztahu nikdy nezažila. A ona sama sebe a své jednání vůbec nepoznávala. Avšak, tento muž byl zadaný, stejně jako ona. A zatímco ona by ráda začala novou kapitolu, tento muž se nakonec rozhodl jinak.

Více

13. Červen 2019 - 23:00
Co kritizujeme u druhých, tím se sami stáváme

Chtěla bych popsat pár rádoby obyčejných situací ze života a na nich ukázat jak to, co kritizujeme u druhých (kde povyšujeme či ponižujeme), tím se vzápětí, a v této době velice brzy, stáváme sami. A čím vědomější jsme, tím dříve si všimneme té souvislosti - toho, že jsme udělali nebo děláme něco, co jsme sami u jiného kritizovali. A toto uvědomění mění naše nastavení v tomto, aniž bychom si toho možná povšimli, a my se stáváme v tom tématu soucitnější a chápavější.

Více

18. Prosinec 2018 - 11:06
Co znamená, že rodina drží pohromadě

Nedávno jsem vyslechla jeden rozhovor. Jedna z žen povídala o nepříjemném zážitku se svojí rodinou. Ta nepříjemnost spočívala v tom, že se jí jeden z blízkých nezastal s odůvodněním, že to měl udělat, když jsou rodina. A zakončila to útrpným výrazem ublížené, že rodina by měla držet pohromadě. Jakoby říkala, jaký ona je chudák, že tomu tak dle ní v její rodině není.

Více

2. Květen 2019 - 9:51
Stěhovat se nebo ne? Rozhodnout se pro toto či pro tamto?

Nedávno jsem měla na individuálce jednu ženu. Ta aktuálně řeší situaci, jestli se nastěhovat k současnému partnerovi či nikoliv. Byť jeho děti má ráda, chce své vlastní. Bojí se, že přestěhováním k němu se odstřihne od jiných možností někoho potkat a promarní nějakou příležitost.

Více