Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

Jmenuji se Petra Jelínková a vším, co dělám, chci vyprovokovat lidi, aby byli lepšími, aby převzali odpovědnost sami za sebe, vrátili se k sobě a začali dělat věci, které jsou jejich, nebo alespoň způsobem, který je jejich, a dokázali tak velké věci.

Moji podstatu nenajdete v profesním životopise, skrývá se „mezi řádky“ a můžete ji vyčíst z činností, které vykonávám, ze způsobu, jak je vykonávám, a z toho, co říkám a píši.

Když se odkryje to, co je v lidech skryto, odhalí se jim to, kdo jsou, a tím tak, co skutečně chtějí. Toto je velký krok k tomu, aby odhalili svůj potenciál, projevili ho a zbavili se tak omezení, do kterého se sami uvěznili, a byli spokojenější.

Toto mé přesvědčení je důvodem,


Když mám splín

Před pár dny se mi znovu připomnělo, jak jen my ovlivňujeme to, jak se cítíme, jakou moc máme a že my nejsme emocí, nýbrž ona je jen naším odrazem, který můžeme kdykoliv změnit tím, že změníme myšlení, přístup.

Nedávno jsem měla splín. Jakoby se odkrývala další vrstva nepojmenovaných strachů, bloků. Zpočátku se mi ty strachy nelíbily, jak to bývá, a tak jsem se je snažila záměrně a vědomě zahnat prací na zahradě, běháním a tak.

Jak vy sami dáváte důkaz tomu, co tu píši

V posledních dnech jsem na účet obdržela několik finančních darů za články, které pravidelně píši na webu www.jinypristup.cz. Skutečnost, že je někdo ochotný zcela dobrovolně poslat na účet byť sebemenší částku jen tak, či napsat děkovný dopis či projevit jinak podporu za to, že si od někoho na webu byť jednou či pravidelně přečte článek, aniž by za to chtěl cokoliv jiného, je pro mě a myslím, že i pro některé z vás, důkazem, že být čím dál více autentický neoslabuje ani neohrožuje.

Jak se zbavit nepříjemné situace

Nepříjemné situace nám často zprostředkovávají blízcí či cizí lidé. Za nepříjemné je považujeme z důvodu toho, že v jejich průběhu cítíme v těle emoce, které jsou nám nepříjemné. Většina z nás udělá to, že se snaží tyto emoce pasivně nebo aktivně ovládnout.

Při pasivním přístupu se snažíme nepříjemné pocity přebýt něčím jiným, nějak se zabavit, otupit. Zkrátka se emoce snažíme potlačit například kouřením, alkoholem, zábavou v různých podnicích, fůrou povrchních setkání, živením pocitu oběti, ukřivděného, ublíženého nebo naopak provinilého.

Když chceme jiné od něčeho uchránit

Jste v restauraci se svým známým, dlouholetým kamarádem nebo s někým úplně cizím, chcete platit, přijde číšník a zeptá se „dohromady nebo zvlášť“? Možná v ten moment někteří z nás uvnitř sebe začnou vést dialog. „Mám za všechny zaplatit nebo nemám?“ „Jak to bude vypadat, co si o mně bude myslet, když to nezaplatím?“ „Zbydou mu nějaké peníze, když to zaplatí?“

Když máme potřebu napravit vše kolem

Nejdříve jsem psala články v domnění, že píšu o svém životě. Možná jsem si tehdy i myslela, že můj život, tím jak je obtížný, je i výjimečný. To mé ego, se kterým jsem se ztotožňovala, si myslelo, že je obtížný a výjimečný. Lpění na svém duchovním pokroku nebo obtížném životě, je totiž rovněž ego, avšak maskované duchovnem.

Přihlásit se k odběru RSS kanál