Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

Jmenuji se Petra Jelínková a vším, co dělám, chci vyprovokovat lidi, aby byli lepšími, aby převzali odpovědnost sami za sebe, vrátili se k sobě a začali dělat věci, které jsou jejich, nebo alespoň způsobem, který je jejich, a dokázali tak velké věci.

Moji podstatu nenajdete v profesním životopise, skrývá se „mezi řádky“ a můžete ji vyčíst z činností, které vykonávám, ze způsobu, jak je vykonávám, a z toho, co říkám a píši.

Když se odkryje to, co je v lidech skryto, odhalí se jim to, kdo jsou, a tím tak, co skutečně chtějí. Toto je velký krok k tomu, aby odhalili svůj potenciál, projevili ho a zbavili se tak omezení, do kterého se sami uvěznili, a byli spokojenější.

Toto mé přesvědčení je důvodem,


Není našim úkolem vědět JAK

Dostali jste se v životě na místo, kam jste celá léta chtěli, a teď byste rádi tento stav zakonzervovali nebo předpokládáte, že je to napořád? Není tomu tak. Každý stav, ve kterém se právě nacházíme ať už v soukromém či pracovním životě, je správný a dokonalý právě v době, kdy se v něm nacházíme. Ovšem není neměnný. Ani nemůže být. My se vyvíjíme, ať chceme nebo ne. A jelikož vše spěje do rovnováhy, náš vnitřní vývoj se chce srovnat s naším vnějším působením. Proto, jediné co je jisté, je změna sama.

Překrucování skutečnosti jako ochrana

Nedávno mě opět dostihlo moje předchozí posuzování a souzení. Došly mi totiž souvislosti ve vztahu k jedné milované osobě, kterou od mala znám. Já najednou uviděla, jak jsem se celá léta mýlila. Nikoliv v popisu jednání toho člověka, ale ve svých závěrech, důvodech, proč jedná, jak jedná.

Toto prozření, že člověk celá léta soudil jednání jiného v domnění, že ví, jaký „neakceptovatelný“ důvod jej k tomu vedl, a tento důvod odsoudil, aby náhle mnohdy po letech zjistil skutečný důvod jeho počínání, je vždy velkou učební lekcí.

Jak si sami o sobě prozrazujeme

Hledáme vodítka, berličky, vysvětlení toho, co se nám v životě děje. Čteme články, knihy, chodíme na přednášky, vyslechneme zkušenosti našich přátel ve snaze porozumět svému životu. Toto vše je znamením, že se začínáme „probouzet“, začínáme pomalu vnímat nebo alespoň tušit, že my máme odpovědnost za náš život a jen my máme sílu si jej zlepšit.

Když akceptujeme cykly

Všechno se děje v cyklech. Stejně tak, jak se rodíme a umíráme my, nepřetržitě se rodí a umírá vše kolem. Tím vším myslím nejen vnější a na pohled viditelné věci, ale i naše myšlenky, naše emoce.

Rozčílíme se a po chvilce to utichne, a spolu s tím se naše zatemněné vidění projasní a my v průběhu toho zklidňování si čím dál více uvědomujeme, že ta situace není tak horká, jak vypadá.

Partner na nás v určitém období „vidí samé mouchy“ a v jiném období je přes naše poklady přehlíží. Nebo, neděláme to i my svým partnerům?

Návrat starých známých

Nedávno se mi do života možná na krátko, možná na delší čas vrátil jeden člověk. Naše seznámení před lety stejně jako následná několikaletá občasná komunikace byla vždy předně pracovního rázu. Spolu s tím, jak jsem postupně opouštěla svoji tehdejší pracovní realizaci, utichla i naše komunikace.

Přihlásit se k odběru RSS kanál