- Mysl, emoce a tělo (hmota) jsou našimi nástroji pro tvoření v našem životě. A jdou přesně v tomto pořadí. Začíná to v mysli.
- Když jsou našimi nástroji, tak ani jedno z toho nejsme my. Jenže jakmile se při určité myšlence či emoci uvnitř sebe stáhneme, pak jsme se s nimi ztotožnili = vnitřně na ně reagovali. A tím si prožili odpor, který někdy někde jako zhmotněný odžijeme v životě.
- To, zda uvnitř reagujeme či nereagujeme na myšlenky a emoce(zda jim bráníme v průchodu – jsme v odporu či nikoliv) určuje, čím budeme procházet v životě – zda jsme si tím vytvořili budoucí podporující děje či nikoliv.
- A když už procházíme něčím nepříjemným, nic se neděje. I když jsme si to někdy dříve vytvořili naší vnitřní reakcí na tehdy probíhající myšlenky a emoce, pořád máme tu stejnou moc, a sice změnit pohled na to = vůbec vnitřně nereagovat na myšlenky a emoce a ani na tu situaci. A děj se okamžitě mění. A nejen to, konečně se vám to již nebude opakovat. Anebo pokud jste vnitřně ještě reagovali ale už méně, zopakuje se to ještě, ale už vůbec ne v takové intenzitě.
A přesně právě k tomuto – dostat se do stavu bez odporu, nereagovat uvnitř sebe na probíhající myšlenky a emoce vás vedu na Tréninku mysli, kde to trénujeme na vámi již odžitých situacích a vy ihned vidíte, že děj dané situace od toho bodu probíhá zcela jinak a vy tu situaci prožíváte zcela jinak. A věnujeme se tomu okrajově i na Individuálkách a hojně o tom píšu a mluvím v Klubové sekci
Vše, co předávám v článcích, v Klubu, na Individuálkách, na Trénincích mysli, v knihách atd. vychází z mé vlastní osobní zkušenosti. Ke všemu předávanému jsem si došla vlivem situací a okolností, kterým jsem dosud byla vystavena. V článcích napříč těmi lety (zveřejňuji od roku 2014) a ve vývoji služeb na webu můžete vidět můj vývoj – jak se prohlubovala postupně získávaná poznání.
Jak na výčitky, aby nebolely :-)
Pociťovat výčitky, to je pro mnohé strašák. Já vám v tomto článku nabídnu jiný pohled. Výčitek není třeba se bát, není třeba se jich stranit, nechtít je. Mít výčitky a chytit se na ně, je ...
Taky vám říkali, že na vztahu se musí pracovat a být tolerantní? :)
Taky vám říkali, že na vztahu se musí pracovat? Že vztah je práce? Že bez práce nelze vybudovat a upevnit vztah? Já to chápu, ale já si to nemyslím a v textu vysvětlím proč. A současně chápu, proč se to tu zatím nemohlo ani žít jinak.
Na čem podle mě závisí mladost v obličeji
Během Individuálek nebo „Tréninků“ mysli s lidmi pokaždé zažiji, jasně vidím, jak se jejich obličej změnil, omladil se. Rysy v obličeji totiž zjemnili, svalové pnutí povolilo. A nyní o tom podrobněji napíši...
Když máme jednat s někým, koho vnímáme nad sebou
Jak souvisí přístup k informacím a stav vnitřního nadhledu
Od prenatálu jsme zahrnováni nejrůznějšími informacemi. Informace nás obklopují. A není to jen dnes za éry rozvoje informačních technologií, bylo tomu tak vždy. Jen ty informace byly servírovány v jiných podobách. Na „Tréninku“ mysli se setkávám s tím, že lidé často řeší, zda jim někdo říká pravdu a co si dotyčný dovoluje, že jim lže atd. Jenže, z mého pohledu vůbec nejde o to, co ...
Co říci sobě, když si začneme říkat, že kvůli dotyčnému máme či nemáme to či ono atd. :-)
Záznam živého vysílání ze dne 3.10.2023
"Bramborové" pekáčky bez brambor s povidly bez cukru:-)
Tak toto je úžasné podzimní sladké jídlo. Je příjemně sladké, ale je zcela bez bílého či třtinového cukru, slazené pouze přírodou. Je to recept z mé rodiny z mamčiny strany. Jistě toto jídlo mnozí znáte, avšak já jej připravuji tak, aby bylo pro mé tělo lépe stravitelné a více výživné a více zásadotvorné. Toto jídlo připravuji bez brambor nebo téměř bez brambor a s povidly, které jsou zcela bez cukru, viz recept zde. Proč se snažím nahrazovat brambory anebo jíst brambory omezeně bude více v mé práci: "Co mi dosud řeklo moje tělo" A je to neskutečně dobré a možná ještě chutnější než ta původní verze a je mi po tom lehko, nikoliv těžko, jak mi bývá z bramborového těsta :-)
Když děláme vše možné, aby naše tělo nestárlo
V tomto článku se krátce rozepíši o příběhu mnohých žen, ale i mužů. Budu psát o stárnutí, o nepřijímání tohoto procesu. Tento text může pomoci stárnutí více přijmout a vyzískat z tohoto procesu tedy více. Mnoho žen ve věku, kdy se začínají na jejich těle objevovat stopy stárnutí, zažívá s tímto jevem nepříjemné pocity. Možná to některé přivádí i do úzkosti či pocitu ještě větší méněcennosti. Nebo je to vede to tzv. složení zbraní, kdy na stárnutí svedou snad skoro vše a stárnutím vše odůvodňují, ospravedlňují atd. To je zase druhá krajní poloha té samé nerovnováhy. O to více jsou k tomuto stavu (jedné či druhé nerovnováhy = k prožívanému odporu k tématu stárnutí) náchylné ty ženy, které nemají uspokojivý partnerský život a osobní život obecně nebo nemají uspokojivý profesní život atd. V této fázi života, a každá to začíná řešit v jiné fázi, sahají po různých krémech, preparátech, procedurách anebo na to celé znechuceně rezignují zcela a ruku v ruce se stárnutím se o sebe přestávají starat. Ale toto zmíněné se týká i mužů. Jen u mužů uvědomění si, že stárnou, často nastupuje v jiný čas jejich života a projevy jsou trochu jiné. Já se domnívám, že ...
