Jiný přístup

Toto, co vidíte na obrázku - kafe a malá kulička k němu je můj častý předsnídaňový rituálek :-) No jo, vím, že se říká, že kafe po ránu před snídaní není dobrý nápad pro tělo, jen to zatím neumím jinak :-) Teda pokud se nepočítá jako jídlo teplá voda s vymačkanou citrónovou šťávou nebo mladý ječmen, který si před tím kafem dám. Když se ale probudím hladová, s pocitem prázdného žaludku, tak tento můj rituálek opravdu posouvám až po nějaké úžasné snídani. Ta jedna kulička je často jediným sladkým, které za den sním. Já totiž nepotřebuji sladké, ale potřebuji něco malého sladkého ke kafi :-) Sladké bez kafe téměř nejím. Takže když ráno kafe, hledám k tomu něco malého sladkého, čím bych tu příjemně hořkou chuť kafe vyladila. Potřebuji jen něco malinkého, co by na jazyku způsobilo sladkou chuť a doplnilo zlehka tu hořkost kávy. Ne nic velkého. Jen něco, co by párkrát, jen co vypiji to kafe, osladilo pusu. A to ta kulička bohatě splní. Nevím jak vás, ale takovéto, kdy je přede mě postaven flák nějakého dortu a k tomu pidi kafe, mě dvakrát neláká. A víte, co je na těch raw kuličkách v jakýchkoliv variantách nejlepší? Obsahují pro mé tělo předně zásadotvorné suroviny. Mé tělo tak tolik nezatíží, jelikož nepřispívají tolik k překyselení mého organismu. A naopak dodají tělu mnoho cenných látek.

Ach, bramborový salát...:-) Pro někoho jeden ze symbolů Vánoc. Pro mě nejen Vánoc, jelikož ho dělám přes rok docela často. Někdo se do něj přes rok nepouští, jelikož má pocit, že je to náročné na čas a celkově a hlavně nezdravé. Já na tom nic nezdravého nevidím, pokud to nejíte každý den a máte k tomu kopu jiné zeleniny nebo jiné jídlo více zásadotvorně odlehčíte. A už vůbec není nezdravý, pokud si trochu pohrajete s ingrediencemi, nebo se způsobem přípravy a konzumování, třeba jak to dělám já :-) Naopak, "bramborový" salát může obsahovat spoustu zásadotvorných surovin :-) A je to rychlovka :-) Ano, jasně, dávám si i klasický bramborový salát a nejen na Vánoce :-) Ale vím, že to jde i bez brambor :-) Já obecně si myslím, že nezdravé jídlo neexistuje. Jen jde o četnost, množství a o to, jaké další potraviny během dne sníme. Bramborový salát mám moc ráda. Ale nečekejte ode mě, že si ho dám v restauraci anebo u někoho na návštěvě :-) Já mám takový nešvar :-) - jakékoliv jídlo, které je mazlavého typu, z mnoha ingrediencí, zkrátka takové ty bramborové saláty, pomazánky atd., jím moc ráda, ale jen když si je udělám sama. No jo no...to jsem já :-) Někdo si může říct, co je na bramborách špatného, když je nedám do bramborového salátu. Na bramborách není pro mé tělo špatného nic, pokud to s nimi nepřeháním a jím jen ty, které nezačínají klíčit. A úplně nejlepší jsou ranné brambory, které si vlastnoručně vypěstujete a vykopete na zahrádce krátce před tím, co z nich uděláte báječné jídlo. Ale jasně, ne každý má tuto možnost nebo to chce dělat, zatím ...:-) Brambory miluju snad na všechny způsoby. Jednou za čas si dám čistokrevné bramborové jídlo. Ale na svém těle poznám, že jíst brambory běžně jako přílohu nebo jako hlavní jídlo mi nedělá dobře. Více o tom píši v e-booku: "Co mi dosud řeklo moje tělo", který bude zanedlouho v prodeji). Brambory používám spíše jako jednu z mnoha dalších ingrediencí v jídle. A tam, kde to jde, brambory vynechám a nahradím jinou ingrediencí a brambory si nechám na jídlo, kde skutečně nahradit nejdou a tam si je moc ráda vychutnám, například moje oblíbené plněné bramborové knedlíky se zelím :-) A ano, bramborový salát je bramborový salát, ale tady je jedna verze, ve které brambory nejsou a i tak si na něm pochutnám podobně jako na bramborovém salátu :-)

