Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

  • Mysl, emoce a tělo (hmota) jsou našimi nástroji pro tvoření v našem životě. A jdou přesně v tomto pořadí. Začíná to v mysli.
  • Když jsou našimi nástroji, tak ani jedno z toho nejsme my. Jenže jakmile se při určité myšlence či emoci uvnitř sebe stáhneme, pak jsme se s nimi ztotožnili = vnitřně na ně reagovali. A tím si prožili odpor, který někdy někde jako zhmotněný odžijeme v životě.
  • To, zda uvnitř reagujeme či nereagujeme na myšlenky a emoce(zda jim bráníme v průchodu – jsme v odporu či nikoliv) určuje, čím budeme procházet v životě – zda jsme si tím vytvořili budoucí podporující děje či nikoliv.
  • A když už procházíme něčím nepříjemným, nic se neděje. I když jsme si to někdy dříve vytvořili naší vnitřní reakcí na tehdy probíhající myšlenky a emoce, pořád máme tu stejnou moc, a sice změnit pohled na to = vůbec vnitřně nereagovat na myšlenky a emoce a ani na tu situaci. A děj se okamžitě mění. A nejen to, konečně se vám to již nebude opakovat. Anebo pokud jste vnitřně ještě reagovali ale už méně, zopakuje se to ještě, ale už vůbec ne v takové intenzitě.

A přesně právě k tomuto – dostat se do stavu bez odporu, nereagovat uvnitř sebe na probíhající myšlenky a emoce vás vedu na Tréninku mysli, kde to trénujeme na vámi již odžitých situacích a vy ihned vidíte, že děj dané situace od toho bodu probíhá zcela jinak a vy tu situaci prožíváte zcela jinak. A věnujeme se tomu okrajově i na Individuálkách a hojně o tom píšu a mluvím v Klubové sekci

Vše, co předávám v článcích, v Klubu, na Individuálkách, na Trénincích mysli, v knihách atd. vychází z mé vlastní osobní zkušenosti. Ke všemu předávanému jsem si došla vlivem situací a okolností, kterým jsem dosud byla vystavena. V článcích napříč těmi lety (zveřejňuji od roku 2014) a ve vývoji služeb na webu můžete vidět můj vývoj – jak se prohlubovala postupně získávaná poznání.


Dítě, které špatně snáší neúspěch

V tomto článku popíši, jak rodiče a jiní blízcí a učitelé MŠ a ZŠ mohou podpořit dítě v situaci, kdy se mu něco nepovede nebo má pocit, že se mu něco nepovedlo, nebo je potřeba mu citlivě sdělit místa pro zlepšení.

Půjde o monolog ve směru k dítěti, o jakousi krátkou promluvu, která nebude nahodilým řečovým projevem, ale bude jí sledován jasný cíl, a sice monologem nabídnout dítěti jiný pohled na věc a tím ho podpořit ve změně jeho mentálního nastavení a v důsledku toho mu dát prožít jiný prožitek, než běžně v té situaci má a tím mu pomoci upevnit nově vytvořenou mentální stopu.

Pokud se ocitnete v situaci, kde bude dítě, které bude znepokojené ze svého výkonu, připomeňte mu následující:

Dětství jako náhled do dějů v dospělém životě

Na sociální sítě jsem nedávno vložila větu: „S tím, čím se vaše děti budou konfrontovat v dětství, můžete krásně uvidět, s čím se budou konfrontovat v dospělosti.“ A nyní ji krátce rozvedu.

Dle znění věty by se mohlo zdát, že například když dítěti bude ve školce často brána nějaká hračka, se kterou si zrovna hrálo, že bude v dospělosti často objektem krádeže. Nebo že když bude mít v dětství vše, co si umane, že tak bude i v dospělosti a bude se mu dařit.

Avšak takto doslova to myšleno není.

Přihlásit se k odběru RSS kanál