Jiný přístup

Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

Živé vysílání

Nejbližší živé vysilání (odpovědi na vaše dotazy) v Klubové sekci 5.11.2025 od 20:00 do cca 21:00. Toto živé vysílání probíhá pro členy Klubu zhruba 2X v měsíci (nejčastěji na začátku a uprostřed měsíce) na webu jinypristup.cz v sekci Klub.  Více info »

  • Mysl, emoce a tělo (hmota) jsou našimi nástroji pro tvoření v našem životě. A jdou přesně v tomto pořadí. Začíná to v mysli.
  • Když jsou našimi nástroji, tak ani jedno z toho nejsme my. Jenže jakmile se při určité myšlence či emoci uvnitř sebe stáhneme, pak jsme se s nimi ztotožnili = vnitřně na ně reagovali. A tím si prožili odpor, který někdy někde jako zhmotněný odžijeme v životě.
  • To, zda uvnitř reagujeme či nereagujeme na myšlenky a emoce(zda jim bráníme v průchodu – jsme v odporu či nikoliv) určuje, čím budeme procházet v životě – zda jsme si tím vytvořili budoucí podporující děje či nikoliv.
  • A když už procházíme něčím nepříjemným, nic se neděje. I když jsme si to někdy dříve vytvořili naší vnitřní reakcí na tehdy probíhající myšlenky a emoce, pořád máme tu stejnou moc, a sice změnit pohled na to = vůbec vnitřně nereagovat na myšlenky a emoce a ani na tu situaci. A děj se okamžitě mění. A nejen to, konečně se vám to již nebude opakovat. Anebo pokud jste vnitřně ještě reagovali ale už méně, zopakuje se to ještě, ale už vůbec ne v takové intenzitě.

A přesně právě k tomuto – dostat se do stavu bez odporu, nereagovat uvnitř sebe na probíhající myšlenky a emoce vás vedu na Tréninku mysli, kde to trénujeme na vámi již odžitých situacích a vy ihned vidíte, že děj dané situace od toho bodu probíhá zcela jinak a vy tu situaci prožíváte zcela jinak. A věnujeme se tomu okrajově i na Individuálkách a hojně o tom píšu a mluvím v Klubové sekci

Vše, co předávám v článcích, v Klubu, na Individuálkách, na Trénincích mysli, v knihách atd. vychází z mé vlastní osobní zkušenosti. Ke všemu předávanému jsem si došla vlivem situací a okolností, kterým jsem dosud byla vystavena. V článcích napříč těmi lety (zveřejňuji od roku 2014) a ve vývoji služeb na webu můžete vidět můj vývoj – jak se prohlubovala postupně získávaná poznání.

Vnitřní řeč jako náš nástroj

  • 19. září 2025 - 10:10

Slyšeli jste někdy o vnitřní komunikaci či vnitřní řeči?
Produkujeme ji všichni a to neustále. Vnitřní řeč není uvnitř nás vedena pomocí hlasu. Je to spíše jakási zjednodušená a zkratkovitá formulace myšlenek v pojmy. Vyjadřuje náš postoj, který zaujímáme k sobě v dané konkrétní situaci, k chování jiného či k situaci či okolnostem života. Je to tzv. řeč pro sebe, nikdo ji neslyší. A přesto je to podle mě právě ona, která může za vše vnější, co v životě máme či nemáme, jak to dané prožíváme – zda se nám odvíjí v životě konstruktivní či destruktivní děje. Abych byla přesná, není za to odpovědná daná vnitřní řeč, ale my sami. Jelikož my a jedině my, každý jeden z nás určuje, jaký obsah této vnitřní řeči uvnitř nás bude probíhat.
Vysvětlím.

Příběh o tom, jak ve všem se dá najít pozitivní

  • 15. září 2025 - 7:39

Z jeho úst jsem slyšela, aniž bych mu cokoliv říkala, že díky tomu, co se stalo, vidí věci jinak, dává hodnotu jiným věcem a velmi mu to celé dalo. A to říkal i přesto, že v důsledku toho úrazu má celoživotní omezení. A to je ono. My jsme tu pro vnitřní vývoj, pro stále větší prohlubování sebe a vidění principů ve všem. Tělo tu máme jako nástroj k tomu, aby nám ten vnitřní vývoj pomohlo zprostředkovat. Vše v našem životě je darem.

Vděčnost, vděčnost, vděčnost

  • 9. září 2025 - 11:18

Když vás v nějaké situaci strhnou emoce (mluvím o stavu uvnitř, nemusí se to nutně projevovat ven), nebo prostě máte pocit, že jedete starého autopilota a neumíte naskočit zpátky na to „jiné“, pamatujte si jediné slovo: vděčnost. Tento prožitek způsobí změnu směru v ději – vaše jiné myšlenky a následné prožívání toho konkrétního, změnu vašeho přístupu k tomu a to ve směru větší konstruktivnosti.

Můj strach, že nějakým svým nedopatřením, nějakou svojí chybou někomu blízkému ublížím a zázrak, který se stal

  • 24. srpen 2025 - 7:17

Povím vám jeden svůj příběh. Celý život mě provázel velký strach, že nějakým svým nedopatřením, nějakou svoji chybou někomu blízkému ublížím. A jelikož to byl můj strach, který se mi vyjevil v tomto životě, tak byl i v tomto životě na pořadu k aspoň částečnému zpracování. A já právě díky těmto situacím a díky tomu, že jsem měla sílu v nich to pustit, jsem zažila, jak se okamžitě věci konstruktivně skládají (třeba i našim následným konáním), když do toho konečně nezasahujeme prožitkem – když jsme uvnitř při průchodu tou nepříjemnou situací nehybní. A k tomu vedu i lidi na Individuálkách a „Trénincích“mysli".

Vaše hrdost by měla být silnější než vaše emoce

  • 11. srpen 2025 - 9:59

„Vaše hrdost by měla být silnější než vaše emoce“. Tato věta ze mě vypadla jako jedna z mých reakcí na povídání jednoho z vás na individuálce. Ač se to nabízí, nešlo o partnerský vztah. Toto je podle mě směr kam míříme všichni ve všech oblastech života, nejen v tom partnerském.

Někoho by mohlo napadnout, že je to směr k chladu, nezájmu, nelásce a možná i pýše. Já si to nemyslím a vysvětlím, jak tu větu: „Naše hrdost má být silnější než naše emoce“ myslím.

Něco o samotě

  • 29. Červenec 2025 - 8:23

...to bezpečí, které hledám, to partnerství, ta společnost, blízkost je jen a pouze uvnitř mě. Do míry, do jaké v sobě toto objevím, a tedy začnu si to sama sobě automaticky poskytovat, pak to skutečně přijde i zvenčí. Dříve ne.  A pokud něco zvenčí přijde a bude tyto kvality nabízet, tak přesně do míry, do jaké nejsem já těmito kvalitami naplněna sama zevnitř sebe, přesně do té míry to bude iluze.

Přihlásit se k odběru RSS kanál