Tak tato upravená zelenina mě jako příloha provází celý podzim a zimu. Je to výrazná a přitom velmi příjemná zahřívací chuť, která na mě působí tak, jako bych si na zahřátí dala něco horkého anebo výrazně pálivého (pro mě např. panák slivovice mého taťky vypálené s láskou našim kamarádem) a v okamžiku mám uvnitř teplo. A navíc je to způsob, jak sníst větší množství těch druhů zeleniny, kolem kterých někteří chodí obloukem. Ale je to velká škoda, protože právě tyto druhy zeleniny jsou aspoň pro mé tělo vysoce zásadotvorné a velmi důležité na podzim a v zimě. Vy, co jste četli e-book: "Co mi dosud řeklo moje tělo", který bude zanedlouho v prodeji), víte, že já na základě své vlastní zkušenosti s mým tělem jsem se přesvědčila, že aspoň mé tělo vykazuje, že na zásadotvornosti a kyselinotvornosti potravin v těle něco bude. Na tuto zeleninovou přílohu díky použitým ingrediencím a zahřívacímu efektu většinou v létě chuť nedostanu, ale jak už jsem řekla, na podzim a v zimě je to top. Tuto přílohu jím nejčastěji na snídani k takovým těm hutným luštěninovým pomazánkám jako např. humus. Moc k těmto pomazánkám pasuje, jelikož svojí pikantní zemitostí krásně osvěžuje jejich hutnost. A navíc při probuzení do chladného rána s dekou na sobě je tato zelenina často tím, na co dostanu chuť. Nebo tuto zeleninu dělám i jako zeleninovou přílohu na oběd např. k podzimnímu rizotu, k podzimním těstovinám, k thajským jídlům nebo prostě k čemukoliv, kam ji zrovna chci :-) Na této zelenině je nejlepší nejen to, jak chutná, ale i to, že je vysoce zásadotvorná. Touto zeleninovou přílohou si tak výrazně zvyšuji zásadotvorný poměr potravin, které v daném dni sním. Je třeba ji ale sníst ještě teplou, jak o tom podrobně píšu v e-booku: "Co mi dosud řeklo moje tělo", který bude zanedlouho v prodeji). A kromě těchto všech superlativ je to levné a bleskově připravené :-)

Dýni jako surovinu jsme u nás doma nepoužívali. V dětství a dospívání jsem ji téměř neznala. Až když jsem se více začala zajímat o to, co jím, ne ve smyslu hlídání váhy, ale ve smyslu toho, zda to dané jídlo mému tělu udělá dobře, na mě vykoukla :-) A teď jsme velké kámošky. Provází mě v kuchyni od září do února. Je pro mě nepostradatelnou surovinou tam, kde by ji jiní nehledali. Jak sami uvidíte v dalších receptech, dýni zakombonovávám do mnoha dalších podzimních a zimních jídel. Kde to jde a nezmění to příliš chuť jídla, nahrazuji jí zcela či zčásti i některé suroviny, které jsou pro mé tělo více zátěžové. V e-booku: "Co mi dosud řeklo moje tělo", který bude zanedlouho v prodeji, to blíže vysvětluji a rozebírám, proč to dělám. Z dýně k vaření využívám úplně všechno, včetně dužniny se semínky a tvrdé slupky. V e-booku: "Co mi dosud řeklo moje tělo", který bude zanedlouho v prodeji, pak blíže vysvětluji, k čemu tyto části dýně dále používám a proč to dělám. Některé recepty z těchto částí dýně budu uvádět i zde v tomto Klubu. V tomto receptu vám ji představím ve verzi, kterou zná asi snad každý, a to ve formě dýňové polévky. Tu vařím na mnoho způsobů, ale vybrala jsem tento, jelikož je tam zakomponovaná úžasná další surovina, která mému tělu prospívá a navíc dýni tak moc sluší a ne každého napadne ji do dýňové polévky použít. Je to jedna z polévek, která doslova pohladí mé bříško zevnitř :-) Dýňovou polévku si připravuji jen na podzim a v zimě. Jelikož na jaře nebo v začátku léta u nás ještě rozhodně není zralá a já respektuji přírodu, která ví, co dělá a proč nám některé suroviny prostě v určitém období nedá. Stejně tak ne nadarmo určitá surovina vydrží ve spíži přes zimu a jiná ne. Když v místě na Zemi, kde žiji, není ještě dýní čas, netlačím řeku proti proudu a pracuji s tím, co mám k dispozici. Což mě velmi připomíná to, co učím na Tréninku mysli nebo na těch Individuálkách :-)