Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

Živé vysílání

Živé vysílání pro členy Klubové sekce se bude konat 6.5.2024 (pondělí). Pro členy Klubu alespoň 1X v měsíci (nejčastěji každý první týden v měsíci) od 20:00 do cca 21:00 živé vysílání na webu jinypristup.cz v sekci Klub.  Více info »

  • Mysl, emoce a tělo (hmota) jsou našimi nástroji pro tvoření v našem životě. A jdou přesně v tomto pořadí. Začíná to v mysli.
  • Když jsou našimi nástroji, tak ani jedno z toho nejsme my. Jenže jakmile se při určité myšlence či emoci uvnitř sebe stáhneme, pak jsme se s nimi ztotožnili = vnitřně na ně reagovali. A tím si prožili odpor, který někdy někde jako zhmotněný odžijeme v životě.
  • To, zda uvnitř reagujeme či nereagujeme na myšlenky a emoce(zda jim bráníme v průchodu – jsme v odporu či nikoliv) určuje, čím budeme procházet v životě – zda jsme si tím vytvořili budoucí podporující děje či nikoliv.
  • A když už procházíme něčím nepříjemným, nic se neděje. I když jsme si to někdy dříve vytvořili naší vnitřní reakcí na tehdy probíhající myšlenky a emoce, pořád máme tu stejnou moc, a sice změnit pohled na to = vůbec vnitřně nereagovat na myšlenky a emoce a ani na tu situaci. A děj se okamžitě mění. A nejen to, konečně se vám to již nebude opakovat. Anebo pokud jste vnitřně ještě reagovali ale už méně, zopakuje se to ještě, ale už vůbec ne v takové intenzitě.

A přesně právě k tomuto – dostat se do stavu bez odporu, nereagovat uvnitř sebe na probíhající myšlenky a emoce vás vedu na Tréninku mysli, kde to trénujeme na vámi již odžitých situacích a vy ihned vidíte, že děj dané situace od toho bodu probíhá zcela jinak a vy tu situaci prožíváte zcela jinak. A věnujeme se tomu okrajově i na Individuálkách a hojně o tom píšu a mluvím v Klubové sekci

Vše, co předávám v článcích, v Klubu, na Individuálkách, na Trénincích mysli, v knihách atd. vychází z mé vlastní osobní zkušenosti. Ke všemu předávanému jsem si došla vlivem situací a okolností, kterým jsem dosud byla vystavena. V článcích napříč těmi lety (zveřejňuji od roku 2014) a ve vývoji služeb na webu můžete vidět můj vývoj – jak se prohlubovala postupně získávaná poznání.


Skutečnost versus iluze – příběh z Tréninku mysli (1)

Tělo jako náš nástroj je buď ovládáno námi – Vědomím anebo egem (odporem). Podle toho, kdo z těchto vládců tělu vládne, podle toho to tělo žene buď do konstruktivních a láskyplných zkušeností anebo destruktivních. Když vládneme tělu my, vidíme věci bez příkrás a zošklivení, takové, jaké jsou a můžeme tedy konstruktivně konat, rozhodovat se, jelikož víme, s kým máme tu čest. Když tělu vládne ego, vidíme věci více či méně iluzorně – s příkrásami nebo zošklivením.

Když vám nejde zůstat uvnitř sebe v klidu tam, kde už vám to šlo

Dnes se krátce rozepíši o jednom jevu, se kterým se občas setkáme během Tréninku mysli. Ten Trénink mysli je složen z 8 sezení (v případě 2-měsíčního) anebo ze 4 sezení (v případě 1-měsíčního nebo Skupinového).

Téměř všichni v polovině Tréninku pochopí princip celého stavu bez odporu, prožijí si sami na mnoha nepříjemných situacích, které odžili, že skutečně taková „blbost“ jako snížení odporu uvnitř (= změna pohledu) způsobí okamžitou změnu děje dané situace anebo přinejmenším oni se v tom samém ději cítí v síle, už je nic nebolí.

Pak ale u některých nastává fáze tzv. krize. Pokud se tak stane, tak většinou tak v polovině těch sezení. Kdy lidé občas napíší, že jim to nějak najednou zase nejde, že se jim najednou zase nedaří jít do stavu zklidnění uvnitř atd.

A právě k tomuto se nyní krátce vyjádřím, protože si myslím, že to může inspirovat i ty, kteří Tréninkem neprošli nebo zatím neprošli.

Co dělat, když jsme smutní

Během Tréninku mysli se vedle jiného děje i to, že vám jakoby padají iluze, strhává se ta maska, pod kterou jste tu danou věc vnímali. Děje se to, jelikož míra iluze, s jakou věci vidíme, vnímáme, souvisí s mírou odporu (ega), který v tom daném tématu máme.

Součástí Tréninku mysli je, že během té doby, co probíhá Trénink mysli, lidé mají možnost se ptát na věci týkající se Tréninku mailem a já odpovídám.

Jedna žena mi nedávno psala, že jak ji padají ty iluze o té dané věci, je z toho smutná a doplnila, že to je asi v pořádku, to k tomu patří.

Já ji odpověděla a krátce se k tomu vyjádřím i tady.

Vy ohýbáte děj podle míry odporu uvnitř sebe vůči tomu ději

Mysl, emoce a tělo (hmota) jsou našimi nástroji pro tvoření v našem životě. A jdou přesně v tomto pořadí. Začíná to v mysli.

Když jsou našimi nástroji, tak ani jedno z toho nejsme my.

Jenže jakmile se při určité myšlence či emoci uvnitř sebe stáhneme, pak jsme se s nimi ztotožnili = vnitřně na ně reagovali. A tím si prožili odpor, který někdy někde jako zhmotněný odžijeme v životě.

Tento podzim …

Podzim miluju asi po jaře nejvíc.

A teď mi došlo proč. Podzim miluju, protože jak člověk po tom sychravém počasí přichází domů, o to více si váží těch základních věcí – tepla, teplého čaje, deky, že se díváte na déšť a jinovatku za oknem a ne venku, jelikož máte kam jít, kam se schovat, že je fajn, že se máte ke komu přitulit, s kým sedět u krbu, dívat se na film atd…

Záznam živého vysílání ze dne 7.9.2022

V záznamu tohoto živého vysílání naleznete mé povídání k těmto otázkám a tématům: 1) Bylo období v životě, kdy vše plynulo, vše se samo skládalo, běželo jak na drátkách a nyní to drhne. Co dělat, aby se věci znovu rozběhly? 2) Co dělat, když jsme v bezvýchodné situaci, abychom se z toho dostali ven? 3) Proč z hlediska toho, zda si vytvořím v životě destrukci anebo konstrukci, je jedno, jestli je situace příjemná nebo nepříjemná? Proč tvrdím, že z příjemné situace si můžu vytvořit destrukci a naopak z nepříjemné situace si můžu vytvořit konstrukci?
Přihlásit se k odběru RSS kanál