Nejbližší živé vysilání (odpovědi na vaše dotazy) v Klubové sekci 3.9.2025 od 20:00 do cca 21:00. Toto živé vysílání probíhá pro členy Klubu zhruba 2X v měsíci (nejčastěji na začátku a uprostřed měsíce) na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Více info »
Víra je totiž jen předstupeň vědění. A současně je nezbytná k tomu, aby dotyčného přiměla to, v co věří, aplikovat a tím to začal žít. Víra je tedy nezbytná berlička, abychom se odvážili to, čemu věříme, zkoušet aplikovat ve svém životě a tím z víry přešli do vědění a začali to žít, stali se tím. Jakmile se to stane, postoupíme dál ve vývoji.
Výše jste si mohli přečíst pouze ǘvod, celý článek najdete právě v klubové sekci.
Co získáte Klubovou sekcí:
1) Moje pohledy na Vaše dotazy v živých vysíláních (a záznam z nich, který si můžete kdykoliv pustit)
2) Články psané z větší hloubky
3) Speciální (nepravidelná) živá vysílání (a záznam z nich). Zatím jsou v Klubu tyto:
- "Jak dosáhnout seberealizace a jiné hojnosti"
- "Jak mít práci, která nás naplňuje a živí"
- "Partnerské vztahy"
- "O aktuálním dění, o tom, kam směřujeme jako lidstvo"
Posláním těchto Individuálních setkání je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.
Povedu vás, abyste sami objevili, kde máte svá omezení, na místo, abych vám ukazovala, kde je máte. Ukážu vám způsoby, jak si můžete svá omezení osvobodit sami (do míry, v jaké jsem schopná si je zpracovávat sama), na místo, abych za vás nesla a řešila vaši odpovědnost a tím vás obírala o vaši sílu.
Přednášky jsou složeny z příběhů lidí z individuálek, které vedu. Jednotlivé příběhy anonymně a svými slovy převypravuji. Jak sami uvidíte, to jádro té nepříjemné situace či nepříjemných okolností, do kterých se dostali, leželo často úplně jinde a dokonce i v jiné oblasti života, než kvůli které přišli.
Obsah jednotlivých příběhů je velmi bohatý na spoustu uvědomění.
Dozvědět se víc
Když jsme tvrdí a nároční na lidi kolem sebe, znamená to, že jsme tvrdí a nároční na sebe.
Když nemáme pochopení k selhání jiných, stejně tak přistupujeme ke svým vlastním selháním.
Když jiným nechceme dopřát radost, když nám vadí, že jsou jiní radostní, smějí se, my sami sobě odpíráme se smát, mít radost.
Když závidíme jiným, že se jim daří, my sami sebe trestáme, vyčítáme, že se nám nedaří.
Více
K obsahu tohoto článku mě inspirovala jedna mladá žena. Během individuálky se při položení jedné otázky zavedla do jednoho svého prožitku z jednoho svého dávného života, který odžila.
Tentokrát nebudu popisovat, jak to probíhalo, jakou otázku si položila a k jaké trefné odpovědi se sama zavedla. Informace z této její prožité zkušenosti mně připomněly téma, o kterém se v tomto článku trochu rozepíši.
Více
Obrátila se na mě jedna žena. Od její dcery a dětí odešel manžel. Ten má již nový život daleko od nich. Dle dané ženy zmíněný muž změnil od základů svůj život, práci, podmínky, ve kterých žil, a dle jejich slov vypadá šťastně.
Více
Z ničeho nic mi přišel takový pocit a z toho pocitu se pak vyklubala ohromná vděčnost, že tu můžu dělat práci, kterou dělám, že mám tu čest takto sloužit lidem. Jakoby pocit, že to všechno stálo za to. Pocit, že to všechno před tím, čím jsem prošla a má cesta pokračuje …, mělo svůj vyšší důvod a já můžu cítit po většinu času (jako i teď) tu velkolepost vás všech. Poslední dny to tak intenzivně cítím. Tak moc cítím.
Já ho miluju. „Jinejpřistup“ tím myslím. Je to něco jako moje první dítě, které tu v tomto životě mám.
Více
Často se na mě obrací lidé s jedním příběhem. A není to náhodou. Tak jako kolem vás všech, tak i kolem mě jsou lidé, kteří v něčem vykazují moje vlastní prvky. Ať už ty osvobozené nebo ty, které stále čekají na propuštění z vězení.
Zmínění lidé popisují, jak všichni kolem jsou stabilizovaní, už ví, jak a kde chtějí bydlet a bydlí. Už ví, jak chtějí žít, a oni mají vše rozcupované nebo při nejlepším hodně nestabilní a mají pocit, že neví, kde chtějí zakotvit, jaké prostředí by jim vyhovovalo, atd.
Více
Nedávno jsem vyslechla jeden rozhovor. Jedna z žen povídala o nepříjemném zážitku se svojí rodinou. Ta nepříjemnost spočívala v tom, že se jí jeden z blízkých nezastal s odůvodněním, že to měl udělat, když jsou rodina. A zakončila to útrpným výrazem ublížené, že rodina by měla držet pohromadě. Jakoby říkala, jaký ona je chudák, že tomu tak dle ní v její rodině není.
Více