My lidé často nechceme věci, které by byly pro nás, ale chceme ty věci, které si myslíme, že jsou pro nás. Ve skutečnosti je chceme na základě chycení se na ego, ale ego nás nikdy nedovede do pocitu štěstí či naplnění. A pokud jakože dovede, tak dříve či později zjistíme, že jsme si to jen mysleli, ale že to celé byla iluze.
Celé ty stovky životů procházíme přes bolavé zkušenosti vytvořené z ega, aby v nás díky tomu rostla touha chtít ty skutečné, opravdové věci = chtít, aby věci v našem životě byly tak, jak mají být, když bychom to nikterak nemodifikovali naší iluzorní člověčí vůlí (= egem).