Živé vysílání pro členy Klubové sekce se bude konat 6.5.2024 (pondělí). Pro členy Klubu alespoň 1X v měsíci (nejčastěji každý první týden v měsíci) od 20:00 do cca 21:00 živé vysílání na webu jinypristup.cz v sekci Klub. Více info »
Asi málokoho by napadlo dát si na svačinu kostičku ztuženého tuku nebo půl hrnku cukru krystalu zalitého rozpuštěným ztuženým tukem a jinými šmakuládami. Málokdo by na to měl chuť. A přesto právě na toto má chuť denně moře lidí a dokonce někteří jsou na těch „dobrotách“ i závislí :-)
Výše jste si mohli přečíst pouze ǘvod, celý článek najdete právě v klubu Moje tělo.
Co získáte Klubovou sekcí:
1) 30 min konzultace ohledně předání mých zkušeností se stravováním, ohledně přístupu k mému tělu a jeho harmonizaci (přes skype)
2) Recepty, ve kterých vařím z běžných surovin, ale přemýšlím o nich jinak :-)
3) ČLÁNKY týkající se propojení mezi tělem, jídlem, myšlením, emocemi a situacemi, kterými procházíme.
Posláním těchto Individuálních setkání je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.
Povedu vás, abyste sami objevili, kde máte svá omezení, na místo, abych vám ukazovala, kde je máte. Ukážu vám způsoby, jak si můžete svá omezení osvobodit sami (do míry, v jaké jsem schopná si je zpracovávat sama), na místo, abych za vás nesla a řešila vaši odpovědnost a tím vás obírala o vaši sílu.
Přednášky jsou složeny z příběhů lidí z individuálek, které vedu. Jednotlivé příběhy anonymně a svými slovy převypravuji. Jak sami uvidíte, to jádro té nepříjemné situace či nepříjemných okolností, do kterých se dostali, leželo často úplně jinde a dokonce i v jiné oblasti života, než kvůli které přišli.
Obsah jednotlivých příběhů je velmi bohatý na spoustu uvědomění.
Dozvědět se víc
V létě jsem vyjela na kole na jednu takovou kopcovitou vyjížďku. Během toho výletu jsem si znovu, avšak jinou formou, něco již z toho pro sebe objeveného uvědomila. A co to bylo, popíši v tomto článku.
Když jsem se během jízdy na kole zadívala do dáli, jak velký kus toho kopce mám před sebou, jelo se mi tíž, měla jsem chuť to vzdát, každé šlápnutí do kopce mi přišlo malé, nepatrné, měla jsem pocit, že se neposouvám atd.
Více
Občas slyším od lidí větší či menší opovržení nad určitými slunečními znameními zvěrokruhu.
Např. „Ona je „Beran“, to vypovídá o všem.“ „Pana“ není nic moc dobré znamení.“ „Ty jsi „Kozoroh“, to je mi pak jasná ta přízemnost“ Ona či on musí být rodinný typ, když je „Rak“.
Jenže je to mnohem složitější. A toto zjednodušování, které občas zaslechnu, mě vedlo k sepsání tohoto článku.
Více
Tento článek je opět jeden z těch, ve kterém budu psát o věcech z trochu hlubší roviny, než ze které tyto články běžně píši.
Nějakou dobu, řekněme rok a půl, jsem v úrovni, ze které mnohé situace vnímám, cítila, jakoby se vzedmula ohromná vlna. Ta ještě nebyla okem viditelná ve společnosti. Nicméně na těch jemnohmotnějších úrovních se již stalo a bylo jen otázkou času, kdy se projeví ve hmotě, na Zemi, a začne to být viditelné i pro oko.
Více
Z ničeho nic mi přišel takový pocit a z toho pocitu se pak vyklubala ohromná vděčnost, že tu můžu dělat práci, kterou dělám, že mám tu čest takto sloužit lidem. Jakoby pocit, že to všechno stálo za to. Pocit, že to všechno před tím, čím jsem prošla a má cesta pokračuje …, mělo svůj vyšší důvod a já můžu cítit po většinu času (jako i teď) tu velkolepost vás všech. Poslední dny to tak intenzivně cítím. Tak moc cítím.
Já ho miluju. „Jinejpřistup“ tím myslím. Je to něco jako moje první dítě, které tu v tomto životě mám.
Více
Když jsme tvrdí a nároční na lidi kolem sebe, znamená to, že jsme tvrdí a nároční na sebe.
Když nemáme pochopení k selhání jiných, stejně tak přistupujeme ke svým vlastním selháním.
Když jiným nechceme dopřát radost, když nám vadí, že jsou jiní radostní, smějí se, my sami sobě odpíráme se smát, mít radost.
Když závidíme jiným, že se jim daří, my sami sebe trestáme, vyčítáme, že se nám nedaří.
Více
Milovaní lidé,
další krásný rok je téměř za námi. Pro mě byl velmi náročný, avšak právě tím i velmi štědrý. Vše má rub i líc :-)
Situace, které jsem prožívala, a které mě velmi rozrušovaly, se oproti dřívějším letům netýkaly základních životních podmínek jako osobní a rodinný život, pracovní směřování. Naopak, tam jsem nacházela podporu a zázemí. Jednalo se o jednorázové situace (zdánlivě nikam nezapadající, zdánlivě nahodilé a nesouvisející). Ty všechny mě však umožnily setkat se se svými velmi hlubokými zraněními, na které uzrál čas k uzdravení.
Více